Sladkovodní akvária

Sladkovodní nádrže se vyrovnají mořským. Svojí úpravou, vzhledem i zajímavými chovanci zaujmou i zkušené a tedy náročné akvaristy. Najdeme zde ryby jak tropické, tak i studenovodní, včetně pstruhovitých. Všechny nádrže jsou důsledně biotopní.

Vedle každé nádrže najdeme decentně podsvícenou skleněnou tabuli s latinskými i cizojazyčnými názvy ryb spolu se zdařilými fotografiemi. Stručné, ale výstižné popisky jednotlivých druhů jsou doprovázeny názornými grafickými výtvory s dalšími textovými zajímavostmi, mapkami přírodních lokalit výskytů, jindy zase s obrázky anatomických částí ryb, které jsou typické pro ten či jiný druh, jeho chování atd. Je na co se dívat v nádržích i vedle nich. Všechny informace nalezneme ještě ve zdařilé příručce, kterou si můžeme koupit u pokladny.

Nádrže slouží nejenom pro potřebu návštěvníků malých i velkých, ale některé i pro vědecké účely. Jedinečná nádrž je se střikouny lapavými (Toxotes jaculatrix). Vlastně se jedná o paludárium, nad hladinou zarostlou bujnou tropickou vegetací. V pravé části nádrže jsou patrné rysky měřící výšku od hladiny dále. Tento „metr“ je určen pro pozorovatele, aby mohli dokumentovat výšku, do které stříkounu proudem vody ze svých speciálně k tomu uzpůsobených tlamek sestřelují živý náletový hmyz nebo se za ním atletickými skoky vymršťují a chytají do tlamek.

S výsledky a pozorováními se můžeme pak setkat v odborné literatuře nebo i na internetu. Stříkouni jsou pravidelně krmeni ve stejnou denní dobu (10.30 hodin), což je spolu s krmením žraloků nebo piraní vítanou návštěvnickou atrakcí.

K zajímavým expozicím patří nádrže s "elektrickými" rybami, které jsou umístěny v blízkosti paludária se střikouny. Nevelká akvária jsou hustě zarostlá a v přítmí, takže fotografovat zde bez blesku je prakticky nemožné. Informační tabule zobrazují i popisují způsob, jak ve vnitřních orgánech ryb vzniká elektřina až o napětí 600 Volt. Nádrže obývají rypoun Petersův (Gnathonemus petersii)-http://www.fishbase.org/..., paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) - http://www.fishbase.org/..., a elektrický sumec Malapterurus electricus - http://www.fishbase.org/... .

Ze všech salzburských nádrží na mne osobně nejvíce zapůsobila ta s kostlíny skvrnitými (Lepisosteus oculatus), endemity severoamerických velkých jezer. Tito dravci, na první pohled připomínající štiku, stojí nehybně pod hladinou a vychutnávají hřejivé horní vrstvy vody, stejně jako ve své domovině.

Skvrnité, olivově zelené torpédovité tělo dravce s kruhovým příčným průřezem je úžasně doplňováno neobvyklými stonkovitými rostlinami se vstřícnými, též kulatými listy, které pomáhají maskování dravce. Dno nádrže v popředí je hustě porostlé kontrastně hnědými, zvlněnými listy Cryptocoryne wenditii, které zde vytvářejí hustý porost, jež je snem mnoha akvaristů. Rod kostlínů je velmi zajímavý svým historickým původem a vývojem, obdivuhodnými biologickými zvláštnostmi a svou tichou elegancí.

Ukouzlilo mne i akvárium "Asie" s mřenkami a hlavně duhovkami i parmičkami. Gavúnky jsem vždy obdivoval, líbila se mi jejich rozmanitost tvarů a těla, fantasticky hrající barvy na relativně velkých rybkách, takže nejsou nikterak ani ve velké nádrži přehlédnutelné. Znovu jsem si uvědomil, do jaké velikosti dorostou mé mřenky nádherné, které tady defilovaly o velikosti 30 cm.

Kromě gavúnka lososového, parmičky Denisovy a mřenky nádherné v nádrži najdeme ještě nádherné exempláře gavúnka Boesemanova (Melanotaenia boesemani) a gavúnka Herbertaxelrodova (Melanotaenia herbertaxelrodi).

Poslední část expozice ve směru standardní prohlídky tvoří několik velkých nádrží s domácím evropským osazenstvem. Vzhledem k tomu, že nádrže jsou studenovodní a ryby velké, produkující značný biologický odpad, najdeme zde minimum rostlin. Dekorace tvoří především kořeny. O paludáriu s výsekem horské bystřiny se pstruhy byla již řeč. Za nádrží s pstruhy následují akvária s ostatními obyvateli domácích vod.

Nalezneme zde např. tyto zástupce (na webových odkazech nejdete detailní popisy převážně z české encyklopedie Wikipedia:
štika obecná (Esox lucius) http://cs.wikipedia.org/...
candát obecný (Stizostedion lucioperca) http://cs.wikipedia.org/...
lín obecný (Tinca tinca) http://cs.wikipedia.org/...
okoun říční (Perca fluviatilis) http://cs.wikipedia.org/...
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) http://pl.wikipedia.org/...
jeseter malý (Acipenser ruthenia) http://cs.wikipedia.org/...
hrouzek obecný (Gobio gobio) http://cs.wikipedia.org/...
parma obecná (Barbus barbus) http://cs.wikipedia.org/...
jelec tloušť (Leuciscus cephalus) http://cs.wikipedia.org/...
perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) http://cs.wikipedia.org/...
plotice perleťová (Rutilus rutilus) http://en.wikipedia.org/...
cejnek malý (Blicca bjoerkna) http://cs.wikipedia.org/...

Některé ryby jsou nám dobře známé, jiné zase jsou svým způsobem zvláštností, protože dnes žijí jen v dokonale čisté vodě – např. právě jmenovaná ouklejka pruhovaná.

Naše procházky expozičními nádrži salzburského Dómu přírody pomalu končí. Vpravo u východu (pokud jdeme ve směru doporučované prohlídky) nalezneme ještě velkou nádrž, které dominuje obrovská, více jak metrová arowana, jež majestátně proplouvá nádrží.

V nádrži s arowanou nemůžeme přehlédnout rovněž nádherné exempláře dvojdyšného bahníka amerického (Lepidosiren paradoxa), u dna se zdržujícího anténovce skvrnitého (Pseudoplatystoma fasciatum) [10], blíže nespecifikované trnuchy (Potamotrygon sp.) a kapitálního kousku krunýřovce tečkovaného (Hypostomus punctatus).