Po druhé přednášce H.Blehera a následné přestávce začalo v přednáškovém sále oficiální vyhlášení vítězů šampionátu terčovců, které řídili představitelé Československého klubu chovatelů terčovců pánové Zdeněk Voleman a Miro Hanzel. Letošního šampionátu v Botanické zahradě UK se zúčastnilo celkem dvacetčtyři soutěžících z pěti států (patnáct chovatelů z ČR, pět ze SR, dva italové, němec a jeden chovatel z Vietnamu), v soutěži bylo celkem devadesát dva nádherných exponátů. První místo v celkovém pořadí získal Jozef Pejša za jednoho ze svých plošně červených jedinců, na druhém se umístil Karel Ospalý a třetí příčku obsadil Udo Thraen, soutěžící z Německa. Dalčí ceny v jednotlivých kategoriích pak převzali pánové Jan Kudrna (ČR), Peter Federič (SR), Nguyen Duc Binh (Vietnam) aj. Po udělení všech výher přišlo na program poděkování těm, kteří se zasloužili přímým podílem na tomto šampionátu – diplom a upomínkový balíček od sponzorů převzal Heiko Bleher, Francesco Denitto (posuzovatel z Itálie), Milan Váchal, Kersten Opitz a Milan Pokorný z Českého klubu chovatelů terčovců a dále následovalo poděkování všem sponzorů, hlavnímu pořadateli akce v Botanické zahradě - spolku Akvárium zal. 1899 (ani si nikdo nevzpomněl, že náš "nejstarší" vlastně letos oslavil své stodesáté výročí od založení, já ale nezapomněl a tak mi bylo potěšením svou gratulaci osobně vyjevit RNDr. Slabochovi a Ing. Krčkovi ještě než jsem se s Botanickou zahradou rozloučil) a nakonec ještě Kerstenu Opitzovi za špičkové tlumočení přednášek H.Blehera.





Jelikož se tato část programu trochu protáhla oproti předpokládanému harmonogramu, po krátké přestáce následovala poslední přednáška dne, "Halančíci" od Marka E. Eberleho. Den to byl vskutnu hektický a jelikož jsem si hodlal nafotit co nejvíce rybek a čas letěl velice neúprosně, s lítostí jsem tuto přednášku oželel a upaloval stíhat další program, který jsme si naplánovali s přáteli z cichlid fór a poté ještě nafotografovat co nejvíce oněch vystavovaných nádherných zástupců obou skupin ryb než bude sobotní výstavní den zakončen. Ve finále jsem si ještě neodpustil zaběhnout "zkontrolovat" opět o další rok starší nádherné exempláře peruánských skalár (jsou to největší skaláry, které jsem kdy viděl) v akváriu Botanické zahrady a mrknout se na letos obzvláště bohatě kvetoucí lotos. Pak už jsem se rozloučil s těmi přáteli, kteří ještě na půdě Botanické zahrady setrvávali a pln těch nejpozitivnějších emocí jsem se odebral na cestu k domovu.