A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Moje osudové setkání s raky

Autor článku: Petr Difko · 13.12.2010 · Sledovanost: 41243x · Vytisknuto: 6756x
Hodnocení: 5.69/6 (13x) · Odměněn: není

O akvaristiku jsem se začal zajímat již jako dítě, vzpomínám si na svoje první ryby (byla to klasická paví očka a bohužel se již asi ani nechovají – myslím ty, co jim daly tak pěkné české jméno. Jak šel čas, tak jsem choval mnoho zvířat (andulky, morčata, hady a mnoho druhů ryb – většinou to byly živorodky). Byl jsem i členem přátel zoologické zahrady v Praze.

Před pár lety jsem v jedné prodejně akvaristiky uviděl k prodeji raky. Ihned jsem si je zakoupil. Bohužel v té době nebyly k dispozici žádné informace o chovu ani odchovu. A tak jsem začal pátrat po různých institucích (zoologická zahrada, Karlova univerzita, atd.), po čase jsem získal nějaké informace o chovu a odchovu.

Čím déle jsem pátral a získával informace a praktické zkušenosti o chovu, tím více mě tyto tvorové zajímali.
mg+:8191]

Po čase jsem si pořídil internet a dále jsem se snažil získat informace o racích, zároveň jsem zvyšoval počet chovaných druhů raků a jiných korýšů (krabů a krevet). Také v této době vyšla první česká kniha o chovu korýšů od pana Miroslava Kociána "Sladkovodní krabi a raci", která v krátkosti představila několik druhů raků a zároveň popsala jejich chov a i odchov. Další publikace, která se již výlučně zabývá raky, je od Jiřího Patoky "Chováme sladkovodní raky" (http://aquabooks.cz/... ).

Zároveň jsem zjistil, že mezi lidmi je o těchto zajímavých tvorech dosti různých informací, a to jak pravdivých, tak nepravdivých. Dosti velkou vinu na tom mají i "zarytí" akvaristé, kteří šíří mezi veřejnost polopravdy a někdy i záměrně lži. A to z důvodu, že si neuvědomují, že raci jsou vlastně zdravotní policie ve vodní říši.

Raci v přírodě i v nádržích s oblibou konzumují mršiny a tím zabraňují jejich biologickému rozkladu, vzniku nebezpečných látek i přemnožení pro ryby nebezpečných škodlivých původců nejrůznějších nemocí. Na snímku rak signální - Pacifastacus leniusculus.

Autor: Roman Rak

Raci a ryby


Teď mi prosím dovolte, abych jednu z nejvíce rozšířených otázek o racích zodpověděl: Nebudou raci lovit ryby?

Na začátek mé odpovědi si musíme uvědomit, že akvárium představuje omezený prostor (i sebevětší nádrž). Zároveň musíme ale pochopit, že do nádrže vstupuje jeden z řady tvorů, kterým se říká zdravotní policie. Svoji odpověď bych rozdělil na dvě části:

1) Jsou druhy raků, kteří jsou vůči rybám agresivní (ale to platí nejen u raků, ale i u ryb). Na jejich obranu musím napsat, že je to takto - v nádrži máte určitý počet ryb, které svým pohybem u raka vyvolají obrannou reakci a tak dojde k uštípnutí ploutve u větších ryb nebo u malých i k zabití ryby. Následně dojde k tomu, že rak takovouto rybu loví z důvodu odstranění potenciálního nebezpečí nemoci (je to příroda).

Apistogramma, která přežila útok raka mramorového (Procambarus fallax). Raci skýtají nebezpečí zejména pro ryby, které se zdržují a spí u dna. Větší druhy raků se nehodí např. do společné nádrže s trpasličími cichlidami.

Autor: Roman Rak

2) Existují ale i druhy raků, kteří tak nečiní (jedná se o malé druhy raků tak zvané trpasličí), a to z důvodu jejich velikosti. I paví očko je z pohledu tohoto raka obr. Naopak rak ustoupí. Ale když dostane příležitost, tak i on rybu uloví (ale vždy se jedná o rybu, která je nějakým způsobem oslabena – nemoc, vážné poranění, rozdílné chování od ostatních ryb).

