Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Aquascaping aneb tvar a forma u přírodních akvárií
Autor článku: Pavel Knežik · 14.8.2010
· Sledovanost: 60592x
· Vytisknuto: 9673x Hodnocení: 6/6 (6x) · Odměněn: není
Druhy rostlinných akvárií
Většina lidí nahlíží na akvárium jako na místo, kde se chovají různé druhy ryb. Časem se ale vyvinulo několik druhů, které nemají vlastnosti "společenské nádrže". Rostlinné akvárium se často stávalo místem projevu sebe sama, našich zájmů a designérských schopností. Pojďme si tedy ukázat několik druhů rostlinných akvárií, se kterými se můžeme setkat.
Biotopní akvárium
Je vytvořeno za účelem napodobení specifického prostředí v přírodě. Tento „výsek“ prostředí je určen živočichy, rostlinami, parametry vody dané oblastí svého původu a podmínkami, v geograficky daném prostředí. Například biotopní akvárium jižní Ameriky, Amazonie nebo Africké Malawi.
Technika těchto akvárií je většinou základní. Klíčem ke správné biotopní nádrži je být důsledný ve výběru živočichů, rostlin, substrátu a materiálu vyskytujícího se v oblasti, kterou se snažíme reprodukovat.
Paludarium
Tento druh je kombinací akvária a terária. Paludarium vytváří výborné životní podmínky pro rostliny, které rostou jak v akvarijní, tak v terarijní části. Do výživných vlhkých podmínek jsou sázeny rostliny, které milují vodu nebo právě vlhké prostředí.
Z terarijní části rostlinstvo pomalu přechází do akvarijní, přechod může být zvýrazněn vodopádem nebo naznačeným břehem řeky. Většinou se prostředí doplňuje kořeny a skalkami. Kapradiny a mechy jsou často hlavními prvky těchto nádrží.
Holandské akvárium
Tyto nádrže byly vyvinuty v Holandsku, v zemi tulipánů a úžasných amsterdamských květinových trhů. Holandské akvárium je hustě osázeno rostlinami, které se stávají hlavním tématem na úkor ryb. Ty jsou zde tématem doplňujícím; v některých nádržích chybí úplně.
Základním pravidlem je zde pravidlo zlatého řezu, přičemž ústředním bodem se stává výrazná rostlina. Osázení těchto nádrží je prováděno tak, aby bylo dosaženo kontrastu mezi jednotlivými druhy rostlin. Sází se vedle sebe tvarově a barevně co možná nejodlišnější rostliny. Zní to velice jednoduše, ale vyžaduje to základní znalosti estetiky a vkusu. Je velmi důležitá i odborná znalost požadavků pěstovaných rostlin, které jsou v nádrži přítomny.
V koutech nádrže bývá obvykle méně světla, ale sází se zde převážně vyšší rostliny, které mají naopak větší nároky na intenzitu osvětlení, proto i jim musíme technickým vybavením dopřát výborné podmínky k růstu.
Osázení rostlin se také provádí od nejnižších k nejvyšším. Vyvolává se tak dojem hloubky. Používá se i konstrukce teras (navýšením substrátu nebo dalšími složitějšími konstrukčními prvky), kdy se do takto připravených navýšených prostor sází rostliny.
Krása a zdraví rostlin je na prvním místě. Tomu odpovídá i hi-tech vybavení nádrží. Nadměrné světlo, hnojení CO2 a prvky podporující růst rostlin. Další zajímavostí je, že se používá minimální (popřípadě žádná) filtrace, protože rostliny zde fungují jako účinný filtr.
Přírodní rostlinné akvárium (The Nature Aquarium)
Rostlinné akvária jsou připisována světově renomovanému fotografovi Takashimu Amanovi z Japonska. Byly vyvinuty autorem v roce 1970, a nechají se zjednodušeně popsat jako podvodní japonské zahrady.
Tento druh akvárií se zpopularizoval po vydání Amanově série knih Nature Aquarium World. Většina aquascapistů tíhne k tomuto směru a snaží se jej dovést k dokonalosti.
Design akvárií je postaven na pravidlech zlatého řezu. Ústředním bodem je kořen, kámen či rostlina umístěná dle již zmíněného pravidla. Osázení rostlinami se provádí od nejnižších k těm vyšším. Často se používá jeden typ rostlin, např. rostliny kobercového typu.
Je zde také kladen důraz na zdravý přírodní vzhled rostlin a dalších živočichů v akváriu. Hi-tech vybavení je většinou nutností. Nadměrné osvětlení, kvalitní substrát, hnojení CO2, přihnojování prvky podporujícími růst rostlin.
Takashi Amano do světa akvaristiky uvedl také mimo jiné neúnavného bojovníka proti řase, krevetku Caridina multidentata alias Caridina japonica.
Wabi-Kusa
Další druh je kombinací paludaria a přírodního akvária doplněnou japonským stylem aranžování květin ikebanou.
Název Wabi-Kusa je odkazem na japonské estetické vnímání Wabi-Sabi, které vyjadřuje schopnost uchovat si nadhled a nalézat krásu v nedokonalosti a pomíjivosti přirozeného světa. Kusa znamená plevel nebo rostlina; Amano vyzdvihuje podstatu i u těch nejjednodušších prvků přírody.
