Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Slaboch · 10.3.2009
· Sledovanost: 14857x
· Vytisknuto: 2174x Hodnocení: 5.22/6 (9x) · Odměněn: není
Mexiko, je zemí natolik rozlehlou a obtížně prozkoumatelnou, že má v oblasti ichtyologických novinek stále co nabídnout. Tato středoamerická země je jediným místem výskytu "pravých" živorodek z čeledi Goodeidae. Ta je poměrně málo početná a až dosud měla pouhých 42 druhů v 17 rodech. Protože se jedná o poměrně nápadné ryby, které jen těžko ujdou pozornosti, vypadalo to, že se jedná o konečný počet. V minulém roce byl ale popsán další druh – Zoogoneticus purhepechus Domínguez Domínguez&Pérez-Rodríguez & Doadrio, 2008. Objevit nový druh v tak ostře sledovaném rodu jakým je Zoogoneticus, to je opravdu mimořádný úspěch.
Druhový název purhepechus je odvozen od názvu indiánského kmene Purhepecha (purepeča) na jehož území byly objeveny všechny dosud známé lokality tohoto druhu (Río Ameca, Río Armería, Río Santiago, Río Lerma a Lago de Chapala).
Obě pohlaví (samci 3,5 cm, samice 6,5 cm) mají světle hnědé zbarvení, s nepříliš velkými tmavými skvrnami na zadní části těla. Hlava až po prsní ploutve, má jemné mramorování složené z malých skvrnek, táhnoucích dále tenkým proužkem po horním okraji břišní partie. Toto mramorování se u samců během imponování ztrácí.
Břicho je světlé, bez kresby, u dospělých samců je tmavší než u samic. U samců mohou mít boky lehce namodralou či nazelenalou barvu a při dopadu slunečních paprsků jsou duhové. Samci z typové lokality (potok La Luz v dolním toku Río Lerma) mají intenzivně červený lem hřbetní a celou plochu ocasní ploutve. U ostatních populací je tato barva oranžová.
Jeden z autorů popisu – Omar Domínguez Domínguez tyto rybky chová a nabízí je členům Goodeidae Safe Club, takže by se časem mohly objevit i u nás.
Citovaná literatura
Domínguez-Domínguez, O., Pérez-Rodríguez, R., & Doadrio, I. (2008). Análisis comparativo morfológico y genético de diferentes poblaciones de Zoogoneticus quitzeoensis (Cyprinodontiformes: Goodeidae) del Centro de México, con la descripción de una especie nueva. Revista Mexicana de Biodiversidad , 79, stránky 373- 383.
Ohodnoťte článek: Pouze pro registrované uživatele.
A jéje, už se začíná „kolegovat“… ;-). V první řadě se zde vůbec nepřu, pouze jsem uvedl několik příkladů za letošní rok v reakci na příspěvek p. Plíštila. Navíc jsem nenapsal, že jsem viděl 4 volně přístupné práce, ale že z 34 prací vím o 4, které jsou free (šlo mi pouze o poměr, nikoliv kvantitu). Nicméně pokud se oba přikláníte k tomu, že volně přístupných popisů je „spousta“ a popisovat druhy v jedné práci po desítkách je „běžné“, brát vám to nebudu. Je zajímavé, co vyprovokuje jeden odkaz – zřejmě jsem se vás nějak dotkl…
A máte samozřejmě naprostou pravdu, že diskuse nemá smysl, protože je naprosto zřejmé, kdo by měl poslední slovo…
Mějte se hezky
Roman:)
Středa 11.3.2009
SoRex
Pane kolego, asi nemá cenu se přít. Sám píšete, že jste viděl asi 4 volně přístupné práce - jistě ale netrváte na tom, že to jsou všechny, viďte?
Více popisů v jedné práci je opravdu docela běžná praxe. Třeba takový Ted Coletii, nebo Maurice Kottelat popisují po desítkách...
Obávám se, že tato diskuse je úplně zbytečná.
Středa 11.3.2009
langosh
„Volně dostupných popisů je na internetu spousta, to není nic zajímavého.“
Nepsal jsem, že je to zajímavé, ale že mne to z toho důvodu zaujalo... Navíc z letošních asi 34 popisů (tedy co jsem viděl) byly volně přístupné asi 4 - tedy „spousta“...
„To, že v jedné práci bylo popsáno více nových druhů než jeden nebo dva je také běžné.“
Ze zmíněných 34 popisů byly v jedné práci 4x popsány dva druhy a 3x tři druhy (jinak jen jeden). Je tedy vidět, že popisy více jak dvou druhů v jedné práci jsou zcela „běžné“. A to nemluvím o zmíněných 21 druzích...