Cambarellus patcuarensis označovaný "Orange" (používá se hojně i pouhá zkratka CPO) je milým trpasličím ráčkem, který může být opravdovou ozdobou malé nádrže a nepoškozuje ani rostliny.

Autor: Roman Rak

A proto názor, že rak k rybám nepatří, je podle mě zcela nesmyslný. Možná teď se velká část akvaristů ozve (ale i oni musejí přiznat, že ani některé druhy ryb se nedají chovat společně a že menší ryby jsou také napadány většími atd.). Ale jak jsem léty chovu raků měl možnost zjistit, tak i raci, kteří jsou řazeny do skupiny těch agresivnějších, se za určitých podmínek nechají chovat s rybami. Zároveň za akvaristu udělají v nádrži zdravotní dozor. Proto bych se velice přimlouvat za to, "aby každý kdo bude podávat informaci začínajícímu chovateli, velice zvážil odpověď".

Abychom rakům nedělali jen špatnou pověst, ano, je potřeba na skutečnost vztahu těchto zvířat a ryb upozornit, ale zároveň také říci, že v akvárium, kde je chován rak, nedochází k šíření nemocí.

Rak mramorový (Procambarus sp. Marble) si pochutnává na ostatcích Trichopodus leeri. Tento rak je jediný, který se množí partenogeneticky (k rozmnožování není nutný samec a samice).

Kdyby v nádrži nebyl rak a úhyn velké ryby bychom přehlédli, dopad na kvalitu vody v malé nádrži může být katastrofický.

Autor: Roman Rak

Raci, kteří jsou vhodní do společnosti ryb, jsou obecně nazývaní trpasličí.

Tuto skupinu tvoří rod Cambarellus, kam patří tyto druhy raků:

Cambarellus puer
Cambarellus montezumae
Cambarellus diminutus
Cambarellus texanus
Cambarellus patcuarensis označovaný "Orange" (používá se hojně i pouhá zkratka CPO)
Cambarellus patcuarensis označovaný "Schoko"
Cambarellus sp. Alabama
Cambarellus shufeldtii
Cambarellus chapalanus
Cambarellus lesliei
Cambarellus ninae

Tito raci pocházejí z oblasti Mexika.

Všeobecné nároky na chov


Voda musí být zbavena chlóru (chlor je pro všechny korýše prudce jedovatý). Teplota vody: 18-25°C, pH: 5-8, celková tvrdost 10°- 18° dGH.

Velikost nádrže: čím větší plocha dna tím lépe (pro pár 40x30 cm) s dostatkem úkrytů (kořeny, kokosové ořechy, rozbité květináče atd.). Potravní nároky: jsou to všežravci (u mne se osvědčila průmyslová krmiva určená pro raky a krevety).

Raci a čistá, prokysličená voda


Raci potřebují kyslík ve vodě (dýchají jako ryby žábrami). Platí totéž co pro ryby, čím vyšší teplota, tím vyšší nároky na kyslík.

Jsou druhy raků, kteří potřebuji opravdu čistou vodu (tyto druhy žijí v jeskyních a podhorských potocích ). "Jeskynní" raci a raci z podhorských oblastí se dají velice špatně chovat v nádržích z důvodu nutnosti dodržení nízké teploty po celý rok a dodržení i určitého chemického složení. Ostatní druhy nemají veliké nároky na čistotu vody, někteří i žijí v dosti znečištěné vodě (nikoliv ale chemicky – korýši jsou dosti vnímaví i na stopové množství chemických látek ve vodě a může to pro ně být smrtelné).
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 10.2.2011
amadeus

Zdravím, před osmi lety, když se ke mě dostali raci označovaní jako Proc. fallax (postupem času označování jako Marble)nebylo všeobecně známo o těchto zvířatech takřka nic. Osobně se snažím o poznání a opakovaný odchov většího množství druhů, jeden odchov považuji spíš za náhodu. V chovu na delší dobu nechávám jen ty druhy, které jsou obchodovatelné, chovaná zvířata si na sebe musí také vydělat.
Rozhodně nenapadám smysl napsání článku, sám jsem ho chápal jako popularizační, nikoliv odborný. Musím kvitovat s povděkem, že se v tomto vašem výtvoru nevyskytují holé nesmysly, jako v mnohých jiných.
Musím také podotknout, že v názvosloví raků a krevet je trochu bordel, ale to je dané živelností rozvoje tohoto oboru akvaristiky. Bohužel k tomuto stavu přispívají také obchodníci a velkoobchodníci se svými importy z Indie, a jihovýchodní asie. S tímto bohužel nelze nic moc dělat.


