Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.4.2011
· Sledovanost: 57931x
· Vytisknuto: 6225x Hodnocení: 6/6 (12x) · Odměněn: není
Ostrov Tumski
Je už pozdní odpoledne a rozhodli jsme se, že vyrazíme někam na oběd a uděláme si malou pauzu na Tumském ostrově, tedy za zdí botanické zahrady. Pro velké množství církevních budov a fungujících kostelů, náboženských „sídel a centrál“ se tomuto ostrovu říká i „Ostrov katedrál“. Nejvýznamnější a největší je katedrála svatého Jana Křtitele. To je ta velká budova se dvěma vysokými, špičatými věžemi, která je dominantou všech snímků a pohledů na ostrov Tumski. Českým návštěvníkům určitě neunikne ani sochařský monument sv. Jana z Nepomuk, který byl umučen na příkaz českého krále Václava IV. údajně za to, že odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie (Sofie) bavorské, manželky Václava IV. Jan Nepomucký se stal tak mučedníkem církve a jeho věhlas překonal hranice českého království.
Na Tumský ostrov se přichází přes stejnojmenný most. Kovový most byl postaven v letech 1888-1892. Na západní straně mostu nalezneme monumentální sochy sv. Jadwigy a sv. Jana Křtitele, střežící vstup na ostrov.
Most je v současné době i jakýmsi „poutním“ místem svatebčanů. Ti sem přicházejí v hojných počtech, aby jako znak pevného a nerozlučného manželství „jednou provždy“ připnuli na zábradlí kovový zámeček s vyrytými svými jmény a datem svatby a klíč pak hodili do řeky Odry. Okolí místo je nesmírně malebné, přes mostovku lze vidět celou katedrální ulici s mohutnými věžemi katedrály sv. Jana Křtitele.
Na Tumském ostrově bylo v roce 1000 zřízeno biskupství a ostrov se rozvinul v sídlo knížat. Hlavní dominantou ostrova je katedrála sv. Jana Křtitele z 13. – 16. století. Vratislavské ostrovy omývané vodami řeky Odry představují poklidná útočiště jako stvořená k procházkám. Arcidiecézní muzeum ztělesňuje bohatou klenotnici gotického umění. Procházku četnými úzkými uličkami lze završit návštěvou Botanické zahrady.
Tumský ostrov je místem, kde pokud vás zajímá historie, můžete strávit mnoho hodin. Jestliže historickým centrem ostrova jen procházíte, je to otázka tak jedné hodinky. Ale nezapomeňte, že tu je i spousta útulných kaváren a restaurací, kde se nechá příjemně posedět.
Fotografování rostlin
Na sedmou hodinu se vracíme zpátky do Botanické zahrady. To už nás čeká Ryszard a když vidí, že máme dva fotoaparáty ale jen jeden stativ, nabízí nám stativ další a k tomu laserové ukazovátko. Nač to ukazovátko, přeci nebudeme nic promítat! „Uvidíte, k čemu to je dobré!“
Těším se stejně, jako když se poprvé rozsvítí doma vánoční stromeček, zazvoní zvoneček a může se pro dárky. Celý den jsme chodili kolem nádrží a Ryszard nám nenechal ani vteřinku, abychom se podívali blíže. Až do téhle chvíle jsem viděl všechno jen „jaksi letmo“ a byl pochopitelně zvědavý jak malý kluk.
Venku už se začíná stmívat a konečně tedy nastal čas prohlídky vodního ráje rostlin, jak by to mohl někdo i nazvat. Zhasínáme vždy jednu polovinu chodby s nádržemi, aby se nám světla neodrážela do té druhé a nekazila snímky rušivými světelnými odrazy. I Ryszard fotí. Postupujeme od nádrže k nádrži. Fotíme jak celky, tak i detaily jednotlivých rostlin. A jsme u toho: i těch pár ryb, co jsou v nádrži, je nesmírně zvědavých (a taky asi večer i více při chuti). Jakmile dám fotoaparát se stativem blízko k přední stěně nádrže, hned se před ním shlukují všechny ryby v nádrži. A protože fotíme bez blesku, používáme dlouhé časy, ryby jsou na snímcích jak rozmazané čáry nebo fleky. „Zkus na ně to laserové ukazovátko!“ Ono to funguje! Obzvlášť skaláři se mohou zbláznit, protože si myslí, že ta červená, na listech se pohybující tečka, je něco živého k žrádlu! Irenu hra na odhánění ryb ze záběru nadchla tak, že jí dala přednost před pro ní nezáživným focením.
