Akvária s polozavřeným krytem nádrže
Jedná se o nádrže, které jsou zepředu a z boku kapotované, zeshora zakryté. Pouze zadní část horního krytu nádrže chybí. Tudy jsou vedeny technologické prvky (elektrokabeláž, přívod vzduchu nebo CO2, sací a výtokové hadice externího filtru apod.). Přístup do nádrže je řešen otevíráním (vyklápěním nebo posunem) čelní a/nebo horní části krytu nádrže.

Nad horním krytem není žádná další nádrž či jiný objekt. Ventilace prostoru pod horním krytem nádrže je efektivnější než u zcela uzavřených, ze všech stran kapotovaných nádrží. Teplo od světelného zdroje je u akvárií s polozavřeným prostorem odváděno přirozeným způsobem zadní částí, případně v horním víku (desce) lze umístit ventilační mřížky – pro nenucenou ventilaci nebo osazení ventilátorem. Nezapomínejme však, že pokud nádrž nemá krycí skla, ventilátor napomáhá intenzivnímu odparu z nádrže.

Nevýhodou u nádrží se polozavřeným prostorem, u kterých mohou být i výše uvedené ventilační mřížky orientované směrem vzhůru, je „únik“ světla za nebo nad nádrž, což v obytných, společenských nebo výstavních prostorech není žádoucí pro svou světelnou rušivost.

Do kategorie akvárií s polozavřeným prostorem řadíme i nádrže ve stojanech, jež mají uzavíratelnou nebo uzavřenou přední část. Ta je často natrvalo uzavřena u výstavních nádrží stálých akvarijních expozic. Do nádrží se přistupuje zezadu z chovatelského zázemí. Naopak u nádrží v esteticky řešených prodejnách je přední část otevíratelná – tzv. klapačka.

Kromě estetického vzhledu jsou klapačky praktické – zabraňují únikům světla od světelných zdrojů a následně nepříjemným odleskům na čelních sklech nádrží stojících proti sobě či pod určitým úhlem, chrání pozorovatele nádrže od přímého oslnění osvětlovacím zdrojem. Zároveň brání návštěvníkovu pohledu do technického zázemí nádrží, který nemusí být pro běžného návštěvníka či kupujícího zajímavý (většinu opravdových akvaristů to ale zajímá velmi).

V obou případech – tedy u akvárií s uzavíratelnou nebo uzavřenou přední část horního krytu - je ventilace prostoru nad nádržemi směrována do zadního prostoru. U nádrží nad sebou nelze realizovat ventilaci směrem vzhůru (s výjimkou horní nádrže).

Naopak výhodou stojanového řešení nádrží nad sebou je jejich ohřev teplem (i ze světelných zdrojů) stoupajícím vzhůru. Rozhodující je, jaké jsou okolní teplotní podmínky, jak je ohřev velký a zda je žádoucí či nikoliv.

Otevřené nádrže ve stojanech
Tento typ nádrží nalezneme v pěstírnách nebo prodejnách akvarijních ryb. Nádrže jsou umístěny ve stojanech, nad sebou. Z praktických důvodů častého přístupu k nádržím a do nich nejsou nikterak kapotovaná. Světelné zdroje jsou připevněny pod horními nádržemi nebo v osvětlovacích kompletech položeny na nádrže seshora.

Minimální vzdálenost mezi nádržemi by měla být 18-20 cm při hloubce nádrže kolem 40 cm, aby se v akváriu dalo dobře manipulovat. Při hlubších (širších) nádržích nebo v případě zvýšené potřeby uvnitř akvária by měl být prostor mezi nádržemi samozřejmě ještě větší.

Nádrže v otevřených stojanech jsou praktické. Pragmatičnost tu ovšem vítězí na plné čáře před estetikou. Způsob umístění akvárií dává dobré předpoklady pro uspokojivou ventilaci. Vzhledem k tomu, že nádrže ve stojanech jsou primárně určeny pro chov a rozmnožování ryb ve velkém nebo jejich prodej, málokdy je zde potřeba velké intenzity světla. Většinou vystačíme s jednou, maximálně dvěma zářivkovými trubicemi na nádrž. U menších nádrží může být dokonce jedna delší trubice společná pro několik akvárií.

