Rezervace Khao Nor Chuchi

Naším cílem byla rezervace Khao Nor Chuchi v provincii Krabi. Cestu sem lze skutečně vřele doporučit všem zájemcům o návštěvu primárního pralesa, bez ohledu na věk i tělesnou kondici. V rezervaci je pohodlná ubytovna s dvoulůžkovými chatičkami, dokonce se sprchou a splachovacím WC, kterou vedou dvě mladé a sympatické ochránkyně přírody. Dívky nejen obsluhují v jídelně, kterou si sami zásobují, ale starají se i o chod celé ubytovny. Mají k disposici asi pět hotových a tedy naprosto neriskantních a docela chutných jídel která ohřívají v mikrovlnce. Je to něco jako Uncle Bens s rýží na pět způsobů. Kávu, čaj, studenou Coca Colu či pivo přinesou též bez problémů. Na celé obsluze je nejpozoruhodnější, že je k disposici nonstop, 24 hodin denně.

Do rezervace se totiž sjíždějí biologové z celého světa, převážně ornitologové, a ti požadují variabilní buzení a snídani. První otázka, kterou po ubytování dostanete, je v kolik hodin chcete ráno vzbudit a kdy budete snídat. Ornitologové se svými mikrofony na dlouhých tyčích loví totiž zvuky ptáků v různou denní i noční dobu, zvukové projevy ptáků jsou totiž v závislosti na čase druhově specificky odlišné. Nechat se probudit třeba v 02:00 ráno a mít připravenou snídani není tedy vůbec neobvyklé. Tato služba nic nestojí, spropitné záleží na hostově vůli.

Hned vedle ubytovny je malý rybníček, velikostí odpovídající průměrnému českému návesnímu rybníku. První den hned po ubytování jsme zkusili zalovit v něm sítí, protože nám připadal typicky "labyrintkový". Přes velké snažení, smýkání sítí ve volné vodě ve všech vrstvách, prosmýkávání břehů s rostlinstvem i dlouhá pozorování hladiny neobjeví-li se nadýchávající se labyrintka, jsme byli neúspěšní. Ulovili jsme jen několik mladých hadohlavců a parmiček Rasbora sumatrana.

Vyrazili jsme proto ještě jednou v noci, doufaje, že rybky najdeme lépe s pomocí svítilny a oslněné je snáze chytíme. Výsledek hodinového snažení, doplněného poštípáním snad milionem moskytů, byl jeden exemplář Trichogaster trichopterus.

Bral jsem celou záležitost jako dovolenou, takže mě to moc netrápilo. Martin se však opravdu vážně specializuje na labyrintní rybky s akcentem na bojovnice, na cestu byl dokonale teoreticky připraven a vláčel s sebou dost těžkou výbavu, různými sítěmi počínaje a fotonádrží konče. Ulovení labyrintek bylo vlastně smyslem jeho cesty. Aby náš neúspěch vykompenzoval, vstal druhý den ráno za svítání, tedy před šestou hodinou a vyrazil dokonce bez snídaně do terénu s tím, že bez bojovnic se nevrátí. Vrátil. A to ještě netušil, k jak velké nespravedlnosti se schyluje.