A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Karel Rataj – především vodní rostliny

Autor článku: Roman Rak · 22.12.2009 · Sledovanost: 90181x · Vytisknuto: 14404x
Hodnocení: 5.96/6 (24x) · Odměněn: není

Rostlinné nádrže


Kdyby bylo možné definovat ideální rostlinnou nádrž pro začátečníka, který by v ní choval i nějaké ty rybky, co byste doporučil za skladbu rostlin? Představme si třeba školáka nebo maminku či ženu ve středních letech (těch je v posledních letech opravdu hodně O;), která chce domů pořídit i něco jiného, než je televize. Jaké byste navrhoval rostliny z estetického pohledu, jaké byste doporučil minimální rozměry nádrže, s minimální pracností na údržbu (protrhávání), ze začátku bez CO2, se střední intenzitou osvětlení (běžném v akvarijních setech se dvěma zářivkami T8) apod.?
Pro tyto účely se mi zdají ideální rostliny na lávě a kořenech. Jednak jsou tyto rostliny většinou nenáročné a navíc se ani nemusejí sázet. Do připravené nádrže se vloží několik kousků osázené lávy a kořenů a akvárium je tak osázené doslova během několika minut. Odpadá tak pracné sázení rostlin pinzetou, což je hlavně pro začátečníky nelehký úkol. Já sám tento způsob preferuji na výstavách a podobných akcích, kdy člověk pracuje v časovém stresu. K údivu ostatních potom dokážu i několika set litrovou nádrž osázet během hodiny. Tak se i zrodila myšlenka rostlinných koberečků, které usnadnily i několik hodin trvající sázení jednotlivých rostlin do popředí akvária.

A takhle na roštech se pěstuje Riccia fluitans, která je tolik populární v akváriích Takashi Amana. Osazují se lávové kameny nebo kořeny.

Autor: Roman Rak

Monoselenium tennerum v detailu. Rostlinky jsou pěstovány emerzně na roštech těsně nad vodní hladinou.

Autor: Pavel Mžourek

Mezi bazénky s jednotlivými druhy submersně pěstovaných rostlin jsou pěstební misky s výsevy. Takto se např. pěstují rostliny Cyperus helferi.

Autor: Roman Rak

Jak ty koberečky uchytíte? Podle mne to jde jednoduše při zakládání nové nádrže
"na sucho", kdy mohu zasadit rostlinky a pak dopouštět vodu. Já zažil opačný případ – hotovou, plnou nádrž jsem chtěl obohatit koberečkem, po kterém jsou toužil. Ale ouha, vždycky mi vyplaval, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem kobereček roztrhal na jednotlivé kousky a ty sázel po kouskách pinzetou … Kde jsem udělal chybu?

Základní předpoklad je, aby kobereček byl celý dobře prokořeněný, pak jej lze bez problémů sázet i pod vodní hladinou. Lze pak použít i další trik. Dno krabičky se substrátem je perforované, takže kořeny mohou přes něj prorůstat hlouběji do dna nádrže. Stačí pak nůžkami odstřihnout boční stěny plastové krabičky a celý kobereček zasadit i se zbývajícím umělohmotným dnem do substrátu nádrže. Takže kobereček nevyndávat z plastové nádoby, ale jen ji zbavit bočních stěn a takto jej osadit i s dnem, který udrží rostlinky pohromadě.

Trávníček z Hemiantis callitrichoides v misce vypadá velmi pěkně, stejně jako ostatní rostlinky v pozadí, kde to barvami jen hýří.

Autor: Roman Rak

Jak byste začátečníkovi vysvětlil rozdíl mezi holandskou nádrží, aquascapingovou a biotopní nádrží?
Holandská nádrž pracuje s velkými jednolitými plochami rostlin, které jsou barevně a kompozičně vyvážené. Je to jako vytváření, řekněme pěkných parkových úprav nebo zahrad (tedy umělých celků), které ladíte podle barvy a tvarů listů, tvaru korun, vzrůstu rostlin tak, aby byly hezké ve všech ročních obdobích.

Nitkovitý Eleocharis vivipara.

Autor: Roman Rak

Přírodní akvária jsou o to výš, že tvůrce se snaží podobně jako malíř vystihnout určitou přírodní scenerii, její impresi a atmosféru. Musí v akváriu především vytvořit dojem prostoru a hloubky. Nesmírně důležité je práce s detailem. To znamená jak naskládat kameny, aby to působilo přirozeně, nepracovat s velkými plochami stejných rostlin, atd. V tom je pro mě hlavní půvab akvárií Takashi Amana. Ten člověk má oči malíře. Při pohledu na jeho akvária mám prostě dojem, že tu "krajinu" už jsem někde viděl.