Celkem můžeme konstatovat, že odpadní teplo ze světelných zdrojů žádným zásadním způsobem neovlivní teplotní klima v nádržích.

Samostatná nádrž s krycím sklem a položeným osvětlovacím tělesem
S tímto řešením se setkáváme u samostatně umístěných nádrží spíše menších rozměrů, u kterých není primární požadavek na architektonické splynutí s prostorem okolní místnosti. Takovéto nádrže často nalézáme v dětských či studentských pokojích nebo na internátech, u začínajících akvaristů nebo v kancelářských či jiných prostorech, kde estetika není rozhodující. Svým způsobem se jedná o jeden z nejběžnějších typů lepených nádrží, ke kterým je dokupována světelná rampa.

Těch v akvaristických prodejnách nebo internetových obchodech najdeme celou řadu (např. od výrobců Atman, Resun, Zhong apod.) v provedení s jednou nebo dvěma zářivkovými trubicemi v různých délkových provedeních. Celkové náklady na osvětlení i nádrž jsou menší, než u ostatních zde popisovaných řešení.

Osvětlovací těleso musíme pokládat na nádrž tak, aby se opíralo o boční stěny nebo leželo na příčních horních lepených skleněných vzpěrách (ty se ovšem u menších nádrží nelepí). Nikdy nesmíme osvětlovací těleso položit pouze na krycí sklo. Při jeho prasknutí (mechanická příčina, stárnutí, ale i přílišný ohřev od světelného zdroje, kombinovaný s prudkým lokálním ochlazení – polití vodou apod.) hrozí pád osvětlovacího tělesa pod napětím do nádrže se všemi závažnými důsledky nejenom pro obyvatele nádrže, ale především pro všechny osoby, které jsou s nádrží v kontaktu.

Nad osvětlovacím tělesem je otevřený prostor. Ztrátové teplo ze světelného zdroje volně stoupá vzhůru, takže nežádoucí ohřev vody v nádrži oproti všem výše uvedeným architektonicko-technickým řešením nádrží s osvětlením je minimální. Krycí skla zabraňují odparu vody. Nezapomínejme, že pokud nejsou udržována v čistotě, snižují intenzitu světla padajícího do nádrže.




Samostatná otevřená nádrž se zavěšeným osvětlovacím tělesem
V praxi to bývají nádrže větších rozměrů, které jsou dominantním architektonickým prvkem daného společenského, pracovního nebo obytného prostoru, či prostorů výstavních. Často je zakládají milovníci rostlin, obzvláště echinodorů a i jiných vodních či bahenních druhů, jejichž listy i stvoly s květenstvím volně vyrůstají nad vodní hladinu.

V praxi můžeme najít i řešení, kdy je za (nebo vedle) akvarijní nádrží další externí nádrž s pomalu protékající vodou, ze které vyrůstají běžné, pokojově pěstované tropické rostliny. Jejich kořeny z akvarijní vody odebírají výživné látky (dusičnany) a tak odbourávají škodlivé či nežádoucí chemické látky a zásadním, biologickým způsobem zkvalitňují akvarijní vodu.

Jedná se o speciální filtry, které mohou mít navíc nejrůznější náplně (písek, siporax apod.). Listy tropických rostlin v pozadí či vedle nádrže vytvářejí přirozenou kulisu výseku biotopu.

Podobným způsobem bývají paludária upravená tak, aby zde kromě ryb a rostlin bylo možné držet obojživelníky, vodomilné plazy apod. Prostor nad vodní hladinou bývá dostatečně velký na to, aby teplo ze světelných zdrojů ohřívalo vodu v nádrži. Proto i velké paludárium či terárium s vodní plochou můžeme v tomto případě považovat za "otevřenou" nádrž.