Vznik firmy Rataj

Vím, že to je již dávno, ale přesto: Jak jste se dostal k akvaristice? Byl to již od začátku primární zájem o rostliny nebo ze všeobecné akvaristiky se vyprofiloval zájem o rostliny? Jak vznikla firma "Rataj"?
Táta je původem botanik, který se profesně zajímal o ochranu rostlin před škůdci, tedy i o hmyz (entomologii). Zajímal se zároveň o akvaristiku a vedl akvaristický kroužek. Tehdy si uvědomil, jak (v tehdejší době) je málo vodních rostlin, jež se pěstují v nádržích a navíc jak jejich systematika (taxonomie) je nedostatečná. Takže tady se projevil profesionální zájem botanika o tuto problematiku. Začal rostliny shánět, vytvářet sbírku. Ta se rychle rozrůstala a byla přesunuta do skleníků Akademie věd, jež v Šumperku měla své pracoviště. Začala fáze komerčního pěstování. Po roce 1989 se pracoviště Akademie věd stěhovalo do jižních Čech, hovořilo se o převedení pěstování akvarijních rostlin do Žežulic, tedy mimo Šumperk. Zároveň se ukázala možnost skleníky odkoupit v rámci privatizace. A tím vlastně začala naše novodobá historie.

Já nejprve sledoval všechny kroky svého táty. Když se poctivě přiznám, neuměl jsem si představit, že bych po tátovi převzal žezlo. Tatínek tlačil, chtěl, aby jeho firma měla svého následovníka. A tak jsem si postupně zvykal. No, a nakonec mne tahle práce celého pohltila a začala nesmírně bavit a dále přitahovat.

Skleníky byly postupně rekonstruovány, vybaveny novými střechami z polykarbonátových plastů. V současné době máme 5 skleníků, o kterých se stará 14 pracovníků. Akvarijní rostliny přímo dodáváme pro ČR, SR a Polsko, ve spolupráci a prostřednictvím exportních/importních firem zaměřených na akvarijní rybky pak do mnoha dalších zemí světa, včetně Japonska.

I do Japonska?
Ano, má to zajímavou historii. Jednou nás navštívil nadšený japonský akvarista, který zde také fotil podobně jako vy. Vzešla z toho reportáž, otištěná v japonském akvaristickém časopise, která vyvolala zájem o echinodory.



To je zvláštní, vždyť v japonském stylu aquascapingu se echinodory moc nepoužívají. Ve všech nádržích spíše uvidíte mechy, "stonkové" rostliny, tu a tam nějakou valisnérii.
Prostě to tak je. Každý chce to, co nemá, nebo není běžné. My se snažíme napodobovat japonským stylům, oni zase našim.

Cestoval jste podobně jako táta?
Já hodně zcestoval pracovně celou Evropu. K nejsilnějším zážitkům patří návštěva dánské firmy Tropica, kterou si velmi považuji a je pro nás vzorem. Mistry v pěstování vodních rostlin (pochopitelně i ostatních, suchozemských) jsou pochopitelně i Holanďané. Nejde o to umět nádherné rostliny vypěstovat, ale i úspěšně prodat.

I já bych se rád do tropů podíval, jenže mi to časově nevychází díky pracovnímu vytížení. Ideálním obdobím pro návštěvu tropů je naše zimní období. A právě tehdy (bohužel) je i naše největší pěstitelská sezóna. Nejvíce rostlin si akvaristé žádají právě přes zimu, kdy je nejvíce času se věnovat tomuto krásnému koníčku. Přes léto je útlum, lidé mají dovolené, prázdniny, jsou na zahradách, cestují apod.. Takže přes zimu, kdy bych chtěl někam vyrazit, všichni pracujeme 12 hodin denně, včetně víkendů.

Nejlépe se rostliny pěstují pochopitelně v létě. Je dostatek přirozeného slunce a tepla, takže nemusíte ve sklenících svítit ani topit. Rostliny v přirozených podmínkách rychleji rostou, jsou vitálnější, kvalitnější. Jenže v tomto období není po nich zase tak vysoká poptávka. Boom nastává až právě v zimním období, kdy podmínky pro pěstování jsou pro nás mnohem složitější.

A stíháte uspokojit poptávku?
Víceméně. Všechny evropské pěstitelské firmy to řeší podobně. Abychom stihnuli rostliny vypěstovat, dovážíme sazenice z tropů, kde rostou celoročně. Naší lokalitou je Singapur, odkud dovážíme sazenice a tím vykrýváme nedostatečnou kapacitu v krátkém časovém období zimy. Rostliny pobudou v našich sklenících 2-3 měsíce, kde dorostou do požadované velikosti a kvality, abychom je mohli dodávat našim zákazníkům. Transportu rostlin se musí věnovat mimořádná pozornost. Jsou letecky přepravovány přes Dubai. A tam stačí, aby je někdo v bedně nechal chvíli stát na letištní ploše ve 40 stupňovém vedru a část rostlin může být poškozena. Proto věnujeme mimořádnou pozornost kvalitě a aklimatizaci, aby rostliny byly zdravé, s dobře vyvinutým kořenovým systémem, než putují do nádrží zákazníků. V době globalizace jsou nároky a požadavky zákazníků velmi vysoké a musíme je dokázat uspokojit. Stává se, že některé rostliny k nám putují ze Singapuru, my je dopěstováváme a pak putují zase zpátky např. do Japonska. Obecně však mohu konstatovat, že 60-70 % rostlin je ryze tuzemsky vypěstovaných, tj. "narodily se a dorostly" v našich sklenících.

