Dále označíme délku výstupní trubky a uřízneme ji. Měla by do určité výše vyčnívat nad víkem filtru, jinak vystupující bubliny a proud vody budou strhávat od sacích otvorů proudění směřující dovnitř filtru. Délku trubky uřízneme podle potřeby tak, aby dosahovala vodní hladiny a výtok ukončíme pravoúhlým kolínkem, aby proudící voda byla směřována horizontálně.

Ve spodní části trubky vyvrtáme sací otvory a prořízneme otvor, kterým bude protažena vzduchovací hadička ukončená vzduchovacím kamenem či jednoduchým uříznutím (viz detail na následujícím snímku).

Celý vnitřní filtr zkompletujeme, propláchneme vlažnou vodou. Na dno dáme kamínky či štěrky jako drenáž a zároveň stabilizační zátěž. Přívodní vzduchovou hadičku protáhneme jedním z vyvrtaných otvorů.

Filtr naplníme požadovanými filtračními médii, na vrstvu nad drenáží a pod uzavíracím víkem můžeme umístit přiměřené množství filtrační vaty, která chrání absorpční média před znečištěním a zároveň zabraňují jejich vyplavení do prostoru nádrže. Pokud takto vyrobený vnitřní filtr umístíme jako hlavní filtr do menší nádrže, může sloužit i pro mechanickou filtraci. Záleží jen na účelu, pro který chceme filtr použít a podle toho zvolit i příslušná filtrační média.

Umístění filtru v nádrži

Vnitřní filtr máme, o jeho náplni a tedy primárním poslání je též jasno. Samozřejmě, že zbývá jej šikovně umístit do nádrže, abychom nepokazili celkový estetický dojem. S tím v hlubší (širší) nádrži nebývá problém, protože filtr vždy v závislosti na jeho velikosti dokážeme ukrýt za vhodnou dekoraci (kámen, kořen, rostliny; jejich kombinace apod.).

Odstraňování dusičnanů a fosfátů

Ve svém akváriu používám dva vnitřní filtry již půl roku. Jeden pro odstraňování dusičnanů (náplň 4x 170 g/250 ml NitratEX od JBL), v druhém, menším Clearmec Plus od téhož výrobce. První náplň je každé tři týdny vyměněna za již regenerovanou sadu (náplně vyndané z filtru jsou regenerovány koncentrovaným roztokem kuchyňské soli bez příměsí jódu). NitratEX pracuje na iontoměničovém principu. Clearmec je kvartálně vyměňován za čerstvý. Ve shodném třítýdenním cyklu je prováděna výměna 20 procent vody a propírán biomolitan na sání externího filtru. Vodovodní voda obsahuje kolem 20-30 mg dusičnanů.

V níže uvedené tabulce je přehled průměrných hodnot z dlouhodobých měření vybraných parametrů vody:

	NO3 [mg/l]	PO4 [mg/l]	dGH	dKH
Bez vnitřních filtrů	20-30	1,0	15	4
S vnitřními filtry	5-10	0,25	15	4

* obě série měření představují průměr měření každých 14 dní po dobu půl roku

Nízké hodnoty jsou drženy díky výše popsané filtraci a intenzivnímu růstu rostlin. Rostliny jsou hnojeny pravidelně jen železem (přípravek Ferrogan firmy Dohse Aquaristik) a příležitostně bezfosforečnanovými a bezdusičnanovými hnojivy.

Celková koncepce

Primárním cílem příspěvku bylo ukázat jednoduchý způsob výroby vnitřního filtru, který lze vyrobit v různých velikostech a s různým zdrojem pro zabezpečení průtoku filtrem (vzduch, čerpací hlavice), pro různé účely.

Pro "služebně starší" akvaristy koncepce takového filtru není ničím objevným. V šedesátých letech se používali vnitřní, vzduchem poháněné filtry v podobě skleněné baňky, ve které byl chomáč filtrační vaty. Později bylo sklo nahrazováno umělou hmotou, filtry se obvykle stavěly do rohu nádrže a měly půdorysný tvar kruhové výseče. Postupně byly vytlačeny externími (vzduchem poháněnými) filtry, ty pak komerčními externími filtry hrncového tvaru.

Pokud se v nádržích dnes běžně používají vnitřní filtry, tak jsou to nejčastěji biomolitanové kvádry poháněné elektrickým čerpadlem s průtokem seškrceným na minimum, chceme-li mít pěkné rostlinné akvárium.

Byť uvádím, že zde popsaný vnitřní filtr má mnoho způsobů využití, osobně vidím jeho přednost v krátkodobém nebo dlouhodobém odstraňování nežádoucích chemických látek, abychom si zjednodušili práci s externím filtrem, navýšili celkový objem filtračních médií pro nádrž v případech, kdy z nějakého důvodu není možné navýšit objemy externího filtru. O důvodu rozdílného životního cyklu v různých filtračních médiích jsem se zmiňoval již v úvodu.

Využití vnitřního filtru osobně doporučuji pro začínající akvaristy, a to i z pedagogického i bezpečnostního hlediska (bez elektřiny). Lze přirozeněji pochopit, jak fungují základní principy, na kterých je akvaristika postavena.

Zároveň jsem popsal, co mně vedlo ke zvolení výše uvedené koncepce na základě svých praktických zkušeností s odstraňováním látek, napomáhajících růst řas. To je samozřejmě další, velice často diskutovatelná oblast, která nemá jednotné a jednoduché řešení. Každá nádrž je unikátní biologický systém (který se navíc mění v čase), kde řadu problémů musíme řešit individuálně, byť na základě obecně platných principů.

Ty jsou obvykle teoreticky jasné, ale jejich praktické zavedení je individuální. To se týká jak způsobu volby vhodných technologií pro zajištění nezbytné kvality vody v nádrži (příprava, úprava, filtrace), tak omezování nežádoucího růstu řas. Své řešení si musí každý akvarista vymyslet a vyzkoušet sám. Co funguje v jedné nádrži, nemusí vždy platit v nádrži jiné, byť na první pohled stejných parametrů!