Honzo, a jaká jsou kritéria, aby se někdo dostal do skupinky "Homo ichtyologus" ?
Chraň tě ten nahoře k tomu někoho nabádat. Většinou jde o ty, kteří něco dokázali, ale dnes už se dávno práší na jejich kosti. Jo, je v tom zahrnuto pár žijících legend, to ano. Jsou to ale výjimky. Ono to má totiž i jeden háček. O těch, kteří již nejsou mezi námi, je toho vcelku známo docela dost. Živí si pokud možno úzkostlivě chrání své soukromí a tak je echt těžké o nich něco kloudného a zajímavého vyšťourat.

Pár ochutnávek z toho je opět v monografii. Nikde třeba nenajdeš tak zpracované životopisy Heckela či Naterrera, jako jsou v DAA. No, taky to dalo pořádnou fušku. Celá tahle práce se ale týká "cizích" lidí. O našich si netroufám, protože bych to rozhodně nemohl za svého života ventilovat a co bych z toho měl, když by to někdo vydal až tu nebudu? Za to se ale netajím tím, že až půjdu do důchodu, začnu psát memoáry. To si mohu v klidu dovolit slibovat a roztrušovat. Každý soudný člověk totiž ví, že pro naši generaci se pojem důchod už dávno stal holým archaismem..... ;o)))

Přemýšlíš o tom, že by kniha mohla být přeložena třeba do angličtiny nebo němčiny?
Na překladu do angličtiny se již od Nového roku horlivě pracuje v Kanadě a bude přeložena tuším asi tak do konce dubna a jestli to vyjde, anglická verze by se mohla tisknout na přelomu tohoto a příštího roku. Otázku překladu do němčiny nechávám okolnostem. Nebráním se tomu, ale cíleně touto cestou nepůjdu. V případě zájmu nějakého seriozního subjektu bych v tomhle případě výjimečně byl ochotný jít za určitých podmínek do klasické smlouvy s nějakým nakladatelem. To by ale muselo přijít samo, vyhledávat to nehodlám. O jednom potenciálním vydavateli sice už vím. Uvidíme, zda-li jej to napadne a co tomu případně sám řekne...

V diskuzi, třeba na zdejším portálu, jsem tu v nedávné době postřehl názor, že naše akvaristika není už to, co bývala v minulosti, že v Německu (a jinde ve světě) nejsou už naše ryby považovány za kvalitní atd. Pravdou je, že nás v posledních letech opustilo i několik opravdu velkých akvaristů. Co si myslíš o současné česko-slovenské akvaristice a jejím postavení ve světě nebo aspoň v Evropě?
Vzhledem k okolnostem, které jsme si přivodili především my sami, přestáváme být výjimečnou zemí ve smyslu obchodu s tropickými rybkami vlastní provenience. To je neoddiskutovatelný fakt a vzhledem k několikaletým úspěchům, kdy jsme tvrdě válcovali "asijské akvaristické tygry" je to hrozná škoda. Promarnili jsme tak jedinečný potenciál, který měl své dobré jméno i za velkou vodou. Ostatně není se tomu ani co divit. Tak jako v mnoha jiných aspektech, i tady jsme přibližně dvacet, třicet let pozadu ve vývoji za Západní Evropou. V Německu něco podobného zažívali na konci padesátých a v šedesátých let.

Na druhou stranu tu jde zásadně nahoru hobby sféra a to hodnotím nejen jako veskrze pozitivní věc, ale vidím v tom i novou budoucnost naší akvaristiky. A také pomalu přicházejí nové mladé tváře. Z budoucnosti naší akvaristiky na této rovině rozhodně nemám žádný strach.

Honzo, v čem konkrétně myslíš, že jsme pozadu těch několik desetiletí? V organizovanosti, produkci ryb, v odborné literatuře, konferencích, v expedicích, v hobby sféře, v produktech, krmivech … ? V čem?
Podobný boom profesionální a poloprofesionální akvaristiky, jako tomu bylo od počátku devadesátých let až do konce tisíciletí u nás, zažilo Německo v oněch desetiletích, která jsem již zmínil v předešlých odstavcích. A Německo, ať se nám to líbí či nelíbí bylo pro nás v tomhle oboru vždy určitým vzorem. Pak tamní profi scénu neúprosně semlela soukolí ekonomiky tak, jako drtí naší profi scénu v posledních letech. Podíváš-li se dnes na Německo, napočítáš tam ani ne několik stovek, ale spíš už jen pár desítek chovatelů, kteří se odchovem tropických rybek živí nebo přiživují. A to jde o zemi s osmdesátimilionovou populací. U nás bylo na konci devadesátých let mezi 4500 – 5000 akvaristů, kteří měli na chov rybek živnostenský list nebo alespoň "Osvědčení svobodně podnikajícího rolníka v oboru chovatelství" (někteří obojí). I když naše důvody jsou maličko odlišné, nemůže to tu dopadnout jinak. Pokud to dění člověk nějakou dobu pečlivě pozoruje, zjišťuje tu mnoho podobností a paralel.

Jinak na spoustu našich fenoménů oni nemají. Když například procházím jejich populárně odbornou literaturu, na to množství titulů, které byly vydány za posledních třicet let, je tam jen pár perel, které by se daly lehce spočítat na prstech obou rukou. Jejich literatura je spíš na rovině populární a mnohdy ještě spíš populistické. Obsahově plytká s nádhernými vazbami, superfotkami na kvalitním papíru. Často mi připadá, že tam stačí pořídit několik před tím vydaných knih, z toho ledacos opsat, doplnit vlastními obrázky a jít s tím ven a takovým způsobem si získat ostruhy a věhlas. U nás to bylo řekl bych naopak. Když si vybavím publikace od autorů jako jsou Petrovický, Zukal, Krček, Polák, Frank, Novák & Hofmann, aj. – co kniha, to perla.

