Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Jan Burzanovský · 29.1.2007
· Sledovanost: 32592x
· Vytisknuto: 6957x Hodnocení: 5.44/6 (18x) · Odměněn: není
Skupina VIII. – skvrnité
Tato skupina zahrnuje jedny z nejspornějších barevných typů skalár, a to i přesto, že rozdíly v kresbě oproti skupině předchozí (viz.: ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (3/4)) jsou při srovnání značně odlišné. Zde se jedná o skaláry Barrettovy (pozor, nikoliv skaláry baretové!).
První zástupce skupiny je "Barrett obyčejný". Je to rybka se stříbrobílým základním zbarvením těla, s boky posetými tmavými flíčky, podobně jako je tomu u výše zmíněných mramorových skalár. Flíčky jsou však odlišného tvaru - spíše kulatější a opět mohou tvořit souvislejší větší skvrny. Jedinci, kteří by podílem tmavého zbarvení připomínali tmavé mramorové skaláry, však dosud nebyli zaznamenáni. Obyčejný Barrett má čelo a hřbet buď výrazně stříbrobílé, vyjímečně trochu nahnědlé.
Druhým zástupcem skupiny je "Barrett zlatohlavý". Rybka s totožným vzorem černé a bílé, se silně zlatě zbarveným čelem a hřbetem. Tito jedinci bývají k vidění velice vzácně.
Třetím zástupcem je pak "Barrett červenohlavý", druhá nejvíce chovaná forma této skupiny. Čelo a hřbet rybek je zbarveno oranžově, mnohdy až červeně.
Do stejné skupiny jsem si dovolil zařadit ještě čtvrtého zástupce. Jedná se o dnes již poměrně běžně chovanou formu "Koi". Rybky mají základ těla opět stříbrobílý, žluté až zlatavé čelo a hřbet a minimální podíl tmavých skvmek stejného typu jako ostatní Barrettovy skaláry. Často bychom mohli množství tmavých skvrn spočítat na prstech jedné ruky. Zatimco první tři typy této skupiny mají tmavě zbarvené i některé paprsky tří hlavních ploutví – většinou ale jen jejich poloviny, bez přerušování, jako je tomu u mramorových skalárů, skaláry koi mívají ploutve většinou průsvitné opět s minimálním podílem tmavé barvy.
Skupina IX. – skvrnitotečkované
Sem jsem zařadil tři navzájem příbuzné formy, rozšiřující se v našich pěstírnách někdy od přelomu osmdesátých a devadesátých let.
První místo této skupiny obsadil skalár kalifornský. Základní zbarvení povrchu těla rybek je stříbrošedozelené, zadní polovina těla je zbarvena výrazně tmavě s nepravidelně rozlišenou hranicí přechodu barev ze světlé do tmavé. Světlé partie, a to hlavně u rnladších jedinců, jsou posety droboučkými hnědozelenými tmavými tečkami. Skřele rybek mívají krásný zelenomodrý lesk, čelo a hřbet jsou zbarveny nahnědle.
Druhým zástupcem této skupiny jsou skaláry mapové, z této skupiny nejdéle chovaná forma. Barevným vzorem jsou tyto rybky značně podobné předchozím, s tím rozdílem, že světlé přední partie boku rybek jsou spíše stříbrobílé – nikoliv do zelena, s výrazně žlutohnědě zbarveným čelem a hřbetem. Toto žlutohnědé zbarvení mnohdy zasahuje až celou horní třetinu těla. Světlé partie jsou bez teček, zadní tmavé plochy silně připomínají svými obrysy mapu – odtud pojmenování formy.
