Několik poznámek překladatele
Dovolím si ještě přidat pár mých vlastních zkušeností. Oddělení samce od samic má své opodstatnění, i když při něm asi přijdeme o část zajímavého společenského chování této cichlidy. Samec je totiž opravdu, jak bych to jen napsal, "sex machine"! Musím potvrdit, že mimo chvilky, kdy se věnuje krmení, nemá na mysli nic jiného, než se dvořit samici. Většinou se to obejde bez přímé agrese - mimo zmíněné natřásání a otevřenou tlamku z jeho strany v té chvíli k ničemu jinému nedochází.

Samice z toho ale asi nebývá úplně šťastná (usuzuji podle zvýraznění jejích stresových pruhů), a velmi často samcovo dorážení neunese a snaží se rychle uplavat. V tu chvíli se to často zvrtává do zběsilého úprku (následována samozřejmě samcem), který může skončit i nárazem na dekoraci či stěnu nádrže. Podotýkám, že vše je relativné v pořádku, až do chvíle, kdy samice ztratí nervy (tady mne napadá paralela s lidským pokolením, ale jako bych nic nenapsal)... Přestože mám nádrž (160l) poměrně hodně členitou, samice moc klidu opravdu nemá.

Přestože má být Geophagus steindachneri polygamní, já mám jinou zkušenost, což je rovněž zajímavé. Samec má jednoznačně vybranou favoritku a zbylé dvě samice nemilosrdně zahání. A dokonce ve velikosti okolo 5 cm SL (to jsem ho pokládal ještě za nedospělce) dokázal dvě samice takto uhnat k smrti. Ostatních ryb (G. sp. Pindare, rod Apistogramma, tetry a krunýřovci) si víceméně nevšímá - samice trpasličích cichlidek nemají naopak žádný problém proti němu uhájit v době tření svůj revír, přestože je asi tak třikrát větší. V období, kdy samice nosí, ji samec nechává trochu více klidu a samice sama má tendenci se vymezovat vůči ostatním rybám.

Vlastního průběhu tření jsem nikdy svědkem nebyl, nicméně nosící samice je lehce rozpoznatelná díky protažené spodní části tlamky. V mých podmínkách (teplota 26°C a poměrně zarybněné akvárium) samice nosila okolo čtyř týdnů a vzhledem k tomu, že téměř celou dobu nejí, je to skutečně obdivuhodná oběť. Rozplavaný potěr poté době již ochotně přijímá jakékoliv krmení, včetně například drcených vloček.

Osobně mohu Geophagus steindachneri doporučit všem začínajícím chovatelům jihoamerických cichlid. Je to ryba relativně málo náročná a tím, že se jedná o ovofilního tlamovce získává v této oblasti i punc jisté výjimečnosti.

Přeloženo se souhlasem autora z originálu ze stránek Aquarticles http://www.aquarticles.com/...
(původně publikováno v Cichlid News magazine, Aquatic promotions, ročník 2, číslo 4, říjen 1993)

Použitá literatura

Leibel, W. 1993. Goin' South - Cichlids of the Americas - Part 9. Aquarium Fish Magazine 5(4):44-51.

Loiselle, P. V. 1974. The identity of the red hump Geophagus. Buntbarsche Bulletin 40:9-19.

Geophagus pellegrini

http://www.fishbase.org/...

http://www.amazon-exotic-import.de/...

http://www.raubwelse.de/...

http://www.raubwelse.de/...

http://www.cichlidae.be/...

http://www.aquahobby.com/...

Geophagus crassilabrus

http://www.fishbase.org/...

http://www.cichlidae.info/...