Úterý 8.2.2011
krab

Děkuji za ohlas.
Můj článek byl napsán jako všeobecná informace o chovu raků a krabů.A ne odborné pojednání o chovu raků.
Zmiňovaný výzkum je mi znám .Pro upřesnění Procambarus sp.Marble byl prokázán i v Itálii a z této lokality je mam ve svém chovu.V nejbližší době bude tato lokalita potvrzena Italskou stranou a uveřejněna v odborných časopisech.
Jinak Procambarus fallax je jiný druh raka a má obě pohlaví.
Jinak u mě se neustále mění chovaní druhy raků a to z důvodu že mam zájem poznat co nejvíce druhů raků vhodných k chovu v akváriích a jejich požadavky na chov .
Chov raků a krevet dohromady je možný ale musíme si uvědomit že raci a krevety si můžou mezi sebou přenášet choroby které můžou mít až fatální dopad na chov, za jistých podmínek se krevety můžou stát i zpestřením potravy pro raky.
K teplotám a požadavky na vodu máte pravdu i já mam prokázáno že raci jsou dosti k teplotě tolerantní( nižší teploty)ale také záleží ( jako u ryb ) z jakého chovu pocházejí .Proto je lepší napsat prostřední teplotní rozmezí než hraničící teploty.


Úterý 8.2.2011
amadeus

Zdravím, docela čtivý článek, některé údaje jsou bohužel dle mých zkušeností trochu zavádějící.
Info: CPO jde držet i množit od teploty 10 stupňů do 26 stupňů. Soužití s druhy Neocaridina a Caridina je bez problémové. Není příliš důležitá plocha dna, ale využitelná plocha akvária (různé zařizovací předměty). Hodnoty vody pro chov CPO (a ostatních Cambarellů)od demineralizované nebo dešťové do 24 stupňů celkové tvrdosti. Čím měkší voda, tím větší problémy se svlékáním především u mladých jedinců.
U Pro. clarkii osobně chovám i formu White (white pearl) a formu Orange.
U Proc. sp. Marble (též fallax nebo Mramor) neexistují samci. V německu proběhl rozsáhlý výzkum a existence samců tohoto druhu byla vyvzácena. Tento druh je velice přizpůsobyvý, je schopen efektivně přežít ve volné přírodě. V německu a švícarsku je několik lokalit s potvrzeným osídlením tímto druhem.
Raky chovám již šest let, krevety čtyři roky, raků mám v tuto chvíli v chovu osm druhů, krevet (včetně variant)12 druhů.


Středa 15.12.2010
krab

U přenosu nemocí jsem měl na mysli, že některé z,,, korýšů jsou odolní k nemocem ale jiní jsou vnímaví .Např.Procambarus a Cherax ( u těchto raků je mít dobré na každý druh jiné nádobíčko).Také záleží jestli máte v chovu již korýše které jste odchoval sám za stejných podmínek, tak se dá použít pouze jedno nádobíčko ( ale já to neudělám).
Já také viděl různé sestavy korýšů ,ale záleží jestli je to někde na výstavě nebo v chovu. Samozřejmě tady neposuzuji nějakou dokrínu ,kdo chce tak si může chovat společně co chce ,jen jsem vyjádřil svůj názor, abych navodil malou pochybnost u chovatelů,, aby se nestalo že do nádrže dají různé druhy korýšů ( např. raky ,kraby krevety pak se budou divit že se jim ztrácejí některé druhy a mě budou psát, že jsem to psal v článku).
U CPO a krevet bych také dodal že v době svlékání může docházet k poranění ( i k likvidaci jak raků tak i krevet - na vlastní oči jsem byl svědkem, kdy paví očka se doslova vrhly na Procambarus clárkii po svleku a nebýt mého zásahu tak by ho zlikvidovaly).
Holt každý chovatel má jiné zkušenosti, ale je potřeba nové zájemce upozornit na možná rizika v soužití různých druhů korýšů a ne prosazovat jeden názor.


Středa 15.12.2010
krab


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.