Výchova potěru

Jikry se líhnou obvykle po 2-3 dnech a larvy se rozplavají za dalších 3-7 dnů v závislosti na teplotě vody. Často se stane, že několik prvních snůšek bývá jedním z páru sežráno. Není to nic neobvyklého, rodiče se prostě jen učí, "jak na to". U mne to bylo častější u prvních tření koupených rybek. Pokud se třeli již moji odchovanci, procento prvních neúspěšných pokusů bylo daleko menší.

Jikry mohou rodiče sežrat i z důvodu stresu. Pokud vám jikry zplesnivěly, příčina může být v jejich špatném oplodnění nebo v nevhodné vodě (většinou příliš tvrdá nebo zásaditá). Tady doporučuji využít již zmíněné rašeliny, která působí protiplísňově a bateriostaticky, popř. přejít na vodu s vhodnějšími parametry. Po vykulení přenáší samice (u párových cichlidek i oba rodiče) embrya do jamek v písku a místa jejich pobytu mění z bezpečnostních důvodů i několikrát denně.

Samci většinou nehrají při výchově potěru žádnou významnější roli a zaměřují se zejména na ochranu celého teritoria, jsou však i případy, kdy samice přítomnost samce vůbec nestrpí a v závislosti na velikosti nádrže nebo možnostech úkrytu je třeba přistoupit k jeho odlovu (časté to bývá např. u akarek zelených). Já jsem se však právě u cichlidky papouščí setkal s případem, kdy se samec o hejno staral přímo příkladně a zatoulané rybky bral do tlamky a vracel zpět do hejna.

Krmení potěru

První krmení si většinou potěr v zaběhlém akváriu zajistí sám (jde o různé mikroorganismy - nadšeně je vyzobávají např. z jávského mechu, který doporučuji do každé odchovničky), popř. je možné dokrmovat tekutým či jemným prachovým krmivem pro potěr.

Dle mých zkušeností není právě rozplavaný potěr některých druhů cichlidek schopen čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné přijmout (v závislosti na jejím druhu) a artemií je vhodné začít krmit až tak od třetího dne. Velikost potěru souvisí nejen s druhem ryby, ale i se stářím/velikostí samice. Krmíme v malých dávkách a pokud možno několikrát denně. Já krmím injekční stříkačkou připojenou na vzduchovací hadičku, kterou vstřikuji artemie rovnou do hejna mladých. Po krmení vidíme na rybičkách krásně plná oranžová bříška. Zbytky potravy se snažíme průběžně odsávat a současně provádíme i častější výměnu vody, protože kvalita vody je pro úspěšný odchov primární.


Při této stravě rostou rybičky relativně rychle, i když rychlost růstu je druh od druhu jiná. Např. u rodu Apistogramma je nejrychleji rostoucí druh Ap. nijssenii, který do 2 cm doroste za 5 týdnů. Dále následují Ap. agassizii (6-7 týdnů), Ap. macmasteri (7 týdnů), Ap. panduro (8 týdnů) a Ap. cacatuoides (10 týdnů). Středně rychle roste Ap. trifasciata nebo Ap. commbrae (12-14 týdnů) a nejpomaleji přibývá na velikosti Ap. borellii či Ap. hongsloi (14-16 týdnů). Uvedené údaje se týkají odchovu mláďat s rodiči - v opačném případě se doba růstu prodlouží o 3 až 5 týdnů.

Pohlaví nejisté

Od třetího měsíce bývá již často rozeznatelné pohlaví a okolo sedmého měsíce se stávají pohlavně dospělými (ale např. Ap. baenschi dospívá výrazně dříve - již asi ve čtyřech měsících). Z pohledu determinace budoucího pohlaví se u cichlidek setkáváme s jedním fenoménem - u mnoha druhů (např. rod Apistogramma a Pelvicachromis) je poměr samci/samice u potěru závislý na teplotě a pH v prvních třiceti dnech života - vedle genotypu tu má tedy vliv i fenotyp.

Obecně při nižším pH a vyšší teplotě získáme převahu samců a naopak (např. u Ap. cacatuoides, Ap. borellii a Pelvicachromis spp. údajně převažují samci při pH 5-6 a samice zase při pH okolo 7). S hodně nevyrovnaným poměrem samec/samice se pak můžeme setkat u potěru Ap. nijsseni a Ap. panduro, což působí problémy zejména profesionálním chovatelům. Pro dosažení vyrovnaného poměru je většinou doporučována teplota okolo 26ºC a mírně kyselá voda. Nicméně tato oblast není ještě zcela prozkoumána a uvedené údaje neberte nijak dogmaticky. Jediný závěr, který z toho plyne je, že zde jsou určité faktory mimo geneticky dané, které se spolupodílí na determinaci pohlaví některých cichlidek.

Cichlidky jsou považovány za krátkověké ryby a nutno potvrdit, že právem. V přírodě není výjimka, že nepřežívají první rok, v akváriích jsou dva a více roky nesporným úspěchem.

Závěr

Jak jste jistě pochopili, jsou pro mne trpasličí cichlidky srdcovou záležitostí a všem, které jejich chov alespoň trochu zaujal jejich pořízení vřele doporučuji - získáte krásně zbarvené rybky s velmi zajímavým sociální chováním. Jak s oblibou říkám (pro ty, co mne znají se budu opakovat, tudíž promiňte), jsou to malé ryby s velkou osobností.

Použitá literatura

Koslowski, I. (2002): Die Buntbarsche Amerikas, Band 2: Apistogramma & Co

Datz-Sonderheft (2005): Südamerikanische Zwergcichliden - South American Dwarf Cichlids

Römer, U. (2007): Mergus Cichlid Atlas, Vol. 2

Podveský, F., Eliáš, J. (2001): Mikrogeophagus ramirezi, AT, č. 4, str. 4-11

Pam, P.(2002): Apistogramma cacatuoides - papoušci ve vodě, AŽ, č. 2, str. 6-13

Arnold, Ch.(2004): Drahokamy pod vodou - Apistogramma borellii, AŽ, č. 2, str. 6-11

Eliáš, J. (2004): Leatacara curviceps Akara tečkovaná, AT, č. 10, str. 12-17

Hofmann, J. (2004): Odchovy cichlidek Apistogramma, AT, č. 2, str. 33-34

Bednarczuk, R. (2005): Překrásná nová cichlidka Apistogramma baenschi, ATF, č. 12, str.22-23

Bydžovský, V. (2006): Apistogramma agassizii (STEINDACHNER, 1875), AŽ, č. 4

Bydžovský, V. (2006): Nijssenova cichlidka a její příbuzní, AŽ, č. 5, str. 26-24

Bydžovský, V. (2007): Dělení pohlaví u cichlidek, AŽ, č. 3, str. 21-27

Coleman, R. (1997): Cichlids and Science: Sex Determination, Cichlid News Magazine, Vol. 6, No. 3, pp. 20-21

Apisto Fry: Temperature and pH http://www.thekrib.com/...