Co se konferencí týče, tady se nemáme za co stydět. Nabídka krmiv? Německo má určité unikum. Jako příklad uvedu třeba společnost Tetra. Když po II. světové válce mocnosti rozhodovaly o dalších osudech Německa, dostal náš západní soused dlouholetý distanc ohledně výzkumu a výroby všeho, co by se mohlo hodit válečné mašinérii. Je známý fakt, že spousta z onoho velikého množství vědeckého potenciálu Německa skončila v Rusku a USA. Ne ale všichni. V té době vznikala Tetra a výše zmíněné poměry této firmě umožnily dokázat vybudovat fantastické výzkumné zázemí. To je znát do dneška. Podobné to je konec konců i s jejich akvatechnikou. Netřeba myslím zmiňovat značky jako je Eheim, Jäger, jako byla Wisa, Schego, aj. Nicméně ale stejné možnosti jaké mají němečtí akvaristé v pořizování kvalitního vybavení máme dnes i my u nás.

Ano, Němci jsou před námi o hodně dál v cestování. Marka byla v době sedmdesátých a osmdesátých let jedno z nejkvalitnějších platidel a v těch letech se komplexně otevřely fantastické možnosti cestování po celém světě. Zatímco my jsme skřípali zuby blahobytem za "Železnou oponou", Němci dokázali své doby dokonale využít a my jsme mohli jen tiše závidět, když jsme se dozvídali, jak si železničář, důchodce nebo středoškolský učitel jezdí i několikrát do roka po rovníkových džunglích a loví, přivážejí a popisují nové a nové lahůdky. Dnes zaplať pánbůh, se už blýská na lepší časy i u nás a i o tom jsou v monografii patřičné kapitoly.

Vzhledem k tomu, že je o knihu zájem po celém světě, neodpustil jsem si se vší samozřejmostí, kde jsem jen mohl, vyzdvihovat um českých akvaristů a jedinečnost naší akvaristiky. Právě díky tomu jsem oproti obecným zvyklostem do monografie zařadil kapitolu o několika českých chovatelích skalár.

Právě jsi vzpomněl několik zvučných autorských jmen česko-slovenské akvaristiky. Vím, je těžké říci, která knížka člověka opravdu dlouhodobě zaujme nejvíc a která se tak stává tzv. jeho akvaristickou biblí. Opět – které tituly v Tvé knihovně jsou nejvíce "ohmatané a obaly potrhané" (nemyslím jen česko-slovenské autory)?
Co se akvaristiky týče, tak bez jakýchkoliv debat je pro mne absolutní biblí Frankova Akvaristika. Tu nic nepřekoná. Je naprosto nadčasová a univerzální. Na druhé místo stavím také Akvaristiku od Hofmanna a Nováka. Pro mne to znamená něco jako nadstavbu k té Akvaristice první. No a komu nepůjde časem jen o jedno či dvě okrasná akvárka v obýváku, tomu bych doporučil si sehnat Petrovického Akvaristickou příručku a Krčkovy knížky o technice a elektrotechnice. Něco takového nikdy nikdo na celém světě nestvořil. Pokud by se někdy měla akvaristika vyučovat, tak jsou to jednoznačně dané učebnice a přitom psané tak, že to chytí i laika. Pro mne, a především pro celou DAA je obrovskou ctí, že se jeden z těchto velikánů uvolil napsat předmluvu!

Co by si čtenářům a akvaristům, nejenom návštěvníkům portálu AKVARISTA.cz rád popřál nebo sdělil?
Vše nejlepší do Nového roku.... aha, ono už je pomalu jaro? No tak aby u rybek a tudíž akvaristiky vydrželi a snažili se jít co nejvíce do hloubky věci a aby se jim všeobecně s akvaristikou dařilo. Co největší chovanou druhovou pestrost a dobrý pocit z nádherného hobby.

Ještě pár technických otázek k samotné knize – jaký má formát, papír, počet stránek, fotek, obrázků, map, tabulek atd.?
Formátem je malá A5 (tzn. 147x206 mm), papír jak jinak – lesklá křída 115 g, 328 stran, 390 fotek (až na pár výjimek samozřejmě barevných), 41 maleb, 22 map, 6 kreseb a 2 tabulky.
Grafiku jsem dělal v Corel Draw 12 k velkému veselí nezúčastněných grafiků a zamračeným čelům zúčastněných grafiků v tiskárně. Bohužel musím k mé nelibosti přiznat, třebaže jsem za poslední rok udělal desítky korektur, stejně mi nějaká ta chybka tu a tam utekla. V rámci "skalárfóra" jsem se tedy rozhodl v budoucnu připravit rubriku "errat".
Pomalu prosím – co to je "errat"?
Vyňato z naučného slovníku: Pojem errata - výslovnost: [eráta] – význam: chyby, opravy, omyly. V rámci oné zmíněné rubriky nepůjde o chybku jednu, bohužel. Tudíž se jedná o množné číslo – "errat". Stačí?

Poslední a zásadní otázka – kde lidé mohou sehnat Tvou novou knihu?
Na prvním místě zde, v e-shopu AKVARISTA.cz - http://www.akvarista.cz/... . Jinak další možnosti získání jsou uvedeny již od konce února ve veřejně přístupné části "skalárfóra" (http://cesky-cichlid-klub.org/... ). Tam se zájemci mohou dovědět, na kterých akcích a ve kterých obchodech bude kniha distribuována, ale i další podrobnosti.

Další informace o knize naleznete takéž v PDF prezentaci, ke stažení zde: http://www.akvarista.cz/...

Další fotky ze křtu knihy, následné přednášky a dopolední akce najdete v galerii.