Chodba mezi nádržemi je sice dostatečně široká, ale ne dost, aby se dvoumetrová nádrž dostala celá do zorného pole běžného objektivu. Nezbývá nic jiného, než použít objektiv širokoúhlý. Vyfotit všech 29 nádrží nám trvá přes 3 hodiny. A tak nemám sílu fotit i latinské popisky nad nádržemi, čehož později doma velmi lituji, když si prohlížím a zpracovávám fotky. No nic, určitě se sem ještě jednou vrátím.
Po fotografování opět sedíme v Ryszardově pracovně a vyprávíme si. Čas utíká tak rychle, že až vrátný nám jej připomíná dotazem, zda tam budeme taky nocovat. Jak se později dozvídám, není nic neobvyklého, když návštěvy zůstanou přes celou noc. Před měsícem tu takhle zůstali hosté z Ukrajiny.
Ale jelikož jsem slíbil i normální denní režim na výletu, vyrážíme k hotelu, kde se s námi Ryszard loučí a dál pěšky odchází ke svému nedalekému domovu.
Přívětivé město
Zbývající dny našeho výletu jsou věnovány městu jako takovému a zbývajícím zahradám. První výlet do města „za řekou“, tedy na druhém břehu Odry než je náš Hotel HP Plaza a i botanická zahrada, na sebe nenechá dlouho čekat. Asi tak během 20 minut přecházíme most, procházíme hlavní průchodem v hlavní budově Wroclavské univerzity a krátkými, klikatými uličkami směřujeme na Hlavní trhové náměstí (polsky Rynek). Opět po krakovském náměstí je to druhé největší náměstí svého druhu v Polsku. Je čtyřhranné, s bloky domů uprostřed, kterým vévodí gotická radnice patřící k nejhezčím skvostům evropské architektury.
Radnice byla postavena na půdorysu obchodních domů ze 13. století, současná podobě je výsledkem přestavby z let 1470-1510, v roce 1559 byla přistavěna věž, která o dvacet let později dostala svůj orloj.
Na náměstí nalezneme krásné měšťanské domy (U zlatého slunce, U Sedmi kurfiřtů, Zlatý pes a další), v jejichž přízemí jsou dnes většinou cukrárny, kavárny, bary, restaurace - polské, s mezinárodní kuchyní. My jsme si oblíbili řecké, které opravdu neměly chybu. Podobně ale bodovala i polská kuchyně, zejména moučníky. Každý jsme si vždy dávali něco jiného s tím, že si pak zbývající půlku na talířku vyměníme. A u některých desertů mi vlastní manželka odmítla dát tu svojí, jak byly vynikající ... Nutno podotknout, že polská kuchyně podle mého názoru je zdravější než česká. Kromě masa to jsou nejrůznější přílohy, oblohy a další gastronomická kouzla se zeleninou, po kterých se jazyk jen olizuje.
Dnem i večerem náměstí žije a určitě stojí za to sem přijít na něco dobrého, nebo se jen tak podívat. Na náměstí lze spatřit i různé akce, představení, nebo se pokochat velmi zajímavou fontánou postavenou ze skleněných desek. Ta vyniká svými scenériemi při nočním osvětlení.
0, stav se někdy opět na ostravské aquaburze, Ottelia alismoides a dokonce i Ottelia ulvifolia byly k mání tento i minulý měsíc. Ve špičkové kondici.
Středa 13.4.2011
nula
Crayfish dík, nemusím tam tedy psaní posílat.
Čím je zajímavá ? Stačí se na ni přes Google podívat.
Stejně jako různé otélie (Ottelia), které člověk těžko někde v nabídce kvůli specifickému množení uvidí, to je v nádrži nepřehlédnutelná dominanta, mnohem větší, než kdejaké echinodory a jistě svým vzhledem - krásou upoutá a vzbudí zájem.
Zeptej se prosím i na ty 'Otelky'.
Úterý 12.4.2011
Crayfish
to Nula: Zkusím se zeptat, dám pak vědět. Jinak - čím by měla být zajímavá?
Pondělí 11.4.2011
nula
Jestlipak tam pěstují i 'kytku' Ondinea purpurea, která není běžně k mání. Se budu muset nějakým stylem zeptat.