Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 7.11.2009
· Sledovanost: 27707x
· Vytisknuto: 3795x Hodnocení: 5.92/6 (13x) · Odměněn: není
Nevím, kdo má rád předsevzetí a následné bilancování. Já teda moc ne. Je to více než rok, co se na našem atlasu objevila tzv. první karta, první ryba. Když poodhalím roušku historie, ještě dávno před tím jsme v úzkém kruhu nadšenců diskutovali o tom, jaký by atlas měl být, co by měl obsahovat a co ne. Nějakou dobu pochopitelně i trvalo, než Pavel (Mžourek) naše první společné představy ztvárnil do zdrojového kódu HTML; nějaký čas jsme také testovali a pochopitelně psali texty, než je vůbec poprvé uviděli návštěvníci AKVARISTA.cz. Sečteno, podtrženo: od prvopočáteční myšlenky, s níž jsme koketovali na samém začátku, uplynuly již celé 3 roky! Výsledkem je více jak sto prvních detailně popsaných ryb různých rodů, neustále rostoucí každodenní návštěvnost a stále se rozšiřující se autorský kolektiv.
Za iluzí tropického vodopádu nemusíme někdy chodit daleko. Tropický skleník Fata Morgana, Praha.
Autor: Roman Rak
Proč zrovna digitální atlas?
Odpověď je nasnadě – nabízí se využít výhody internetového prostředí, jako jsou:
* Téměř neomezený rozsah média oproti tištěným materiálům. Každá karta ryby s fotografiemi mívá v přepočtu více než 4 strany formátu A4. To je prostor, který jedné rybě nemůže dát například žádná encyklopedická kniha.
* Možnost neustálé a okamžité aktualizace, doplňování nových poznatků a faktů, rozšiřování o nové informace, odkazy, případné okamžité odstraňování chyb nebo nedostatků.
* Plné využití multimediálního prostředí – video záznamů, hudby, digitálních map atd.
* Jednoduché a on-line propojení karet ryb atlasu pomocí linků nebo fulltextu mezi sebou, na nádrže uživatelů, na diskuzi a další interní funkcionality AKVARISTA.cz; vazby na další kvalitní a ověřené externí referenční zdroje (http://www.fishbase.org, http://www.aquatab.net, http://www.aquabooks.cz atp.)
* Široký autorský kolektiv. Propojení (kontakt) na autory jednotlivých karet. S autory je možné zde osobně komunikovat, vyměňovat si osobní zkušenosti, sdílet své zkušenosti ve formě komentářů k dané kartě se všemi návštěvníky AKVARISTA.cz.
* Možnost "veřejné odborné kontroly", tj. reagovat na další poznatky, chybějící informace, nepřesnosti či chyby v atlasu.
* Přístup na web, k atlasu odkudkoliv a kdykoliv, kde je internet.
* Bezplatnost.
Echinodory vyrůstající na květních stvolech nad hladinou. Opět – jezírko Fata Morgana. Pokud chcete vidět parádní arowany, střikouny nebo líbající gurami, vřele doporučuji.
Autor: Roman Rak
To jsou i důvody, které vedly např. k vytvoření Wikipedie. Samozřejmě, že nejdeme stejnou cestou jako je Wikipedie, protože chceme zachovat úzké a vnitřní vazby na funkcionalitu portálu AKVARISTA.cz, tj. nabídnout uživatelům vysoký komfort informací "na jednom místě", tedy na akvaristickém portálu.
A v takovýchhle potůčkách třeba v Malajsii, rostou kryptokoryny. Ve vodě či na břehu.
Autor: Roman Rak
Jaký je cíl?
Cílem atlasu je postupně vybudovat veřejnou encyklopedii akvarijních ryb a dalších vodních živočichů sladkovodních, brakických a mořských vod, plnou detailních informací založených na osobní zkušenosti autorů a dalších prověřených referenčních zdrojích s primárním uváděním originálních fotografií tvůrců atlasu a všech těch, jež jsou ochotni poskytnout původní, originální snímky.
Dvoření vrčivek trpasličích (Trichopsis pumila).
Autor: Roman Rak
Chceme též přinášet informace o geografickém rozšíření jednotlivých druhů ryb a živočichů, seznámit čtenáře s prostředím biotopů. Naším cílem je vytvořit minimálně 1x týdně jednu kvalitní kartu atlasu a dát ji k dispozici naším čtenářům. Karty publikujeme pravidelně každou sobotu ráno, máme-li dostatek sil, pak i v průběhu týdne (obvykle středa). Důležitým faktorem je i velmi kvalitní autorský kolektiv, který se mezi sebou zná, intenzivně komunikuje a funguje klasickým redakčním způsobem.
Rájovčík Parosphromenus deissneri je rybkou do malé nádrže s podobně drobnými a plachými rybkami.
Autor: Roman Rak
Kdo jsou naši autoři?
Obecně všichni ti, kteří se chtějí podělit se svými zkušenostmi s ostatními. Ti, kteří pro sdílení informací ostatním nelitují osobního času, než se kvalitní karta živočicha "narodí" ve své digitální podobě. Není žádným tajemstvím, když řeknu, že některé popisy vznikají i 2-3 měsíce, než si autor sežene a prostuduje všechny dostupné informace z českých i zahraničních zdrojů, knih, časopisů a internetu a porovná je se svými zkušenostmi z chovu a odchovu jednotlivých druhů ryb.
Skalár, často označovaný jako "Rio Manacapuru" je elegantní krasavec, připomínající, jakou stavbu těla by měly mít všechny skaláři. Dole pak Echinodorus viridis.
Autor: Roman Rak
Právě toto je jedním ze základních momentů, na které klademe mimořádný důraz. Důležité jsou osobní, prožité zkušenosti a postřehy, které jsou velmi cenné. Nechceme jít cestou opisování různých zdrojů a jejich kompilací, ale psaním původních, originálních materiálů s citacemi zdrojů podle běžných standardů, na které jsme zvyklí v kvalitní odborné/vědecké literatuře.
Když barvy hrajou. Dovolte, abych se představil: gavúnek Parkinsonův (Melanotaenia parkonsoni).
Autor: Roman Rak
Základním principem je dobrovolnost a svoboda. Každý z autorů si volí rybku podle svého výběru, která mu nejvíce vyhovuje a se kterou má největší zkušenosti. Je zřejmé, že se tu objevuje akvaristická specializace, či zaměření, protože v praxi se akvaristé zaměřují v určitém časovém období své zájmové činnosti jen na jednu či několik čeledí nebo rodů akvarijních živočichů. Máme zejména silné zastoupení u cichlid, krunýřovců, pancéřníčků, labyrintek. Postupně se chceme vyváženě věnovat i všem dalším kategoriím a to cestou získávání dalších a dalších kvalitních a nadšených autorů.
Danio margiratatus. Kdybych neviděl a nefotil, nevěřil bych. Při námluvách ve společné nádrži si to honěná samička namířila do sání externího skleněného filtru o průměru 10 mm, sameček střelhbitě za ní. A tak ve volném prostoru několika stovek ml nad filtračními médii se odehrál celý akt tření, který jsem mohl parádně fotit, neboť hloubka, kde se mohly pohybovat rybky, byla 5 cm. To se to ostřilo O;)
Protože Roman neumí chválit sám sebe, musím udělat to za něj. Jelikož finální verze karty, kterou je vidět v atlasu, velmi kvalitně dopilovává. Romane díky!!