Přinášíme vám další ze série článků, zabývajících se souhrnem rad a postupů, vhodných zejména pro začátečníky. Tentokrát se dostáváme k méně příjemným stránkám akvaristiky, nemocem. Nikdo z nás se jim nedokáže vyhnout, i ti nejzkušenější chovatelé čas od času s nějakou bojují – akvárium je koneckonců živý organismus a nemoci k životu jednoduše patří. Shrňme tedy alespoň ve stručnosti to nejdůležitější, co dělat, pokud možno ještě předtím, než vůbec nemoci propuknou...

Nemoci způsobuje předlouhá řada virů a bakterií. Běžnými souputníky ryb je i mnoho různých parazitů – prvoci, motolice, hlístice či žábrohlísti. A nesmíme zapomínat ani na plísně a houby. Taková sbírka různých "škůdců" se běžně vyskytuje na (a v) těle snad každé zdravé ryby.

Pokud má ryba dobré životní podmínky (odpovídající teplota, pH, tvrdost, nízké koncentrace škodlivých látek, pravidelná výměna vody, omezování stresu…), je dobře a kvalitně krmena, má solidní genetickou výbavu (to lze ovlivnit tím, že jedince, kteří prodělali nějakou nemoc vyřazujeme z chovu), zkrátka je v dobré kondici, dokáže se sama snadno ubránit a většina nemocí se jí vyhne. Nic nového – jako u lidí.

1) Prevence chorob

Takže nejlepší způsob léčení nemocí je prevence! Kromě jiného i proto, že vlastní léčba není vůbec jednoduchá a v řadě případů bývá neúčinná (zvláště pak, začneme-li s ní, až když je nemoc v plné síle). Zdraví našich ryb záleží v první řadě na podmínkách, které jim vytvoříme a na několika málo zásadách, které se vyplatí dodržovat. Protože ryby těžko mohou provést úklid akvária v případě, že se jejich životní podmínky začnou zhoršovat, záleží na chovateli, aby akvárium spravoval, jak náleží. Snadno se řekne prevence, ale jak taková prevence vypadá?

Nakupujte rozvážně
Přerybnění akvária je nejčastější začátečnickou chybou. V počátečním nadšení začátečník velmi snadno podlehne pokušení koupit každou rybu, která se mu líbí či kterou měl vysněnou. Další velkou chybou, navazující na výše uvedené, je, že koupí rybu, aniž by věděl jak vyroste nebo znal podmínky, které je potřeba pro její chov vytvořit. Z původně malinkaté roztomilé rybičky se pak v padesátilitrovém akváriu tísní kapitální sumec zvící 30 cm.

V přerybněném akváriu se velmi snadno hromadí škodlivé látky ve vysokých koncentracích, hlavně sloučeniny dusíku. Ryby nemají potřebný klid, protože o sebe "zakopávají", voda je "vydýchaná", podobně jako je "vydýchaný" vzduch, sejde-li se větší množství lidí v jedné místnosti. Abychom byli o něco příkladnější: představte si soužití šesti lidí s dětmi v garsonce. Jistě je to možné, ale dokážete si představit, jak se budou cítit?

Karanténa
Velmi častým zdrojem nákazy jsou nové kusy nebo rostliny, vysazené přímo do akvária. Ryby je vhodné umístit na několik týdnů (minimálně dva, optimálně šest) do zvláštní karanténní nádrže. Rostliny je dobré před vysazením do akvária opláchnout v roztoku hypermanganu nebo jiné dezinfekci.

Nemocné jedince ze společné nádrže včas odlovte a izolujte v karanténě. V karanténní nádrži se vám budou i podstatně lépe aplikovat léčiva. Nejen proto, že bývá výrazně menší, ale neměla by obsahovat žádné dekorace, rostliny ani jiné ryby, takže léčba je mnohem efektivnější a účinnost léčiv není ničím "bržděna".

Dezinfekce
Používané pomůcky (síťky, odchytové zvony, stěrky na řasy, ale třeba i teploměr) pokud možno nepřenášejte mezi jednotlivými nádržemi bez předchozí dezinfekce. Vždy a důsledně dezinfikujte pomůcky, které přišly do styku s nemocnou rybou nebo byly použity v karanténní nádrži. Jako naprosté minimum byste měli tyto pomůcky alespoň důkladně opláchnout horkou vodou. V případě, že manipulujete s pro vás vzácnými druhy, je samozřejmě lepší dezinfikovat pomůcky např. v roztoku hypermarganu.