Biotopní nádrže je pak výsek přírody z určité oblasti, včetně druhů ryb, ostatních a živočichů, tak jak zde v této lokalitě společně žijí. Vzpomeňte např. na biotopní nádrže Heiko Blehera, jež publikuje v různých časopisech nebo na výstavách. Je to velmi těžké všechno sestavit tak, aby to odpovídalo přírodním podmínkám a zároveň prosperovalo v poměrně malém objemu nádrže.

Mezi mističkami uprostřed je Eleocharis acicularis.

Autor: Roman Rak

Máte osobně blíže k "holandským" rostlinným nádržím nebo tíhnete k Amanovu stylu tzv. aquascapingu, který bych volně přeložil jako podvodní krajinky či scenérie v umělé nádrži?
Blízký je mi Amano, respektive jeho styl. Nelze vidět jenom ale osobnost Amana, ten je "pouhým" propagátorem tohoto stylu ve vodním prostředí. Obecně to je projev japonského způsobu života, vztahu k přírodě a její vidění, vnímání a předávání jiným, jež vychází z filosofie zenu. Jako příklad si vemte maličké zahrádky, o které se Japonci starají, bonsaje apod. Zde se vždy již tradičně pracuje s přírodními materiály jako je kámen, dřevo apod. Role Amana v propagaci aquascapingu velmi významná a zásadní. Amana ale každý napodobuje, takže se časem mnohým i okouká.

A pořád je o čem povídat a ptát se.

Autor: Roman Rak

Myslíte si, že jednotlivé aquascapingové nádrže nemají dlouhého trvání? Zlí jazykové tvrdí, že se jedná spíše o "sezónní" záležitost. Nádrže je podle nich hezká jen určitou dobu a pak převládnou některé druhy rostlin nebo nádrž zaroste v džungli.
V žádném případě. Pokud nádrž tvoří mistr, má tato neobyčejně dlouhou životnost. Navíc si je ale nutno uvědomit, že údržba takového akvária není záležitost týdenní, ale denní. A to je to, co si mnozí lidé v dnešní uspěchané době neuvědomují. Proto jsem se již před lety snažil vytvořit svůj vlastní styl, který spočívá v úsporném výrazu a používání pomaleji rostoucích rostlin, jejichž údržba je podstatně jednodušší. Tak vznikly akvária s pracovními názvy "Břeh řeky".

Břeh řeky v pojetí Karla Rataje ml. Co je v mém pojetí novátorského? Pozadí tvoří změť kořenů, které jsou mezi sebou hustě propojeny. Veškeré skuliny jsou navíc vyplněny kameny a "akvacitem" tak, aby substrát za kořeny vsypaný nemohl propadnout do přední části. Tu tvoří jemný písek - vlastní dno řeky. K osázení jsou použity většinou echinodory, což jsou rostliny na údržbu poměrně málo náročné. Dole jsou nasázeny vzrůstné druhy, E.serbus a E.ljudin. Nízké druhy E.tenellus a E.quadricostatus jsou zde také netypicky uplatněny. Ne v popředí jako kobereček, ale naopak v zadních partiích na břehu řeky jak je tomu v přírodě. "Akvacit" – neboli klasický pěnový filtrační materiál je nutné použit hodně "jetý", aby přes břeh řeky neprosvěcovala jeho zářivě modrá barva. Tento materiál je též prostorem, kde se usídlí nitrifikační baktérie a břeh tak "dýchá".

Autor: Karel Rataj ml.

Pokud chceme mít pěknou nádrž, musíme se o ní starat a přihlédnout objektivně k našim možnostem, včetně časovým. Neměli bychom hned chtít všechno, co se nám líbí, když nevíme, co se za tím skrývá. Z toho pak vznikají zklamání.

Na téma Amanova aquascapingu hovořil můj otec s Heiko Bleherem už před mnoha lety. Podobnou otázku, kolik času je nutné pěkné aquscapingové nádrži zadával Heiko Amanovi a očekával, že uslyší odpověď: hodiny týdně. To je pro nadšeného Evropana ještě snesitelné, a nikterak to zase až tak nepřekvapuje. Japonec se na Heika tehdy typicky japonsky usmál a s nadhledem a samozřejmou lehkostí povídá: "Hodiny týdně? Denně!".

A toto je břeh, který mne inspiroval k tvorbě výše uvedené nádrže.

Autor: Karel Rataj ml.

Rostlinky se musí zaštipovat a tvarovat denně. Pokud to uděláte jednou za týden nebo za dva týdny, zásah do vzhledu nádrže je velký, nepřirozený a viditelný, takže vás hned udeří do očí. Trvá pak zase dost dlouho dobu, než všechno získá přirozený vzhled. Ale to určitě zná a ví každý akvarista, že nádrž je zase hezká až nějaký čas po drastickém redukování přerostlých rostlin.

Nad bazénky s hloubkou 40 cm - 50 cm jsou umístěny osvětlovací tělesa, vpravo z boku je patrno plastové přepadové potrubí.

