Faktory ovlivňující stáří ryb

Velmi vysokého věku se dožívají ryby žijící u dna, s menší aktivitou plavání oproti rybám střední výšky vodního sloupce. U dna rybám hrozí méně nebezpečí, než v otevřeném prostoru. Zde věk 15-20ti let není ničím neobvyklým. Pro mnohé je jistě překvapením dlouhověkost několika centimetrů velkých pancéřníčků rodu Corydoras – např. C. aeneus (11 let), C. metae (18 let) či dokonce C. zygatus (21 let).

Obecně platí, že čím je ryba větší, tím má větší naději na dlouhověkost – např. anténovec červenoocasý (27 let, 134 cm délka), bichir pruhoploutvý (30 let, 60 cm), kolosoma brazilská (31 let, 108 cm) apod.

Zajímavý pohled dostaneme, přepočteme-li maximální věk na 1 cm délky ryby. Pěti finalisty jsou mřenka malá (ve své domovině v důsledku stavby umělých vodních děl téměř vyhubena, zanesena v červené knize ohrožených druhů, naštěstí již komerčně množena a prodávaná i v ČR), kardinálka čínská, pancéřníčci smaragdový, západoamazonský a kolumbijský. K vyššímu věku může zřejmě přispět i omnivornost (všežravost) těchto rybek, které tak nejsou vysloveně masožravé a pravděpodobně v přírodě i nižší teplota u dna. V akváriích faktor rozdílnosti teploty mezi dnem a hladinou je ale naprosto zanedbatelný, může hrát roli v přírodě. Pokud rybkám chceme pomoci k vyššímu stáří, neměli bychom je chovat v teplejší vodě víc než je nutné a rovněž ryby nepřekrmovat. Důležitým faktorem pro dožití do vysokého stáří je i správná výživa (její kvalita, množství).

Čím jsou ryby starší, tím pochopitelně více trpí na určité nemoci – stejně jako u lidí. Se stářím ryb se projevují deformace páteře, oční záněty v důsledku snížené imunity, buněčné mutace (rakoviny). Selhávání některých orgánů. To svým způsobem pro stáří platí v celé živočišné říši.

Kapřík jménem Hanako

Nejdelší zaznamenaný a vědecky ověřený věk ryby byl u samičky Koi kapra, nazývané Hanako, jež se v japonském jezírku v lokalitě Gifu dožila nepředstavitelného věku 226 let! Posledním jejím opatrovníkem byl Dr. Koshira, který nechal ověřit její stáří. To bylo provedeno analýzou struktury šupin, podobně jako se měří stáří stromů letokruhy. Hanako zemřela v roce 1977. V té době žila s dalšími třemi Koi kapry ve věku 168, 153 a 139 let.

Projekt stáří rybek v našem Atlasu ryb

Již v prvních řádcích jsem zmínil, že není triviální věrohodně, vědecky prokázat maximální dožívaný věk akvarijních rybiček v našich podmínkách v širokém druhovém spektru. Málokdo si pořizuje přesné záznamy o tom, kdy jsme kterou rybku získali a kdy odešla do rybího nebe. Pokud rybka navíc nepochází z našeho chovu, málokdy navíc ještě víme, jak starou jsme ji přinesli domů.

Podstatně lepší je situace v zoologických zahradách, veřejných akváriích a specializovaných vědeckých institucích. Tam se záznamy vedou a na základě nich je možné na několika mála exemplářích, druzích, zjistit objektivně stáří chovanců. V těchto organizacích se ale zase pro změnu chovají většinou skladbově jiné druhy ryb, než v našich nádržích. Jsou to ryby zpravidla větší, vzácnější, náročnější, často třeba i chráněné. Běžné malé rybky, které najdeme u našich chovatelů, proto zřejmě z tohoto pohledu unikají důslednější pozornosti.

Již v minulém roce jsme v projektu Atlas začali koketovat s myšlenkou zjistit stáří některých našich chovanců. Proto jsme do karty našich ryb v Atlasu přidali možnost zanést její stáří, kterého se ryba dožila u jednotlivých chovatelů. Jedná se o velmi dlouhodobý projekt, který až za několik let začne přinášet výsledky a statistické poznatky. Chcete-li se zapojit, budete velmi vítáni. Stačí do příslušné záložky v Atlasu u daného druhu ryb uvést její stáří a velikost. Pokud chcete pracovat opravdu systematicky a doporučuji si vést něco jako akvaristický deník a tam zapisovat, kdy jste si jakou rybku a odkud přinesli, stejně jako nějaké zajímavé informace o ní, jejím chování apod. Ze zkušenosti vím, že to velmi pomůže si po čase vzpomenout na velmi zajímavé momenty a souvislosti, které bychom jinak zapomněli nebo se nedokázali dát do příčinných vazeb. Hodně to pak pomáhá i autorům při psaní nových karet do Atlasu.

Ještě zajímavější by bylo sledovat populační křivky, tzn. kolik procent ryb z generace se dožívá jakého stáří a poměr počtu samci/samice. Někdy se v praxi třeba u některého druhu ryb stává, že z celého hejna během krátké doby (třeba roku) uhyne třeba přes 50% ryb, zbytek se dožije 5-6 let a jen pár mimořádně zdatných a odolných jedinců i 8-9 (či více) let. Takové ty starší rybky vidíme často i v popisech stavu druhů v našich galeriích nádrží, kde každému je jasné, kteří jedinci byli vzati na milost dožít důstojného stáří. Sledování populačních křivek ryb je zřejmě za hranicemi zájmu a možností akvaristů-hobbistů.

A něco na závěr

Věřím, že tento kratičký příspěvek pomůže akvaristům se podívat na své svěřence i trošku jiným způsobem. Pamatujme, že neustále platí slova, jež vložil Antoine de Saint Exupéry do úst Malého prince v jednom z jeho kouzelných dialogů: "Jsme zodpovědni za to, co si k sobě připoutáme". Jak dobré vytvoříme pro naše chovance podmínky, tak dlouho budou žít!

No, a pokud někdo z nás chová např. mřenku nádhernou (Chromobotia macracanthus) a je sám jako chovatel již středního či vyššího věku, neměl by ve svém testamentu zapomenout určit jejího opatrovníka a do závěti napsat patřičný finanční obnos, aby žila v důstojných podmínkách i po našem odchodu do Hádovy říše??. V USA je běžné, že nemalé majetky se odkazují kočkám a psům. A jak jsem napsal v úvodu: někteří rybí miláčci se dožívají vyššího věku, než naši čtyřnozí přátelé!

Takže nezapomeňme na zodpovědnost, kterou na sebe bereme výběrem některých druhů ryb do našich nádrží !!!

Poděkování a úcta patří Tomáši Vavřinovi (Vav), který mne přivedl na zajímavé nápady při psaní tohoto příspěvku. Oba budeme rádi, když se v anketě i v komentářích s námi rozdělíte o vaše osobní zkušenosti s věkem akvarijních ryb.

Odkazy:

[1] http://www.aquarium-bbs.de/...
[2] Practical fishkeeping, únor 2008, ISSN 02625806
[3] www.fishbase.org