... aneb The Cichlid Fishes of Western Africa - Ph.D. Anton Lamboj
Při postupných úvahách i následné přípravě seriálu, který má naše čtenáře seznamovat s pokud možno stěžejními literárními populárně – vědeckými akvaristickými renomovanými díly neméně renomovaných zahraničních autorů, jsem se chtěl zaměřovat v první řadě na širší komplexy vydávané některými nakladatelstvími. No, nevydrželo mi to moc dlouho a sotva jsem dokončil seriálek o nakladatelství Mergus, pustil jsem se do knížky, která ač vydaná též v nakladatelském domě zabývajícím se z velké části akvaristickou literaturou, nepatří do žádné ucelenější řady a stojí si sama za sebou.

Jak si již zajisté mnozí z vás ráčili povšimnout, jednou z mých akvaristických úchylek jsou drobné, barevné cichlidky a stejně jako mne chytly za srdce před lety jihoameričtí trpaslíci této čeledi, podobnou hladinou zvýšeného zájmu mne postihly i západoafričtí trpaslíci stejné čeledi – cichlidae. Není se tomu ostatně ani co divit, neboť obě skupiny rybek, ač rozdělené nejen současnou vzdáleností obou kontinentů, ale i miliony let vývoje, mají přes tyto zdánlivě nepřekonatelné překážky spolu mnoho společného.

Podobně, jako tomu bylo opět u jihoamerických cichlidek, i u západoafrických jsem krátce po seznámení s prvními druhy a barevnými formami, které prošly mou pěstírnou, začal hledat patřičnou a odpovídající literaturu. Stejně jako mnohý podobně postižený jedinec jsem na prvním místě získal v devadesátých letech pověstnou knížku H.Linkeho a W.Staecka vydanou u Tetra verlag, marně čekal na specializovaný Aqualog (odněkud se ku mně koncem devadesátých let dostala jakási informace, že Glasserovic vydavatelství se touto tematikou zabývá).

Díky tomu, že jsem nelenil a v průběhu let zájmu o tyto rybky sbíral o této skupině kdejakou informaci, jsem záhy zjistil, že největší veličina – odborník na tuto skupinu cichlidek, je Rakušan pocházející z malého městečka ležícího na jihu nedaleko Vídně, doktor Anton Lamboj a poté, co jsem i zjistil, že před lety měl přednášku na jakési akvaristické akci v Bratislavě, jsem přátelům ze Slovenska tiše záviděl.

Tak pomalu ubíhala léta, přelomilo se nové tisíciletí a počátkem roku 2004, když jsme v rámci Českého cichlid klubu polemizovali o tom, koho náš boss MVDr. František Csefay pozve v rámci naší spolupráce s brněnským Cyperusem na "Akvaristický podzim" jako hosta ze zahraničí, padlo i jméno doktora Lamboje. Jakmile toto František vyslovil, srdce mi poskočilo v možném očekávání věcí příštích a hned jsem přiložil do pomyslných kamen pořádné poleno, abych tento oheň pořádně přiživil. No, slovo dalo slovo, ostatně Františka jsem ani nemusel moc dlouho přemlouvat. Dále již stačil jen jeden jeho telefonát do Rakouska, po kterém mi předal osobní mail doktora Lamboje a už se domlouval termín a další potřebné záležitosti ohledně jeho podzimní návštěvy v Brně.

Možná se divíte, že jsem odbočil od přímého popisu knihy, ale vše má své souvislosti i příčiny, jak by řekl klasik. Shodou okolností – díky tomu, že vzhledem k poměrné absenci monografií vydaných k výše zmíněné skupině rybek jsem se již v té době sháněl po všem možném na internetu, jsem krátce po navázání jednání s doktorem Lambojem zjistil, že v průběhu letních měsíců toho roku mu má vyjít monografie věnovaná kýženému předmětu mých zájmů – kniha o západoafrických cichlidkách. Nějakou dobu jsem v duchu přemítal, jestli drobná žádost vůči autorovi, se kterým jsem se teprve před krátkou dobou seznámil, nebude působit jako neslušnost. Můj chtíč mi však nedal dlouhého klidu, a tak několik dní po té jsem již odesílal osobní mail do Rakouska.

Doktor Lamboj mne potěšil. A to hned trojnásobně. V srdci jsem byl pěkně nervozní, jak mou prosbu nebo spíš pokornou supliku přijme. Dle následné komunikace mi velmi rychle spadl kámen ze srdce. Nejen, že jsem svého pánbíčka přes západoafrické cichlidky nepohoršil a nerozladil, ale alespoň podle toho, jak mi dal svou odpovědí najevo, jej můj zájem o jeho životní dílo potěšil. No a veliké překvapení pro mne bylo umocněno i tím, že mi doktor Lamboj rovnou nabídl knihu v angličtině.

To třetí potěšení sice do tohoto pojednání moc nepatří, ale když již jsem to nakousl, měl bych objasnit, že z naší konverzace vyplynulo: pakliže bychom mohli považovat práce doktora Lamboje na západoafrických cichlidkách za jeho profesní záležitost, má jako většina z nás krom svých pracovních záležitostí i své koníčky. Jedním z jeho hobby jsou totiž i divoké jihovýchodoasijské bojovničky. Asi se budete smát, ale naše následné komunikační akce se poté neodehrávaly na rovině západoafrických cichlidek, ale jak jinak, šlo o bettky...

Jak jsem výše uvedl, kýžené knížky jsem se dočkal s příjezdem jejího autora v říjnu 2004 na brněnský "Akvaristický podzim" a ještě než se doktor Lamboj stačil vzpamatovat, společně s vřelými díky jsem mu vrazil do ruky patřičné nářadí a poprosil jej o autorský podpis. Pak následovala, jak jinak, naše vzájemná debata o bettkách, které jsme si vzájemně přivezli, na téma obsahu knihy jsem si před ním nedovolil ani pípnout.