Pásmo parmové. Parmy (Barbus barbus) žijí na středním toku čistých řek se štěrko-písčitým dnem. Teplota vody v létě stoupá na 15 až 20 stupňů Celsia. Parmy jsou ryby žijící u dna a zdržující se v hejnech. Přes den se rády schovávají pod mosty a jezy. Obyvateli tohoto pásma jsou dále plotice a perlíni. V horských řekách Rakouska se nacházejí jen pásma pstruhová, lipanová a parmová.

Pásmo cejnové. Cejna velkého (Abramis brama) nalezneme v nížinatých oblastech s pomalu tekoucí vodou. Vegetace je bujná a teploty dosahují 20 stupňů Celsia. Cejni se pro potravu zavrtávají do bahnitého dna a rádi migrují v hejnech. Společně s nimi se setkáme i s okouny, sumci a štikami.

Pásmo ježdíko-platýsové. Ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) žije v nížinách při ústí veletoků do moře. Zde se již mísí slaná voda se sladkou a teploty vody stoupají nad 21 stupňů Celsia. Platýs (Platichthys flesus) – původem mořská ryba – často proniká do delt řek. V této oblasti zdomácněli mimo jiné i jeseteři a úhoři.

Podobně jako říční pásma, dělíme i jezera (rybníky) - podle rozlohy, hloubky a obsahu živin. Mezi typy jezer existují přechody a mnohé druhy ryb se neomezují jen na jeden typ jezer. Obecně to jsou následující typy jezer:

Lososovitá jezera. Jsou pojmenována podle lososovitých ryb. K nim patří pstruh potoční (Salmo frutta fario) nebo siven jezerní (Salvilenus alpinus). Ti potřebují nízké teploty a vysokou koncentraci kyslíku ve vodě. Obsah živin ve vodě je malý. Typickými lososovitými jezery jsou vysokohorská jezera.

Cejnová jezera. Jedná se o středně hluboká jezera, která se vyznačují pobřežní vegetací. Dominuje zde cejn velký (Abramis brama) jako převažující rybí druh. Voda je bohatá na obsah živin a dno na organický materiál s četnou půdní faunou jako hlavní potravou pro ryby. Narazit zde můžeme i na sumce (Siluris glanis).


Štiko – línová jezera. Jsou to rybníky, jímž chybí hloubka. Jsou zcela porostlá vodní vegetací. Světlo proniká až na dno a sotva se vyskytuje nějaké teplotní rozvrstvení vody. Vedle štik (Esox lucius) a línů (Tinca tinca) potkáme i perlíny (Scardinius erythrophthalmus) a plotice (Rutilus rutilus).

Candátová jezera jsou na plankton bohatá kalná jezera s rozsáhlými úseky volné vody. Na jejich dně není žádná vegetace a nejsou ani příliš hluboká. Candát (Stizosteidon lucioperca) je nejrozšířenější rybou těchto jezer, mezi která patří i Neziderské jezero a jezero Balaton v Maďarsku.

Nádrže znázorňující tok bystřin mají protáhlá tvar, objem několik stovek litrů, zatímco nádrže stojatých vod něco mezi 1-2 tisíci litry vody. Nutno podotknout, že v nádržích jsou chovány menší – mladší exempláře ryb. Podvodní říše v době mé návštěvy slavila druhý rok existence, takže je jasné, že některé ryby nejsou zde chovány déle. Je též zřejmé, že u menších ryb se podstatně lépe udržuje v nádrži biologická rovnováha.

Voda ve všech nádržích byla nádherně křišťálově čistá, žádné štětičkové ani zelené řasy. Jen v nádržích reprezentujících biotopy stojatých byl na listech některých rostlin potah černé, křemičité řasy, tak jak ji známe např. v tropických nádržích s anubiasy.

V ohrožení

V rakouských řekách a jezerech žije dnes na 77 druhů ryb. Z toho je 33 druhů ohroženo nebo silně ohroženo. Šesti druhům dokonce hrozí vyhubení. Tím se ryby v Rakousku řadí mezi nejvíce ohrožené druhy obratlovců. Příčinami jsou zásahy člověka do míst, kde žijí: zatížení odpadními vodami, regulační opatření, regulace horských bystřin a protilavinové zábrany, využívání vodní energie, bagrování nánosů a další plavebně technická opatření. V Rakousku již vyhynuli: vyza velká, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský, jeseter hladký a úhoř říční.

Laboratoř

Prošli jsme Podvodní zoologickou zahradou a jsme plni dojmů. V další, již plně osvětlené místnosti nás čeká ale další překvapení. Laboratoř, velmi dobře technicky vybavená, včetně mikroskopů atd. Nechybí ani odborní laboranti a pedagogové, jež jsou pro nás k dispozici, takže, máme-li sebou děti, můžeme si dosud získanou teorii vyzkoušet v praxi.

Čekají nás laboratorní Petriho misky, pipety či další "nádobíčko", a pochopitelně také různé biologické vzorky. Příprava mikroskopických preparátů a následné sledování "vodního mikrokosmu" pod mnohonásobným zvětšením probíhá podle běžných laboratorních postupů. Opět navíc platí Komenského "škola hrou". Navíc nechybí ani základní bezpečnostní standardy, jako jsou ochranné brýle apod.

Návštěva budovy Podvodní říše skončila. Za zmínku ale určitě stojí ještě prodej odborné literatury hned vedle občerstvení u vchodu. Nalezneme zde knihy z oboru ichtyologie i herpetologie, či ekologie. Nechybí ani knihy věnované hmyzu, či rostlinám, různé atlasy v závislosti na věku čtenářů. Mnoho knih je pochopitelně věnováno dětem, ale najdeme zde i vědecké perly. Mne osobně zaujaly publikace o různých prvocích a dalších mikroorganismech, žijících ve vodním prostředí. Ať už monografie, či odborné přehledové atlasy.

V knižních regálech a na sousedících stolech je bezplatně k dispozici velké množství materiálů – plánků, prospektů, map, bookletů, kde můžeme nalézt vynikající typy pro další výlety v okolí Schremsu či dál ve vnitrozemí Dolního Rakouska. Chceme-li například na motýli – domácí i ty exotické – vyražme do jejich ráje – http://www.schmetterlingsparadies.at/... , vzdáleném cca 45 km.