Krmné směsi

Tím se dostáváme ke krmným směsím. Popíšu vám, jak je vyrábím já, s přihlédnutím k dostupnosti sezónního hmyzu.

Zkrmit se dá skoro vše, co má pro ryby nějakou nutriční hodnotu. Patentky, artemie, buchanky, žížaly, koretry, dafnie, nebo černé komáří larvy - to vše se dá sehnat v sezóně poměrně levně, nebo si pomoci samosběrem. Osobně mám stálý přísun živých patentek a mražených artemií, takže v létě sbírám jen žížaly, červy a larvy much. Lovit pro terčovce z vody na rybníku si netroufám.

Všechna masitá potrava má vysoké procento bílkovin (proteinů), tuků a cukrů (uhlovodanů), proto je vysoce výživná, jen je dobré ji ještě trochu upravit.

Žížaly musím nechat týden vyčistit (nechávám je v krabičce, ve vlhkých novinách), pak je ponořím do vroucí vody, nasekám na drobno, smíchám s patentkami, strouhaným hovězím či kuřecím srdcem, nebo například artemiemi. Lehce ohřeju (to abych dostal vitamíny rozpustné v tucích), přimíchám žloutek, event. nastrouhané krevety, krill (z mořských živočichů získávám jód a fosfor), trošku velmi jemného prášku ze sepie (to kvůli vápníku), trošku dřevěného popela (musí být prosátý přes velmi jemné sítko, přidávám proto, že má vysoký podíl vápníku, draslíku, hořčíku, fosforu a dalších prvků), zaliju šťávou ze zeleniny a ovoce a nechám asi den louhovat.

Pak propláchnu vodou a zkrmím, nebo zamrazím. Každou živou, nebo mraženou masitou potravu ještě ponořím na 10-15 minut do roztoku hypermanganu, tím se zbavím spor plísní a vše relativně desinfikuji. Toto je základní návod, který se dá libovolně obměňovat. Při každé výměně vody ještě zasoluji akvárium jodidovanou solí, tím vším dodávám rybám minerály a stopové prvky.

Řasy k nezaplacení

Velmi zřídka se dostanu i k řasám rodu Chlorella, Spirulina, nebo Dunaliella, které bývají standardní součástí kvalitního komerčního krmení. Pokud je mám, přimíchávám do směsi. Pro zajímavost přikládám rozbor řasy rodu Chlorella:

Vitamíny a minerály:
• Železo 225 mg/100 g
• Vápník 718 mg/100 g
• Hořčík 386 mg/100 g
• Draslík 992 mg/100 g
• Jód 50 mikrog/100 g
• Selen 10 mikrog/100 g
• Chrom 0,31 mg/100 g
• Zinek 0,5 mg/100 g
• Vitamin C 16 mg/100 g
• Karoteny 84,4 mg/100 g
• Vitamin E 5,7 mg/100 g
• Thiamin (B1) 1,83 mg/100 g
• Vitamin B2 4,71 mg/100 g
• Vitamin B3 17,3 mg/100 g
• Kyselina listová 1,1 mg/100 g
• Vitamin B6 1,81 mg/100 g
• Vitamin B12 0,46 mg/100 g
• Vitamin B5 2,7 mg/100 g

Aminokyseliny:
• Arginin 3,38 %
• Lysin 3,42 %
• Histidin 1,08 %
• Fenylalanin 2,71 %
• Leucin 4,5 %
• Tyrosin 2,07 %
• Isoleucin 2,04 %
• Methionin 1,29 %
• Valin 3,23 %
• Cystin 0,67 %
• Alanin 4,56 %
• Glycin 3,02 %
• Prolin 2,5 %
• Kyselina glutamová 5,9 %
• Serin 2,29 %
• Treonin 2,64 %
• Kyselina aspartová 4,84 %
• Tryptofan 1,18 %
Podle rozboru je patrné, že tato řasa je bohatá na všechny přírodní složky.

Méně je více

Teď už víme, jak získat vitamíny i některé minerály (ty jsou v živém či mraženém krmení, jsou koneckonců i ve vodovodní vodě). Víme také, jakým způsobem vitamíny podat rybám - i když samozřejmě záleží také na druhu ryb. Když jsem choval tlamovce, nebyl problém zkrmovat i luční kobylky, ale s terčovci je situace komplikovanější. Jsou to ryby velmi opatrné na jakoukoli změnu, na některé složky si nezvykly vůbec, na jiné až po delší době.

Osobně ryby vybarvuji pouze přírodními surovinami, vitamíny, maximálně přidám víc karotenoidů (louhuji potravu pouze v mrkvové šťávě). I když se píše jak je Astaxantin výborný a dává se i do komerčních krmiv, sám bych ho čistý rybám nepodal. A to nejen kvůli ceně, čistá Chlorella také není levná, ale dá rybám mnohem víc, než pouhé barvivo.

Co se týče terčovců, na různých výstavách jsou někteří jedinci až nepřirozeně přebarvení právě Astaxantinem. Jedná se hlavně o červené formy Pigeon blood, Marlboro red, Red tyrkys, Red spotted aj. Není nic smutnějšího, než ryba, která díky přebarvení ztrácí svoji kresbu, nebo dokonce i světlou hlavu, jako jsem to viděl u některých "marlbor". Nezapomínejme, že méně někdy znamená více!