Chovatelské formy

Tak jako mnozí z vás, i já se již řadu let zabývám chovem rybek Pterophyllum scalare, resp. chovem různých chovatelských forem a mutací tohoto druhu. Jak je vám zajisté známo, koncem osmdesátých a především pak v devadesátých letech se doslova roztrhl pytel s novými tvarovými, hlavně však barevnými mutacemi a formami těchto ryb.

Jak jsem se postupně s různými formami skalárek seznamoval, zjistil jsem, že ohledně jejich vzájemného rozlišení a kvalitního pojmenování u nás vládne určitý chaos. I dal jsem se do pátrání, jak si s touto problematikou dokázali poradit v zahraničí, a následně zjistil, že nijak. Tam je chaos v tomto směru daleko větší. Jistě se už někdo z vás setkal i s několika různými názvy jedné barevné formy. Stejně tak se zase jinde používá jeden název pro několik navzájem barevně značně odlišných forem. Takovýto stav dodnes vládne nejen u našich výkupců, ale i u jejich dodavatelů a odběratelů, o maloobchodní síti nemluvě.

Tato situace mne přivedla k pátrání, téměř až detektivnímu, zda-li se již někdo někde někdy seriózně touto problematikou nezabýval. V průběhu práce na systému, který jsem se následně rozhodl vypracovat, se mi z několika stran dostaly do rukou materiály autorsky bohužel neidentifikovatelné, jež pochazejí původem z Německa (přátelé z Moravy zaslali dokonce překlad téhož do polštiny).

Nicméně tyto materiály, na kterých je zobrazeno celkem devět "barevných" verzí chovatelských forem Pterophyllum scalare, jsou plně poplatné době přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a jejich obsah odpovídá tehdy jediné, vynikající monografii H. J. Paepkeho, vydané v roce 1979. Od těch dob se však mnohé změnilo a tehdejší materiály nejsou již stoprocentně všeobjímající. Alespoň ne tak, aby se z nich dalo dále vycházet. Po prostudování této monografie jsem zjistil, že tudy cesta nevede.

Další monografické publikace, které byly vydávány především v Německu v průběhu posledního desetiletí na téma rodu Pterophyllum, opět nesplnily to, co jsem od - pro naši kapsu značně drahých dílek doufal očekávat. Jejich příliš obecná a zjednodušená odbomá úroveň mne jen utvrdila, že je nutné jít cestou vlastní.

Tvarové mutace

Zpočátku jsem váhal, zda chovatelské formy tohoto druhu rozdělovat podle jejich tvarových odlišností nebo podle barev či vzoru tmavých skvrn. Jak jsem se postupně propracovával do hloubky problému a sbíral jednotlivé informace, začalo se mi jevit, že určujícím faktorem, podle kterého se budu nakonec řídit, bude zbarvení těla rybek.

Během první etapy studia různých populací v chovech mých přátel a známých jsem došel k poznání, že všechny barevné skupiny mohou disponovat prakticky všemi nám dodnes známými tvarovymi mutacemi. U skaláry amazonské, resp. jejich chovatelských forem, je dnes tedy známo celkem šest mutací tvarů těla či ploutví rybek.

Na prvním místě jsou to tzv. delta skaláry. Zde se jedná o rybky s mírně odlišnou stavbou těla, než jsme tomu zvyklí u běžných známých populací chovaných v našich akváriích. Delty mají vysoké tělo a krásně rostlé vysoké ploutve. Toto je zatím zaznamenáno pouze u černých a u zlatých skalár. U zlatých skalár se myslím mohu domnívat, že se zde jedná původně o "odpad" od černých rodičů. Každý, kdo někdy choval a odchovával čemé skaláry, mi dá za pravdu - v každé populaci je alespoň minimální procento zlatých jedinců.

Další tvarovou mutací je tzv. diamant (nebo také perla). Zde se jedná o zvrásnění pokožky boku rybky do jakýchsi varhánek. Supiny takovýchto rybek při správném nasvícení září jakoby rybka byla pokryta diamantovým prachem. Tuto mutaci jsem zatím zaznamenal u forem čtyrpruhých, albínů, zlatých, světlejších mramorových a koi.

U zbylých čtyř tvarových mutací se jedná o tvary hřbetních, ocasních a řitních ploutví. Zde rozeznáváme především rybky s ploutvemi relativně krátkými úzkými (většina běžně chovaných jedinců). Z těchto rybek byly vyšlechtěny skaláry dlouhoploutvé s ploutvemi až dvakrát delšími. Dále jsou zde skaláry širokoploutvé, ze kterých byli vyšlechtěni jedinci závojoví. Díky různému křížení jsou v našich chovech dnes populace, kde od jedněch rodičů pocházejí mlád'ata taková i onaká, ale i populace naprosto čistých tvarových linií, kdy jsou po závojových rodičích jen závojoví potomci. Tyto čtyři typy ploutví jsou možné u všech barevných forem, které jsou zmíněny v pozdější části tohoto pojednání.

Poté co jsem se takto utkal s první částí této problematiky, začal jsem se věnovat práci na utřídění značného množství materiálu. Zpočátku jsem rybky rozdělil do základních devatenácti barevných skupin, osobitě charakteristických pro ten který určitý vzor či zbarvení rybky. Postupem času v rámci zjednodušení a co největší srozumitelnosti jsem toto zredukoval na jedenáct základních skupin, do kterých jsem umístil podle shod v barvách a znacích všech mně do dneška známých třicet tři odlišných chovatelských forem Pterophyllum scalare.