Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 4.9.2008
· Sledovanost: 31142x
· Vytisknuto: 5478x Hodnocení: 6/6 (19x) · Odměněn: není
Snažil jsem se při potápění na nádech fotit v malých hloubkách, maximálně do tří metrů, kde je ještě poměrně hodně světla. Základní starostí bylo se přiblížit k fotografovanému objektu co nejblíže, protože jednoduché podvodní fotoaparáty jsou širokoúhlé, a při tom objekt nevyplašit. Při splývání na hladině, s rovně nataženými pažemi před sebou, ve kterých jsem držel fotoaparát, to docela šlo.
Horší bylo, když jsem viděl nádherné velké pomce, papouščí ryby, kanice, velké bodloky, barakudy, čtverzubce či klipky pod sebou, v hloubce kolem 7-8 metrů. Sice na nádech k nim připlavete, ale pokud člověk není vysloveně trénovaný freediver, jež pod vodou vydrží několik minut, máte prostě smůlu. Doplavete ke svému objektu, ale už nemáte zpravidla dostatek vzduchu, aby jste si "usadili" do nějaké klidné polohy a počkali si na ten správný vrcholový okamžik snímku.
V praxi to většinou dopadalo tak, že rybky, jakmile jsem k nim připlaval, se elegantně obrátily, zamávaly mi ploutvemi a já viděl, jen jak se vzdalují ze zorného pole fotoaparátu. A to už jsem musel zase pospíchat k hladině se znova nadechnout. Zkuste si doma při focení ve své nádrži udělat dobrý snímek se zatajeným dechem a čekat minutu, než najdete ten správný pohled a podmínky na snímek. A to jste v klidu, bez jakéhokoliv pohybu, nádrže je pevně vymezená svým poměrně malým prostorem. V otevřeném prostoru moře to je zase o něčem úplně jiném.
Království za světlo
Světlo je pro fotografa životně důležité a rozhoduje o celkovém výsledku snímku. Pro podvodní fotografii to platí dvojnásob. V říjnu v Egyptě se začíná stmívat již kolem páté odpoledne. Sharm el Sheihk leží na východním pobřeží Sinaje. Potápíme-li se poblíž pobřeží, je lepší být ranním ptáčetem. Hned po poledni se na pobřežním útesu začíná pod hladinou stmívat, protože pod vodu pronikající paprsky jsou stíněny okolními vysokými útesy. Nejlepší světelné podmínky jsou proto dopoledne, fotíme-li bez blesku.
Vyzkoušel jsem si, že v hloubce kolem 4-5 metrů a hlouběji, pokud chcete mít přirozené a syté barvy, je při detailních snímcích nutné používat vestavěný blesk. Ten to při vzdálenosti do jednoho metru od objektu zvládal docela dobře.
S přibývající hloubkou se ze světelného spektra rychle vytrácí červená složka, a tak jsou snímky do modra. Pomocí grafických editorů tento nedostatek lze v tomto případě poměrně jednoduše odstranit – stačí opět přidat červenou složku spektra. I toto má však své omezení a tak není nad to pořídit snímek kvalitně již v přírodních lokalitách.
Jako akvarista jsem si všimnul hned dvou jevů, které známe doma z akvárií. S výjimkou nočních živočichů je největší aktivita ryb ráno, kdy panuje čilá sháňka po potravě. Na první pohled to je mumraj, chaos, který nemá žádný smysl. Ve skutečnosti ale zde panuje pevný řád. V průběhu dne se aktivita shánění potravy uklidňuje, ryby přecházejí do pozvolnějšího rytmu a k večeru se chystají na odpočinek, vyhledávají úkryty a připravují se na spánek. Vitalita živočichů je o poznání menší než ráno, což je lepší na focení – objekty se pohybují pomaleji. Na druhé straně je to ale horší se světelnými podmínkami, takže musíme blíže k hladině.
Ideální světelné podmínky jsou ráno, kolem osmé deváté hodiny, kdy ve vodě není ani moc turistů s výjimkou těch, kteří si chtějí před snídaní zaplavat.
Druhým milým překvapením, které není až tak ničím neobvyklým, je teritoriálnost některých druhů ryb – klaunů, pomců, pomčíků, bodloků apod. I v té obrovské rozlehlosti mořských vod najdeme několikacentimetrové klauny na té samé sasance jako včera, takže to je téměř stejné, jako když přijdeme ráno ke svému akváriu.
Takhle nějak postupně vzniká osobní vztah k určitému živočichovi. A nepodařil-li se nám včera snímek určité lokality s dominantou teritoriálního živočicha, můžeme se v určitých případech vracet na původní místo, které je ale vždy něčím jiné, i když to původní svým způsobem zůstává. Atmosféra snímků je živá, ale přesto všechno těžko opakovatelná.
V této chvíli se se čtenáři rozloučím, abychom se za nedlouho mohli vrátit k pokračování v této reportáži, povídání o šnorchlování a potápění, o ostaních zábavných i méně zábavných zážitcích, které k cestování bezesporu patří.
Moc hezké, prostě paráda! Člověk by si hned objednal zájezd!!:-))
Pondělí 22.9.2008
honzajs
Tak jsem si taky trochu zavzpomínal na Ras Mohamed, kde jsem měl tu možnost se se svou přítelkyní taky potápět. Nicméně jsme byli ubytováni ve výše zmíněném Dahabu, kde bylo potápění taky úžasné. Jak psal sollik je to zážitek na celý život. Příští rok chceme jet znova...
Středa 17.9.2008
sollik
Gratuluji !!! Pěkně napsaný článek a super fotky !!! Měl jsem tu čest šnorchlovat v Sharmu před 2-ma léty a je to zážitek na celý život. Jen jako suchozemci mi nedělal dobře pohled na druhou stranu od útesu, do té hluboké modré díry. Zvlášť poté, co jsem odplaval dál než běžně turisté plavali a tam jsem se potal s murénou. Vyjela ze své díry a nevím kdo se lekl víc, ale já to okamžitě otočil zpět a ona to střihla podél útesu do hloubky. Ale stálo to za to. Nafotil jsem 3 jednorázové foťáky a fotky taky celkem vyšly. V Egyptě to "opravdu žije". Šnorchloval jsem i na Djerbě a včera jsme přiletěli z Kosu (Řecko). Tam i tam je to ale slabé. Pro akvaristu - nepotápěče jedině Rudé moře.
Pátek 5.9.2008
mch.sokolov
super,nádhera:)velice dobrá práce!
Pátek 5.9.2008
Karel_Zahradka
Romane potěšils mě,úplně stejné výjevy jsem měl možnost pozorovat přímo v Akabě v roce (hrůza jak to letí) 1981,tenkrát jsem byl z toho tak vedle,že jsem zůstal ve vodě tak dlouho,až se do mě v tom vedru dala naprosto nezvládnutelná zimnice,když jsem stále nahlas cvakal zuby ještě dalších deset minut na sluníčku,tak mě místní zahrabali do horkého písku,teprve pak to přešlo :-)
Fotky jsou parádní,to bych netušil že těma krabičkama to jde.