Nádoba vnitřního filtru

Představy byly, vznikla jen otázka, jak nádobu vnitřního filtru pořídit či vyrobit a jak z ní přetvořit filtr vyhovující zadaným kritériím. Po dlouhém bloudění po akvaristických prodejnách a návštěvách nejrůznějších nákupních center s domácími potřebami mi nakonec padly do oka plastové nádoby na uchovávání potravin s hermeticky uzavíratelným víkem. Mají totiž zámky pro zajištění pevného a bezpečného spojení víka s nádobou.

Výše zobrazené nádoby se prodávají v domácích potřebách, já se s nimi setkával především v obchodních řetězcích OBI a Makro. Nádoby jsou vyráběny a dodávány v nejrůznějších velikostech a tvarech. Na snímku je zobrazena jen část sortimentu o objemu 0,85; 1,3; 1,8; 6 a 9 litrů. Chybí tvarově velmi užitečná, štíhlá nádoba na špagety o výšce přibližně 30 cm a půdorysu podobném nádobě na těstoviny vyobrazené na tomto snímku (vzadu vpravo), s celkovým objemem kolem 2,5 litru.

Záleží jen a jen na nás, jakou výchozí nádobu pro konstrukci interního filtru zvolíme. Připomínán, že objem filtru je technicky určen objemem filtrační náplně, kterou je vhodné si spočítat. Známe-li:

1) množství látek ve vodě, které chceme odstranit s intenzitou jejich tvorby,
2) absorpční účinnost filtračních médií a periodičnost recyklace/obnovy či výměny filtračních náplní.

Druhým faktorem, který má význam spíše estetický, je skutečnost, jak filtr vhodně skrýt v nádrži a jak tuto kamufláž vymyslet, abychom měli co nejméně práce a starostí při zásazích v akváriu.

Na zvolených nádobách je velmi sympatické i to, že mají v akvaristice kromě výroby vnitřního filtru další široké praktické uplatnění: pro transport či dočasné umístění větších druhů živočichů či ryb, pro uchovávání různé (živé nebo mražené) potravy, pro recyklaci filtračních náplní atd.

Potřeby pro výrobu filtru

Materiál:
- nádoba pro filtr,
- trubka pro výstup vody z filtru,
- vzduchovací kámen či vzduchová tryska,
- vzduchovací hadička a škrtící uzávěr pro regulaci vzduchu.

Nářadí a pomůcky:
- popisovač na CD,
- mince o vhodném průměru,
- lupenková pilka, případně kleště,
- vrtačka a vrták o průměru 6 mm,
- jehlové pilníky.

Vnější průměr či rozměr (tvar nemusí být nutně kruhového průřezu) vzduchovacího kamene volíme podle vnitřní světlosti trubky. Vzduchovací kámen nemusí být použit, stačí i jen volný konec vzduchovací hadičky zasunout zespodu do výstupní trubky, popřípadě na vzduchovací hadičku nasunout trysku. Tímto způsobem dokážeme regulovat velikost a množství bublin procházejících výstupní trubicí a tím určovat i průtok vody. Jelikož filtr bude naplněn absorpčními materiály pracujících na bázi chemických reakcí, průtok přes filtr nemusí být nikterak silný.

Výstupní trubku můžeme použít jakoukoliv vhodnou, kterou máme po ruce, v akvaristických šuplících se najde leccos. Nejlevnější variantou může být i PVC trubka, používaná instalatéry pro rozvod vody. Ta však nevypadá v nádrži nikterak esteticky, protože je šedá, silnostěnná a nemusí mít dostatečný vnitřní průměr. Pro mnohá řešení je však dostatečná.

Já hledal trubici, která má barvu zelenou, poloprůhlednou a je kompatibilní s různými standardními hadicemi používanými v akvaristice. Vhodný sortiment trubek jsem našel u německé firmy Dohse Aquaristik (http://www.dohse-aquaristik.de/..., jejíž produkty dováží česká firma Macenauer.

Trubice se prodávají o délce 1 m v následujících průměrech: 5, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 22, 24 a 26 mm (viz. katalog ve webové sekci Air Diffusers & Technical Equipment firmy Dohse Aquaristik). Pro můj případ jsem použil trubici o největším průměru 26 mm (cena cca 100 Kč za běžný metr), do které se bez problémů vejde vzduchovací kámen Tetra AS 30. Pro zajímavost uvádím, že k výše uvedeným trubicím jsou nabízena i pravoúhlá kolínka příslušných průměrů.

Postup výroby filtru

Na horním víku budoucího filtru si označíme otvory. Nejlépe se k tomu hodí popisovač na CD, který dobře drží na umělé hmotě a nerozmazává se. Pro vyznačení centrálního otvoru výtokové trubky můžeme použít minci vhodného průměru, kterou jen obkreslíme. Křížky pak označíme otvory, kterými bude nasávána voda do filtru. Ty vyvrtáme vrtákem o průměru 6 mm, centrální otvor vyřízneme lupénkovou pilkou.

Průměr vrtáku po vstupní otvory můžeme zvolit libovolně dle našich potřeb. Průměrem 6 mm protáhneme standardní vzduchovací hadičku. Menší otvory se mohou časem zanášet nečistotami, příliš velkými mohou do filtru naopak vplouvat malé rybky. V tomto ohledu jsou rozhodující naše potřeby, podle kterých navrhujeme konstrukci filtru.