Grindal a roupice mají v podstatě stejné složení živin, jako mají nítěnky, pouze mají vyšší obsah sušiny, čili obsahují méně vody. Ale vzhledem k tomu, že praktické zkušenosti ukazují, že jsou schopné dobře prosperovat i na vysokobílkovinné stravě, je předpoklad, že umělou kultivací se u nich asi může zvýšit i obsah bílkovin, což by znamenalo i snížení obsahu tuku. Kromě toho se úpravou receptury krmiva dá i změnit zastoupení mastných kyselin v jejich tělním tuku, takže z nezdravého se dá udělat zdravý zásobní tuk s příznivými metabolickými účinky na zdraví ryb, které jimi budou krmeny. Tím pádem by potom měly být dietnější a vhodnější než nítěnky. Nítěnky sbírané v nekontrolovaném zdroji jsou velmi rizikové jak mikrobiálně, tak ukládáním těžkých kovů. Těžké kovy vám ryby při běžném zkrmování hned nezabijí, ale zvyšují úhyn potěru a tvorbu znetvořených zmetků, někdy až na 100%. Kromě špatného líhnutí jiker je častým příznakem vysoký výskyt degenerovaných ploutví u těch jedinců, kteří přežili.
Navrhované krmení je drahé jen zdánlivě. Na cenu jsem se nedíval, ale obecně kilogramová cena takovýchto luxusních krmiv je někde kolem 150 – 300 Kč, záleží na surovinách. Proti šupinkovým krmivům pro malochovatele je to cena velmi nízká, a také jsou stabilnější. Proti komerčním krmivům pro velkochovatele v ceně 70 Kč za kilo se zdá být neúměrná. Jenže využitelnost je až pětinásobná, takže rázem to není takový malér, řekl bych že cena je výhodná a kromě toho se nemusí tolik měnit voda (menší dusíkatý odpad z nevyužitých živin).
K recepturám přímo použitelným ke krmení ryb: Článek s nějakými recepturami jsem poslal 1.9.2009, ale asi se kvůli technickým potížím někde zaseknul, to neřeším, takže se snad dočkáte. Další receptury jsem asi publikoval v poslední době i jinde na webu. Čili jak vidno, informace se mohou dostat i k běžnému akvaristovi. Pokud se týče dalších směsí přímo pro akvarijní ryby, které by byly typicky využitelné pro velkovýrobce, tak to je složitější. Někdy v roce 2002 – 03 jsem nabízel spolupráci výrobcům akvarijních krmiv. Kdyby mi odpověděli, že jim jde o cenu a ne o kvalitu, tak to pochopím (stačí se podívat na nabídku salámů za 25 Kč v hypermarketech). Ale neměli ani slušnost odpovědět. Takže abych jim takto na internetu dával k dispozici receptury, to se mi nechce.
Podobnou situaci jsem předtím zažil s papoušky, také nebyl u výrobců zájem, ale dal jsem dohromady zajímavá krmiva, některá ani zatím nebyla vůbec na trhu k dispozici a zajistil jsem jejich výrobu přímo konkrétním chovatelům, kteří papoušky rozmnožují a ti ani nechtějí, aby se směsi běžně prodávaly. Má to relativní výhodu, když bych chtěl do domácnosti (dalšího) papoucha, není problém. Ale jeden uřvaný magor mi doma stačí (tím myslím toho papoucha, nemyslím příbuzenstvo).

K vašemu příspěvku jsem se dostal až dnes, kdy už není na "prime" místě, ale to nevadí, reportáž od Ratajů je vynikající.
Váš příspěvek je výborný, opět posunul naše znalosti. To že grindal a roupice slouží jako "nosič" živin, které dáme do potravy,jsem si ověřil již dávno, např. když dáte do krmení vařenou mrkev, červíci pěkně zoranžoví. Škoda jen, že u našich akvaristů převládá názor, že grindal/roupice je tučné krmení, asi to nějaký expert napsal pod dojmem bílé barvy červů.
Vámi navrhované krmení bude určitě výborné, ale asi dle použitých surovin dost drahé.
Jinak vaše přáspěvky si vždy rád přečtu, ale jak po přečtení článků v ATI, tak i článku o gelech jsem čekal,že seznámíte akvaristickou veřejnost i s vašim návrhem na plnohodnotnou směs k zabudování do gelového nosiče. Ale chápu, že toho se asi nedočkám dle vašeho níže uvedeného vyjádření. Běžný akvarista si asi tuto službu nemůže zaplatit a pro velkovýrobu jsou gelová krmení asi neprodejná.

