Skupina V. – dvojbarevné

Toto je opět skupina jednoho jediného zástupce - skalárky nazývané bicolor. Zde se jedná o jedince s předními dvěma třetinami až třemi čtvrtinami těla zbarvenými stříbrobíle a zbytkem zadní partie těla černě. V zahraničí za tzv. poctivého bicolora bývají považovány hojně i rybky s výrazně patrným prvním a mnohdy i druhým tmavým vertikálním pruhem, které často mívají i nahnědlé čelo a hřbet. Čistou formou jsou však jedinci pouze černobílí, s čistým rozhraním těchto dvou barev, začínajícím na špičce hřbetní ploutve a končícím na špičce ploutve řitní.

Skupina VI. – flekatí leopardi

Šestá skupina je skupinou jedné z nejstarších chovatelských forem - leopardů. Leopard je rybkou se základní barvou těla stříbřitou, posetou většími tmavými flíčky, které svým vzhledem připomínají tvary dobře známých kočkovitých šelem. Jednotlivé flíčky bývaji zpravidla ve velikosti oka rybky, některé se však slévají ve větší celky. Základní forma se, podobně jako je tomu u čtyřpruhých, vyskytuje v odstínech různé světlosti a sytosti barev. Tmavší jedinci jsou ceněni pochopitelně více než světlé populace.

Druhým zástupcem je leopard kouřový. Zde je situace obdobná jako je tomu u čtyřpruhých kouřových skalárek. Opět jsou rybky jakoby černé, při zesvětlení boku těla mívají krásně patrné leopardí skvny.

Skupina VII. – mramorové

Základní typ je klasický obyčejný mramorový skalár, pravděpodobně jedna z nejstarších barevných forem. Základní barva těla je stříbrobílá. Boky těla jsou poseté drobnými podlouhlými skvrnkami, slévajícími se i v různě velké celky do té míry, že silně připomínají černobílý mramor. Základní typ světlý mramor (obyčejný) by neměl mít větší podíl barvy černé v bílé než je 50 procent. Tmavě bývají zbarveny i některé paprsky hřbetní, ocasní a řitní ploutve, různě přerušovaně, nebo i od kořenů paprsků až k jejich koncům. Čelo a hřbet, pokud jsou vůbec zbarveny, jsou pouze slabě nažloutlé či nahnědlé.

Na druhé místo této skupiny připadá poměrně vzácně chovaný mramor tmavý – rybka s mnohem větším podílem tmavého zbarvení, než je 50 procent. Často se v tomto případě můžeme setkat i s jedinci téměř černými s občasně prosvítajícími světlými místy. Tato forma díky množství pigmentu mívá často až do červena zbarvené čelo, hřbet a dokonce často i přední partii hřbetní ploutve.

Posledním zástupcem sedmé skupiny je poměrně často vyhledávaná forma tzv. Gold kop (Gold head) - zlatohlavý. Zde jde o rybky barevně totožné se základním typem skupiny, avšak s čelem a hřbetem výrazně zlatooranžově zbarveným.

Zbylé čtyři skupiny budou popsány v příštím, závěrečném díle tohoto pojednání (pozn. red.)...

Použitá literatura
viz. ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (1/4)
(Uveřejněno v magazínu Akvárium-Terárium r. 2001;č. 7 & 8)