Omezování stresu
Stres a šok nesvědčí rybám úplně stejně jako nesvědčí člověku. Snažte se proto vyvarovat náhlých změn v prostředí akvária. Náhlá změna intenzity osvětlení, skoková změna teploty či chemismu vody, klepání na sklo, nešetrné přelovení a celá řada dalších "drastických" zásahů může vést k propuknutí chorob.

Potrava
Pestrá a bohatá strava, chtělo by se říci přímo "správná výživa", je základem dobrého zdravotního stavu vašich chovanců. I když krmíte výhradně sušenou potravou, je vhodné pravidelně střídat různé značky. Nejen, že se tak rybám strava "nepřejí", ale každé krmivo má trošku jiné složení a zajistíte tím rybám širší spektrum vitamínů, minerálů a vůbec všeho, co můžete běžně slýchat v televizních reklamách na "lidské" jídlo.

Nezapomeňte na okřídlené pravidlo, že rybě je nejpřirozenější a bude jí vždy chutnat nejvíce zase ryba. Nemějte tedy svým miláčkům za zlé, když někdy uloví svého menšího spoluobyvatele. Chybu hledejte u sebe – v nevhodném zkombinování druhů nebo nedostatečném krmení živým či mraženým krmivem.

Velmi důležité je nepřekrmovat. V praxi to znamená krmit raději vícekrát denně v menších dávkách, které je osádka akvária schopna pozřít v několika málo minutách. Říkává se, že co ryby do 20 minut nespořádají, mělo by se okamžitě odsát. Nahromaděné zbytky vedou ke zvýšení obsahu "odpadních" látek, nadměrnému růstu řas a ke znečištění akvária.

Parametry vody
Dlouhodobě nevhodné parametry vody vedou k postupnému oslabování obranyschopnosti rybího organismu a dříve či později k propuknutí nemocí. Dbejte proto na správné hodnoty teploty, pH, tvrdosti, dostatečný obsah kyslíku a co nejnižší obsah škodlivých či jedovatých látek (amoniak, dusitany, dusičnany, měď…).

Je velmi důležité udržovat parametry vody v druhově odpovídajících mezích, tzn. v případě společenské nádrže chovat společně ryby, které jsou zvyklé na shodné podmínky. Že to zní příliš obecně a jasně? A nemáte třeba náhodou pospolu živorodky zvyklé na tvrdší a zásaditější vodu s drobnými tetrami, vyžadujícími naopak spíše vodu měkčí a kyselou? Nebo snad endemitní africké tlamovce s jihoamerickými cichlidami a tetrami? Ne, že by to nemohlo fungovat, jen mějte na vědomí, že eskymák sice přežije v rovníkové části Afriky a černoch naopak v Grónsku, jen jim nebude tak hej jako by jim bylo "doma".

Péče o akvárium a harmonogram údržby
Vzhledem k tomu, že akvárium je jen malým výsekem přírody, je pro udržení biologické rovnováhy v něm důležitá pravidelná údržba. Na zhoršující se podmínky v akváriu velmi citlivě reagují plži. Při zvýšeném obsahu škodlivých látek zůstávají zalezlí v ulitách, polehávají po dně a přestávají "rejdit" po nádrži. Takže kromě jakési úklidové čety jsou i spolehlivým indikátorem úrovně znečištění akvária, který se vyplatí bedlivě sledovat.

Níže navržený harmonogram údržby si jistě každý postupně upraví podle potřeb konkrétní nádrže, ale obecně platí.

Denně kontrolujte:
- ryby a ostatní obyvatele nádrže, zda jsou všichni a v dobrém stavu (nejlépe při krmení)
- odsátí zbytků nespotřebované potravy (pokud došlo k překrmení)
- technická zařízení, zda fungují správně, odstraňujeme nečistoty u nasávání filtru, jestliže by omezovaly jeho funkčnost
- teplotu, zda se pohybuje v potřebném rozmezí
- stav vody (není-li zakalená nebo neklesla-li hladina)

Jednou za jeden až dva týdny
- odstranění odumřelých listů rostlin
- u menších akvárií částečnou výměnu vody spolu s odkalením nádrže; u větších nebo méně zarybněných nádrží stačí i méně často
- probírku rychle rostoucích rostlin - omlazení porostu
- kontrolu chemismu vody - než se stabilizuje prostředí v akváriu

Dle potřeby:
- vyčistěte, příp. vyměňte filtrační náplně
- vyčistěte vzduchovací kameny
- zkontrolujte stav a funkci techniky (vzduchové čerpadlo, osvětlení, topné tělísko, …)
- odstraňte řasy ze skel a techniky, omyjte krycí skla
- zkontrolujte chemismus vody (u zajetého akvária)
- očištění vnějších skel (provádějte až nakonec, po údržbě vnitřku akvária)