Poslední desetiletí – léta devadesátá, však zaznamenalo bouřlivý nárůst ichtyoexpedic do tropických oblastí a doslovný příval nových druhů a variant. Tak toto období, vzhledem k vzrůstající oblibě akvaristiky, přineslo i boom ve vydávání akvaristické literatury. Objevila se nakladatelství, která se výše zmíněnou problematikou ani nikdy nezabývala, pouze v touze po zvýšení svých zisků sáhla po vydání "nějaké" akvaristické publikace. Zatímco první polovina let devadesátých byla na tyto nakladatelské počinky více než chudá, ve druhé se s knížkami roztrhl pytel.

Bohužel mnozí nakladatelé vzhledem ke své neznalosti akvaristické problematiky a toho, co zde v průběhu posledních dvaceti let vyšlo, přešli bez povšimnutí nejednoho kvalitního a renomovaného tuzemského autora (některým na jejich nabídky i zamítavě zavrtěli hlavou) a chopili se překladů děl zahraničních, aniž by dokázali posoudit jejich kvalitativní hodnoty.

Divíte se, kam až jsem se to dostal při psaní o systematice? Hned k tomu dojdu. Stejně, jako se nakladatelé nezajímali o to, zda-li taková kniha krom líbivého obalu a pěkných fotografií dokáže přinést sumu informací na ucházející úrovni, dopadalo to ve valné většině i při překládání. Nakladatelé sice oslovovali vynikající a profesionální překladatele, bohužel však takové, kterým je akvaristika na hony vzdálená.

Nutnost novinku rychle začlenit pro potřeby trhu ovlivnila tudíž i kvalitu odbornosti překladu a mnohá z těchto knih nebyla ani dána k odbornému lektorátu povolaného. Laická veřejnost tak dostávala do rukou škváry s hodně mírně řečeno "silně zavádějícími informacemi", které tak byly vydávány za "berné mince".

A jsme zpět u systematiky. Překladatelé, nuceni vyhovět tlaku nakladatelů, se příliš mnoho nezaobírali studiem poměrně snadno dostupných materiálů a v žádané potřebě dokonalého překladu si doslova za pochodu vymýšleli "nová česká jména" i u živočichů, kteří již byli více než dvacet let pojmenováni. Aniž by se hodlali zabývat seriozností těchto počinů. Jako zářný příklad mohu uvést jméno, ze kterého mně doslova naskakuje husí kůže – "cichlidka kakadu", což je paskvil vtisknutý drobné jihoamerické cichlidovité (vrubozubcovité) rybce Apistogramma cacatuoides, jež se již několik desítek let honosí správným českým jménem cichlidka papouščí.

Groteskní způsoby pojmenovávání ryb nastávají, když nějaký překladatel dá české jméno i rybce, která ještě nemá ani vlastní vědecké jméno, nebyla dosud popsána a je známa kupříkladu pouze pod kódem.

Vím, většina z vás si asi řekne: "kde si mám tedy zjistit, jak se která rybka správně jmenuje?" Skutečně dokážu pochopit, že pro laika je značně těžké, mnohdy dokonce nemožné se dokázat orientovat v tom, která publikace má či může mít odpovídající úroveň a která nikoliv, ale co se týče systematiky, cesty zde jsou, a to jak v knižní podobě, tak na internetu.

Komplexně se v posledních letech českou systematikou všech ryb na té nejvyšší možné odborné úrovni zaobírají doktoři Lubomír Hanel a Jindřich Novák, podporováni dalšími nadšenci. Jejich práce jsou postupně v knižních podobách od roku 2000 vydávány pod patronací zoologického oddělení Národního muzea v Praze, internetovou naprosto seriozní obdobou čerpání takovýchto informací jsou webové stránky AQUATAB, které vycházejí nejen z výše uvedených publikací. Konečně na těchto stránkách je možnost stáhnutí v PDF všech současných prací obou výše zmíněných pánů. (http://www.aquatab.net/...

Jedním z hlavních počinů akvaristiky není pouze mít doma akvárium s rybičkami. Snad téměř každý, kdo k tomuto koníčku přičichne, začne se starat o to, aby mu rybky přežily a aby se akvárium pozitivně vyvíjelo. Mnoho z nás pak akvaristice zcela propadne a začne se jí zabývat na profesionální úrovni. Pro všechny z těchto skupin mám však jedno naléhavé doporučení: nazývejme vše pravými jmény!