Jednoduché nádrže se zaměřují na vytvoření emerzního a submerzního světa. Většinou se v nižších nádržích či miskách vytvoří substrátový ostrůvek, který je osázen emerzními/submerzními rostlinami.
Nepoužívá se převážně takřka žádná technika, proto tomu musí odpovídat složení živočichů a rostlin. Není-li kupříkladu nádrž filtrována, je nutná častá výměna vody.
Iwagumi
Tvůrcem tohoto druhu nádrží je opět Takashi Amano. Zde se opřel o japonské kamenné zahrady a princip jejich návrhu. Spojení slov Iwa (kámen, skála) – gumi (formace, skupina) doslova znamená „kamenné formace“. Kámen nebo skupina kamenů v akváriu zde hraje hlavní roli.
Tvorba kamenných zahrad podléhá určitým pravidlům. Ty byly japonskými zahradníky sepsány přibližně v 11. století do knihy Sakuteiki. Sanzon Iwagumi je jedním z těchto pravidel. Jedná se o uskupení tří kamenů, kde jeden je nejvyšší, dominantní, vždy umisťovaný podle pravidla zlatého řezu a další dva kameny jsou doplňující. Každý z těchto kamenů má svůj význam a funkci.
Jednoduché prostorné nádrže používají většinou jen jeden druh rostlin kobercového typu, popřípadě další doplňující nižší rostliny. Většinou jsou tyto rostliny náročné na světlo a výživu. I když nádrže vypadají jednoduše, udržet je v plné kráse vyžaduje spoustu úsilí a času. V boji proti řase se zde s úspěchem používají opět trpasličí krevetky.
Hi-tech vybavení je samozřejmostí, hnojení CO2, vysoká intenzita osvětlení, hnojení prvky podporujícími růst rostlin, kvalitní substrát. Rostliny v akváriu je nutné často stříhat, aby se udržela základní forma designu.
Akvarista umělcem
Je samozřejmě možné nepodřizovat se při vytváření akvária žádným z těchto popsaných principů. Pak ale počítejme s tím, že nás pozorovatel nepochopí, a naše práce tak nemusí být kvitována úspěchem.
Akvarista by svým dílem měl dokázat komunikovat se širokou masou lidí. Naším plátnem je akvárium, barvou se nám stávají rostliny a štětcem naše ruce. Pokud budete své dílo vytvářet s citem, bude na něj jistě nahlíženo v pozitivním světle.
Naše pouť by zde neměla končit. Rozšiřujme si své znalosti z jiných oblastí umění. Pokud se budeme snažit porozumět dílům asijských aquascapistů, měli bychom nastudovat něco z asijské kultury, náboženství a jejich estetického cítění a vztahu k přírodě.
Soustředěně a důkladně pozorujte přírodu okolo sebe. Poznejte základní rysy, třiďte je a poté, co si je zapamatujte, nebojte se je uplatnit. Nezapomínejte také, že člověku je bližší asymetrické vyjádření než symetrické tvary, pracujte s citem pro detail.
Pokud začínáte vytvářet akvárium, důkladně se připravte a sesbírejte co nejvíce kvalitních informací tak, abyste měli klid a čas na samotné dílo a nenechali se ničím zaskočit. Nespěchejte, rozjímejte, bádejte, tvořte! Mějte na paměti, že vše má svůj čas.
A jsme u konce. Tento miniseriál měl za cíl ukázat základní pravidla při vytváření přírodních akvárií. Teď je na každém, jak bude k těmto informacím přistupovat a jak s nimi naloží. Zkuste si na pracích kolegů aquascapistů aplikovat některé z popisovaných pravidel a nahlížejte na jejich nádrže mnohem podrobněji.
Myslím, že teď každý z vás dokáže o nádrži říci více než jen, že je hezká.
Budu se těšit na příště, témat na probírání máme ještě hodně.
Technicky pohled(max 100 bodu, rozdelen do 5 skupin po 20 bodech)
Kreativita (max 20 bodu)
Celkove usporadani layoutu, originalita
(redukce bodu za "nevodni" rostliny !!!)
Kompozice, usporadani, aranzovani rostlin (max 20 bodu)
Zvladnuti layoutu, pozice rostlin, rovnovaha barev, tvaru, textury rostlin.
Rovnovaha mezi layotem a zvolenymi rybami (max 20 bodu)
Posuzuje se volba zivocihu jejich barva, tvar, textura ale i ekologie.
Prirodni atmosfera (max 20 bodu)
Evokuje u layot tvurcovu představu přírody? Použití technik k dosažení této představy.
Vitalita, stav akvarijnich rostlin a casova primka layotu (max 20 bodu)
Svat rostlin (strihani, rust atd.). Je layout udrzitelny po delsi dobu existence?
Existují nějaká psaná pravidla, či kritéria na hodnocení přírodních nádrží, jako je to třeba u ryb - živorodek, skalárů apod., nebo nějaké části jako v krasobruslení ("umělecký dojem", "technické provedení"). Jak probíhá hodnocení na soutěžích? Děkuji.