Je ale nutné přiznat, že kvalita "zimních rostlin" je opravdu nižší než ve zbývající části roku. Rostliny jsou menšího vzrůstu a méně bohaté. I tento problém bychom dokázali vyřešit. Museli bychom svítit 12 hodin denně a ne 6 jako nyní. A topit na 26 – 28 stupňů a ne na 23 jak to děláme teď. Potom by rostliny i v zimě byly téměř stejné jako ve zbytku roku. To by zásadním způsobem zvedlo cenu rostlin, protože energie je čím dál dražší. Zatímco akvarijní rostliny jsou dnes u nás podstatně levnější než v zemích západní Evropy, potom by se tento rozdíl znatelně setřel. A to by se asi mnohým zákazníkům nelíbilo. V praxi jsem se setkal s řadou náročných spotřebitelů, kteří o sobě rádi tvrdí, že je cena nezajímá a kvalitu kladou na první místo. Když však přijde na placení, často obrátí. Zářným příkladem je dovoz rostlin z dánské Tropicy do ČR. Rostliny jsou sice krásné, ale když má potom zákazník zaplatit o 100 až 200 % více než za tuzemské výpěstky, nadšení většinou rychle opadne.

Rostliny

Jaké jsou v současnosti Vaše nejoblíbenější rostliny (jejich kombinace) při zakládání nádrží, se kterými nejčastěji pracujete?
Liší se to podle typu nádrže, kterou osazuji. Přesto se dá říci, že k mým favoritům patří mech Monosolenium tennerum a Vallisneria nana.

Jaké rostliny by neměly chybět v žádné nádrži?
V každé nádrži by měl být alespoň jeden trs rychle rostoucích rostlin (Hygrophila, Limnophila, Cabomba atd). Tyto rostliny svým rychlým růstem odebírají přebytek živin, vylučují dostatek kyslíku a algicidních látek.


Všechny rostliny, co nabízíte ve svých katalozích jsou dodávány celoročně, nebo některé druhy jsou jen sezónní záležitostí?
Asi 80 % nabízíme celoročně, zbytek jsou sezonní nebo těžko pěstovatelné rostliny.

Co patří například k typickým sezónním rostlinám ve Vašich podmínkách?
K sezónním rostlinám patří zejména echinodory, blyxy, vzácnější a velmi žádané lekníny. O tom jsme se vlastně již bavili. Echinodory rostou v našem klimatickém pásmu ve sklenících nejlépe v létě, kdy jsou nejpříznivější podmínky. A ty se v zimním období pochopitelně zhoršují. Proto si musíme vypomoci dovozy chybějících rostlin z Asie, abychom uspokojili zákazníky.


Echinodory množíte vegetativně nebo ze semen?
Vegetativně, mladé rostlinky odebíráme z květních stvolů, kapacitně to tak stačí.




Po jakých rostlinách je obvykle největší poptávka?
Největší poptávka je po rostlinách nedostatkových. Jsou to většinou pomalu rostoucí a těžko pěstovatelé druhy jako např. Riccia, Blyxa japonica, Nymphaea Tiger Lotus. Pěstování těchto rostlin už dokáže pouze profesionální pěstírna a proto je jejich nabídka velmi omezená.

Co byste doporučil milovníkům rostlin s červenými listy, aby se jim nejlépe dařilo?
Především spousty světla, to znamená asi 1W/l vody. Toto světlo navíc musí mít vysoký podíl záření v modré oblasti. Samozřejmostí je i dostatek CO2.

Měrný příkon watt na litr objemu vody dnes je zavádějící. Myslíte, že to platí pro T5 nebo spíše T8 zářivky (pochopitelně s reflektory a novými trubicemi)?
Hovoříme o moderních světelných zdrojích, tj. T5 a výbojkových lampách HQI. V prodejně u výstavní nádrže o objemu 600 litrů a výšce 70 cm používáme 2xHQI po 250 W a 2xT5 po 54 W. Hodně rozhoduje pochopitelně i hloubka nádrže.

A ještě jedna doplňující otázka k těm červeným rostlinám. Proč ten podíl světla v modré oblasti?
Červeně zbarvené rostliny nepřijímají pro fotosyntézu světlo v oblasti červeného pásma, proto je nutný posun do části modrého spektra.

Máte zkušenosti, že by některé akvarijní rostliny se mezi sebou "chemicky" ovlivňovaly? V staré české akvaristické literatuře se uvádělo, že není vhodné spolu pěstovat např. echinodory a kryptokoryny.
Mezi rostlinami panuje konkurenční boj, jehož součástí je i vylučování látek, které potlačují ostatní druhy. Pokud však v akváriu pravidelně měníme vodu a žádný z pěstovaných druhů nenecháme převládnout, dá se těmto nesnázím zabránit.


Máte poznatky, že by rostliny samy o sobě ovlivňovaly pH vody? O tomhle se na našem portálu už hodně diskutovalo.
Myslím, že rostliny pH vody ovlivňují dvojím způsobem. Jednak aktivně, kdy rostliny asimilací CO2 zvedají pH akvarijní vody. Jednak pasivně. To znamená, že některé pomalu rostoucí rostliny - mechy, kapradiny, kryptokoryny nedokáží zabránit hromadění odpadních látek v akváriu a ty zde potom působí kysele.