Autoři: Jiří Havránek a Jan Burzanovský

Abych parafrázoval jeden nechvalně známý výrok jedné nechvalně známé osobnosti české historie: "Právě jsem se vrátil z Rychnova!" a hned sedám ke klávesnici, abych zachytil všechny své dojmy, než se mi vykouří z hlavy. I když zážitek to byl velmi silný a kouřit se bude dlouho. Předesílám, že se jednalo o mou první návštěvu této Mekky českých akvaristů. Možná se Vám zdá ten název trošku nadnesený, ale já o této akci slyšel tolikrát od tolika lidí a vždy to končilo slovy: "Tys tam ještě nebyl?". Tak jsem si řekl, že podle ohlasů asi přicházím o úžasný zážitek a že to musím napravit.


Stejně tak bych mohl psát do názvu "Státní svátek českých akvaristů...". V sobotu 15. září se opět pro veřejnost, tak jak se tomu děje pravidelně v tuto pozdně letní dobu již hodně přes dvacet let, otevřely úderem deváté hodiny dopolední prostory rychnovského "Domu chovatelů", jemuž vévodí avaristický spolek AKVA TERA. Zde jsem povinen podotknout, že se nejedná pouze a jen o výstavu akvaristickou, ale o komplexní výstavu rychnovské pobočky Českého svazu chovatelů.

Ráno jsem se kousnul a vstal o šesté. Než jsem se vykopal z pelecha, tak jsem výlet skoro vzdal. Zvědavost však nakonec zvítězila a já v sedm sedal do auta a namířil si to směr Rychnov. Detaily cesty Vás nebudu unavovat, ale už před devátou jsem, ke svému velkému překvapení, byl v Rychnově. Tady jsem, po drobné projížďce městem, bez větších problémů přistál "U vody".


Podobně zarytý akvarista jako já zajisté pochopí, že po zaplacení vstupného jsem ostatní chovatelské exposice přelétl několikavteřinovým pohledem a již v tomto zařízení pro mou maličkost existovalo pouze to, co se týkalo akvaristiky a věcí s touto blízce propojených. Ještě si zde dovolím podotknout, že krom představených lahůdek a specialit této třicátéprvní výstavy, byla tato konkrétní akce pro mou osobu spojena s mým vlastním sentimentálním kulatým výročím, v Rychnově na výstavě jsem totiž byl poprvé před deseti lety...

Nejprve jsem si nebyl tak úplně jistý, že jsem nalezl to pravé místo. Dvorek plný slepic, holubů a koz mě poněkud znejistěl. Po chvilce váhání jsem si odvážně koupil lístek a hrnul se nedočkavě dovnitř. Mé napětí stoupalo, protože jsem bloudil po dvorku a chvíli marně hledal nějaké akvárium. Nakonec jsem přece jen nalezl ty správné dveře a vstoupil do světa ticha, ryb a pohody.

Takhle má vypadat výstava

První dojem byl šok. Čekal jsem hromadu holých umrněných akvárií, narvaných rybami k prasknutí a sem tam nějaké to skutečně "výstavní" krásně zařízené, jak bývá na nejedné takyvýstavě zvykem. Ale tady byla jen a pouze nádherně zařízená akvária, plná rostlin a dalších dekorací. Ryby vypadaly naprosto spokojeně a chovaly se "jako doma". Nevěřícně jsem na to nadělení zíral a něvěděl, kam dřív.


Tak, jak tomu zde bývá pravidlem i letos byly tropickým sladkovodním rybkám věnovány oba dva hlavní sály budovy, třetí místnost pak živočichům terarijním a na venkovních plochách chovatelského aeálu představovali své chovy chovatelé drobného domácího zvířectva.

Vloni byla výstava i všechny doprovodné akce ve znamení velmi kulatého jubilea - třicítky. Stejně tak i letos došlo na jedny kulatiny. Již v létě proběhla interní oslava 60 let akvaristických aktivit nestora rychnovského spolku pana Josefa Ešpandra (zanedlouho oslaví 75. narozeniny) a exposici jeho rybek byla věnována část spodního výstavního sálu - celkem 19 nádrží se čtyřicetitřemi druhy a formami tropických rybek a tabule s diplomy a oceněními, které pan Ešpandr za dobu svého působení na české akvaristické scéně obdržel.

A co vlasntně bylo k vidění? Od všecho trošku. Myslím, že si na své přišel každý, kdo se přišel podívat. Rybičkáři i rostlinkáři. Velká část přízemí byla věnována panu Josefu Ešpandrovi s ucelenou kolekcí péřovců. Krása, až oči přecházely. Nemohl jsem se od těch nádrží odtrhnout až do okamžiku, kdy jsem si všiml preparovaných koster rybích hlav uprostřed místnosti. Nádhera. Tohle bych se chtěl naučit. Snad víc než dvacet koster hlav různých druhů ryb - cichlidy, piraňa, nějaký ten krunýřovec a co já vím co všechno ještě. Byl jsem tak unešen tou nádherou, že jsem si dočista zapomněl opsat, komu ty kosti patří. A to jak jednotlivé rybí druhy, tak autora.

Další lahůdkou, možnou ke shlédnutí byly vypreparované lebky především ryb, ale mohli jsme zde shlédnout i lebky některých plazů ze sbírky Mgr. P.Zubera. Ze známých druhů zde byly zastupeny např. lebky některých větších a středních cichlidovitých (A.Ocellatus, C.frontosa, aj).


Ve výstavním sálu 1 a 2 jsme tak mohli shlédnout ve 162 nádržích 242 druhů a forem rybek, šestero raků z Australské zoogeografické oblasti, skupinku různých krevetek a v terarijní části pak v 25 teráriích dvacetosm živočichů celého spektra. Strašilkami a pavouky počínaje, želvami a hady konče. To vše zde bylo vystavováno čtrnácti členy rychnovského spolku a dalšími čtrnácti hostujícími vystavovateli. Na zajištění speciálních expozic se podílely mj. i firmy Profi Akvárium p. Romana Papíka z Dříteče, Aqua-Daho (Vikýřovice u Šumperka) a další jednotlivci i firmy.

Dlouhý čas jsem pozoroval vrubozubce a kančíky. Diskuse a rejnoka jsem jen tak přeběhl, tyhle ryby mě až tak neberou. Podobně tak i skaláry. I když musím uznat, že vystavené kousky byly nádherné a důstojně se vznášely nádrží. Nesmím zapomenout ani celou řadu dalších rybek, jako paví očka, mřenky a podobné běžněji „dostupné“.

Mne, jakožto cichlidáře a zejména milovníka jihoamerických vrubozubcovitých především zaujaly trpasličí cichlidky přítele Z.Havla, ale nedokázal jsem si odpustit delšího setrvání před dvěma nádržemi zástupců rodu Pterophyllum Z.Dočekala s jeho P.altum a P.sc. "Manacapuru". I když jeho ryby znám velice důvěrně, v jiném prostředí, než je jeho pěstírna pro mne pohled na ně získal opět trochu jinou dimenzi.


Přízemní výstavní sál (č.1) obsahoval exposice drobných živorodek a trpasličích cichlidek; nádrže s rybkami p. Ešpandra, soustavu maxiakvárií osazenou především středními a většími americkými cichlidovitými a též již zmíněnou exposici lebek.