Třetí zástupce skupiny je poměrně vzácnou novinkou z konce devadesátých let – "Jaguar". Rybky jsou svým zbarvením velice podobné, hlavně v juvenilním stádiu (do velikosti cca 2 cm) prvnímu zástupci skupiny. Rozdíly jsou pak markantní v pozdějším věku rybek. U těchto ryb chybí tzv. tmavá mapová část zbarvení. Povrch těla je šedozelený se zlatavými odlesky šupin. Celé tělo je poseto droboučkými tečkami; hřbetní, ocasní a řitní ploutve jsou nazelenalé. Tato forma bývá některými akvaristy nazývána i skalárou zelenou.
to GREENFISH: Kluci chtěli dát jiné fotky (ty původní diáky jsou bohužel dnes už v zoufalém stavu, proto jsou některé obrázky tak modré a rozplizlé), ale vzhledem k tomu, že jde o čistý recyklát - tj. přesná kopie původního článku z AT - jsem se podobným změnám bránil zuby nechty. Jediná vyjímka byla Pavlova fotka altumů v první části a moje fotka v téhle na závěr. Stejně mne v budoucnu čeká rekonstrukce několika těch starých diáků, protože tak pěkné modré duchy, jako jsme fotili tehdy jsem od té doby neviděl, apod...
Úterý 30.1.2007
mlynar
Už to tam je, ale v záplavě dalších příspěvků se to myslím už dostalo o stránku zpátky...
Já bych se fackoval, že jsem si ten foťák nepořídil dříve (ale on tenhle systém digizrcadlovek asi není zas tak starý, že ano?). Co já jsem viděl za ta poslední léta za lahůdky....:o((
Ale nyní se budu snažit to napravit. Díky Radkovi Blaškovi a Vladko Bydžovskému mám perfektně zachyceny všechny soutěžní exponáty. Kolegovi CRAYFISH vděčím za další fotky nádherných zlatohlavých dlouhoploutvých bicolorů. Momentálně po týdnu mohu zodpovědně říci, že mám nafocenou dobrou třetinu DNES mně známých barevných forem. Zrovna dneska jsem byl za jedním kamarádem kousek od Vlašimi a udělal u něho skoro třista obrázků a postupně hodlám navštívit i další známé vč. některých soutěžících z pražského šampionátu.
Člověk je až překvapený, co se i tu a tam někde objeví.
Samozřejmě vím o formách, které se u nás nikdy neobjevily "Kobra", "Oranžová zebra", Honey Koi ( viz šampionát, ale já k nim od svých Barreťťáků už nemám moc daleko) a "Bronzová" ty znám pouze z fotografií.
S pěknými fotkami některých divočáků počítám od svých známých z Anglie a USA, kteří jsou v jejich chovu proti nám tak daleko, jako my v chovu a úspěších s chovatelskými formami.
No a nejpozitivnější zjištění na všem je to, že v současnosti se dostává na světové trhy 90% (pravděpodobně je to číslo i větší) chovatelských forem z ČR. V jihovýchodní Asii jim toho většina pokapala při jedné morové nákaze, takže jejich produkce je mizivá a zbytek jde od německých chovatelů a nejdůležitější na všem je to, že to o nás ve světě vědí.
Proto se nedivte, že jsem při spatření soutěžních exponátů skákal radostí 3,5 m a když jsem zjistil, že s vyjímkou těch oranžových chudáků je vše ostatní z česka, metr jsem přidal!!! :o)))
Úterý 30.1.2007
greenfish
Pokud by jsi mlynari založil nové téma Skaláři a umístil tam fotky těchto skvělých ryb, tak by jsi myslím mnohé z nás potěšil. Některé tvé fotky červenohlavých Barrettů jsem již objevil a mohu jen konstatovat - klobouk dolů. Škoda, že se fotky neobjevily v tomto článku. Určitě, ale není snadné je ke spoustě různých forem sehnat.
Úterý 30.1.2007
mlynar
PS: Já na diskusi už dal minulý týden v tématu o "foťáku pod vodu" fotografii jednoho samce červenohlavého Barretta. Sem fotky vkládat nelze, tak tam mohu otevřít nové téma s jejich fotkami....