Maillardovy reakce, které probíhají při pečení, aby rohlíčky byly obzvláště vypečené vznikají reakcí sacharidů a bílkovin (přesněji redukujících sacharidů s aminosloučeninami), jinak se jim také říká neenzymové hnědnutí. Pro lidi jsou také nezdravé, ale snášejí je poměrně dobře a vyžadují ještě více. Ale jsou mutagenní a karcinogenní a mnohem nebezpečnější než zprofanovaná "éčka". Jenže nižší živočichové na produkty Maillardových reakcí nejsou adaptovaní. Takže pokud někdo zvolí úspornou variantu s rohlíkem nebo chlebem, tak z nich aspoň odstraňte vypečenou kůrku.
Mimochodem i pro lidi je zdravější konzumovat vločky, ale vypečený rohlíček je vypečený rohlíček...

Článek i tenhle komentář jsou nejenom neobvykle zajímavé, ale i užitečné. A kdybych to nečetl, tak ten rohlík namočený v mléce používám dodnes. A neviděl bych v tom nic špatného, protože jsme to sami dostávali často jako snídani od maminky ... Takže opravdu děkuji za informace. Na akvaristice je krásné právě i to, že se jí zabývá spoustu odborníků z různých oblastí a ti pak mohou přinést úplně nové pohledy na věc, které se odráží časem i do nových metod chovu i odchovů a posouvají tento obor dále. Ještě jednou díky O;)

1/ Článek původně pojednává o extruzi, tedy o zpracování krmiv pro akvarijní ryby touto technologií. Čili nezabývá se zpracováním domácího odpadu. Kromě toho v článku uváděné suroviny nejsou zas tak v domácnosti běžné, ale sehnat se dají. Dokonce jsem se divil, že si někteří akvaristé na základě článku o gelotvorných látkách dokázali sehnat například karagenan.
2/ Původní receptura pro krmení miker v tradiční akvaristické literatuře uvádí ovesné vločky. U ovesných vloček klasicky namočených do běžného konzumního mléka je problém s enzymovou aktivitou suroviny a tvorbou nežádoucích oxidačních derivátů tuků, které jsou zdravotně nežádoucí. Použití rohlíku namočeného do mléka ke krmení miker je ještě horší, protože rohlík (bílá mouka) má výrazně horší zastoupení živin, takže mikry jsou v podstatě „podvyživené“ z hlediska jejich využití jako krmiva pro potěr. Dalším problémem rohlíků jsou produkty Maillardových reakcí, které vznikají při klasickém pečení. Tyto produkty jsou toxické, nasytí se jimi mikry, grindal nebo roupice, tím se dostanou i do ryb a zejména u citlivých ryb mohou mít nežádoucí účinky. Při extruzi je vznik produktů Maillardových reakcí minimalizován. Kromě toho na příkladu nejjednodušší receptury 1 je upozorněno na méně příznivé aminokyselinové spektrum, ale pro toho, kdo nechce jít do složitější receptury je alespoň uveden vyhovující poměr surovin. Každopádně je lepší než rohlík v mléce. U rohlíku namočeného do mléka živiny nelze dost dobře definovat.
Receptura 2 je v podstatě směs použitelná pro krmení miker, grindalu nebo roupic. Využívá princip bioenkapsulace, neboli přenášení živin do ryb pomocí zkrmovaných živočichů. Totiž receptura je počítaná pro vhodné zastoupení živin pro ryby (nikoliv pro mikry, grindal nebo roupice). Mikry, grindal nebo roupice konzumují směs a v ní zastoupené živiny a mají schopnost tyto živiny v sobě nějakou dobu podržet jako zásobní látky. Tedy i nejdůležitější složky, což jsou aminokyseliny se dostávají jako živina do ryb ve vhodném poměru. Kromě toho extrudované ovesné vločky obsahují 1,3 a 1,4 beta-glukany, přičemž 1,3 beta glukany výrazně zvyšují obranyschopnost organismu a takto se dostanou i do potěru. Takto se do ryb dostanou i další biologicky aktivní látky z ovsa a dalších surovin, které samozřejmě v rohlíku nejsou. Tím se zvyšuje šance na přežití, lepší zdravotní stav a také na urychlení růstu. Podle kvality krmného substrátu jsou i rozdíly v kvalitě miker, grindalu nebo roupic. Právě pokud jsou levně krmeny jenom mlékem a rohlíkem, tak mají nižší výživnou hodnotu a jsou s nimi špatné zkušenosti.
Pouze na okraj upozorňuji, že recepturu 2 nelze použít přímo pro krmení ryb tak, že by byla zabudována do gelu.
3/ Napsání článku a spočítání receptur mi zabralo tolik času, jako když jsem například současně v tomto období spočítal pro jednu firmu recepturu a zpracoval legislativní podklady na práškovou směs, u které se předpokládá výroba 4 – 5 tun měsíčně. Tak to jsem dělal za peníze. Kdežto psaní článku na tento web je zadarmo, přesněji za kreditní body. Článek nebyl rozhodně napsán jenom proto, abych získal nějaké kreditní body, protože stejně na e-shopu nenakupuji. Takže z mého pohledu je to spíše dobrá vůle, lépe řečeno myslím že je škoda neporadit akvaristům, kteří se snaží dělat to co nejlépe.