Solnohradské centrum Salzburg jsme v předchozí části reportáže ČLÁNEK: Salzburg: Haus der Natur I. opustili po detailním popisu celkové expozice Dómu přírody od horních pater až po přízemí. V dnešním pokračování se budeme věnovat teráriím a především živým expozicím v místních nádržích, světu pod sladkovodní i mořskou hladinou.

Terária

Prostor terárií najdeme ve druhém patře rozsáhlého komplexu budov trojúhelníkového půdorysu. První, co nás zaujme, je prostornost a členitost expozicí, s terárii různých tvarů a velikostí. Velký důraz je kladen na biotop výstavních prostor. Terária jsou nádherně zarostlá a vzorně čistá skla dávají pocit, že se díváme do výseků divoké přírody.

Již při prvních krocích do prostoru terárií jsme nadšeni velkorysostí výtvarného pojetí a prostorností jednotlivých terárií. Členitost prostoru, kde se autoři záměrně vyhnuli pravým úhlům, v nás zvyšuje napětí, co nalezneme za dalším ohybem chodby. Každý výstavní prostor je zcela odlišný od předchozího – má jiné rozměry, tvary, rámování nebo nasvícení. O plazech a ještěrech nemluvě, stejně tak o bujné vegetaci. Ne vždy je však jednoduché v hustě zarostlých a členitých prostorách nalézt chované exempláře.

V 33 rozměrných teráriích nalezneme jak obojživelníky, tak i varany, různé ještěry a samozřejmě hady. Sousedství terárií je uspořádáváno do logických celků. V mnoha teráriích nalezneme i vodní prvky. Největším teráriem – kombinovaným s velkým vodním objemem, je expozice s mississippskými aligátory, kteří jsou chováni v zajetí plných 30 let! Terárium je dlouhé 6 a hluboké asi tři metry, s vodním sloupcem půl metru vysokým.

V expozicích terárií je možné občas potkat velké skupiny dětí. Nejen školáků, kteří sem chodí pravidelně se svými učiteli biologie (a nejenom k akváriím a teráriím), ale i členů dětského teraristického kroužku. Ti obdivují chované druhy nejen za sklem, ale pod dohledem zkušených herpetologů je často berou i do rukou, včetně poměrně velkých krajt. Výjimku tvoří pochopitelně aligátoři a hlavně africké, prudce jedovaté mamby nebo gabunské zmije.

Hned vedle mamby zelené najdeme terárium s nejobávanějším a největším hadem Afriky – mambou černou (Dendroaspis polylepis), která je oproti mambě zelené nesmírně agresivní. Dorůstá délky až 4,5 m, dokáže se vztyčit často až do výše lidských očí. Složení jedu je obdobné jako u mamby zelené. Do těla člověka dokáže vpravit až 40 násobek smrtelné dávky jedu. Není-li okamžitě poskytnuto sérum, úmrtnost je 100%. Žije nejenom ve větvoví stromů, ale i na zemi, kde se dokáže plazit rychlostí až 20 km/h, což mambu černou zařazuje mezi vůbec nejrychlejší hady světa.


Třetí chovanou, a stejně nebezpečnou raritou Dómu je též africký plaz - zmije gabunská (Bitis gabonica), dosahující délky až 2 m a váhy úctyhodných 20 kg. Jedové zuby o délce 5,5 cm jsou nejdelšími jedovatými zuby ze všech dosud známých plazů. Zmije gabunská je sice líný a pomalý had, ale vzhledem k hloubce kousnutí a obrovskému množství jedu velmi nebezpečný. Po uštknutí nepouští svou oběť. K dalším prudce jedovatým chovancům salzburského terária, které je považováno za jedno z nejhezčích v Evropě, patří i kobry.

Akvaristická expozice

Výstavní nádrže Dómu přírody nalezneme v přízemí, vlevo za pokladnami hned u vstupu do muzea. Správně bychom podle vyznačeného směru prohlídky měli nejprve projít přes sál prehistorických ještěrů a pak při vstupu do světa podvodní říše při prohlídce narazit na největší mořskou útesovou nádrž s celkovým objemem 60 000 litrů. K ostatním 42 nádržím se dostaneme buď právě tudy, nebo dalšími dvěma vchody (viz situační náčrtek).

V salzburských nádržích spatříme sladkovodní ryby z Afriky, Jižní Ameriky, severovýchodní Asie, včetně centrální Evropy. Mořská akvária jsou zastoupena druhy ze všech známých korálových lokalit a ze Středozemního moře, kterému je věnována nemalá pozornost.
Chráněný design
Interiérům terárií a nádrží, jejich estetickému vzhledu je v Haus der Natur věnována mimořádná pozornost. Pro většinu místních nádrží je typický půlkruhový půdorys (zadní stěna je laminována), který dává designu neobvyklou hloubku i prostor, úžasné možnosti při vytváření rozmanitých biotopů s královsky bohatou vegetací. Většina nádrží má minimální objem 1 až 2 tisíce litrů, který ještě více umožňuje návrh fantastických kompozicí.

Provozovatelé stálé výstavy si uvědomují jedinečnost a neopakovatelnost vzhledu akvárií a snaží se je i náležitě chránit, o čemž jsem se i osobně přesvědčil.

Při focení jsem si všimnul, že jsem celou dobu bedlivě pozorován na rozdíl od ostatních návštěvníků, kteří k pořizování snímků používali své mobily. Makroobjektiv Nikkor 105 mm svou robustností přitahoval zrak salzburských chovatelů, stejně jako dlouhé hodiny, které jsem trávil u nádrží, pozoroval život v nich a čekal na vhodný okamžik snímku.

Zpravidla ctím zákaz používání blesku, je-li ve výstavních prostorách vyžadován. Při určitých zkušenostech, alespoň trochu příznivě nasvícené nádrži, správné velikosti ryb a jejich rychlosti plavání a samozřejmě se vhodném nastavením expozičních parametrů v manuálním režimu fotoaparátu (ISO 800 – 1000, čas 1/50 – 1/30 sec) to většinou možné. Ovšem to vyžaduje svatou trpělivost a pevné nervy, protože i tak je při prohlížení snímků na počítači drtivá většina nepoužitelná, protože snímky bývají velmi neostré a zrnité.

Jelikož jsem nic neporušoval, nebylo možné mi ani nic vytknout. Cítil jsem ale nervozitu místních pozorovatelů. Po dlouhém ostýchání se se mnou dali nakonec do řeči. Neustále se mě pak vyptávali, k jakému účelu chci fotografie použít. Upozorňovali mne, že pokud fotím pro komerční účely, musím mít souhlas Dómu a navíc vždy uvádět zdroj snímků.

Vysvětlovali mi, že mnoho "akvaristických profesionálů a publicistů" vykrádá jejich design nádrží a ve svých publikacích si nádrže, včetně jejich kompozičního a biotopního návrhu přivlastňují. Design nádrží je opravdu jedinečný a neopakovatelný. Chápu požadavky i obavy tvůrců místních nádrží a spolu s nimi plně nesouhlasím s nemorálním postupem některých jedinců. Na druhé straně si ale neumím dost dobře představit právní ochranu nádrží, když je vlastně povoleno focení nádrží bez jakéhokoliv dalšího upozornění (jen blesk je zakázán).