Autor: Karel Rataj ml.

Jaké pomalu rostoucí rostliny používáte nejčastěji? Založit nádrž z pomalu rostoucích rostlin není jednoduché. Jak řešíte od začátku problém řas? Dáváte ze začátku rychle rostoucí rostliny, které pak třeba odstraníte?
K pomalu rostoucím rostlinám obecně patří rozmanité anubiasy, echinodory, kryptokoryny, kapradiny a mechy. Rychle rostoucí rostliny musí být v nádrži pořád, minimálně 1 trs, od samého začátku.

Prostor vydělený pro různé anubiasy, jež se množí meristémovou kulturou.

Autor: Pavel Mžourek

Hmm, 1 trs, ale jak velký? Chtělo by to trošku přiblížit, abychom to mohli nějak měřit.
Řekněme to takto: 1/4 plochy nádrže by měla být zarostlá právě rychle rostoucími rostlinami. To jsou mé osobní zkušenosti.

Doporučil byste začátečníkovi jako úplně první nádrž, jež by chtěl mít pěkně osazenou i rostlinami, nanoakvárium?
Asi ne. Nano akvárium je v podstatě dost profesionální záležitost.

Semenáčky Samolus valerandii a rostliny Epipremnum pulchrum, které jsou ideální do terária.

Autor: Roman Rak

Takže boom prodeje nanonádrží s vybavením, které si kupují i začínající akvaristé, je spíše vydařenou marketingovou záležitostí firem jako je např. Dennerle? Každý středně pokročilý akvarista ví, že čím je nádrž menší, tím hůř se udržuje její biologická rovnováha. Pro koho byste doporučil nano nádrže?
Popravdě to začala Tropica, ne Dennerle. Asi tak před 6ti lety v Norimberku byl poprvé představen tento trend. Malé nádrže a k tomu různé nutné či vhodné doplňky, taková "produktová stavebnice", pomocí kterých lze udržet chod pěkných nanoakvárií.

Nanonádrž je vhodná pro toho, kdo ví oč jde, dokáže dodržovat striktně základní akvaristická pravidla. Ta bývají často jako "příbalový" leták u prodávaných nanonádrží. Může to být i začínající akvarista, který se musí ale hodně a rychle učit, ať už od jiných ze zkušeností nebo četbou a který nesmí nádrž přerybnit.

Já sám jsem měl jednu takovou nanonádrž po dobu 6ti let ve své pracovně a prosperovala. Dneska jste ji mohli vidět na naší prodejně.

Lávové kameny osázené trhutkou plovoucí (Riccia fluitans). Chceme-li, aby kobereček v nádrži byl neustále pěkný, sytě zelený, musíme ji pravidelně stříhat. Jakmile by vznikla vyšší vrstva rostlin, spodní část by zahnívala a porost by se začal rozpadat.

Autor: Pavel Mžourek

Jaké jsou Vaše pocity či názory na úroveň našich rostlinných nádrží ve srovnání se zahraničím? Třeba nejbližší sousední země, ale třeba i USA, Asie, Japonsko, Rusko? Neujíždí nám vlak?
Tak vlak nám už dávno ujel, lépe řečeno jsme do něj nikdy nenastoupili. Když se podíváte na většinu akvarijních výstav po Evropě uvidíte spoustu krásně osázených akvárií. U nás je to většinou hrůza, protože lidí, kteří umí akvárium "udělat" je pořád jako šafránu. Tato schopnost je do jisté míry vrozena, ale hodně se dá samozřejmě naučit. Organizátoři výstav také nepochopili, že pokud chtějí přilákat amatérskou veřejnost, je celkem jedno jestli vystavují 100 nebo 200 druhů ryb. To laické návštěvníky nezajímá. Chtějí vidět zajímavě a netradičně osázené akvária, chtějí načerpat inspiraci.

Variace zelené na hladině.

Autor: Roman Rak

Všiml jsem si, že v naší republice není moc rozšířené odvětví rostlinné akvaristiky tzv. aquascaping. Proč si myslíte, že tomu tak je? Co by bylo možné proto udělat?
U nás není zatím tradice, aquascapingové nádrže nejsou pro širší veřejnost zase až tak vidět, možná chybí větší propagace. Některé věci jsou vrozené, myslím tím kulturu a cit jihovýchodních národů, přirozené, vrozené vlohy. Jak už jsem řekl, nechá se to ale naučit. V aquascapingových soutěžích se pravidelně velmi dobře umisťují Ukrajinci, Poláci – tedy slované! Na Ukrajině a v Polsku jsou přírodní akvária už velmi oblíbené a mají spoustu zastánců či obdivovatelů.

Je to i o propagaci – v časopisech, na webech apod. Myslím si, že postupně se přírodní nádrže budou rozšiřovat i u nás. Pěkné nádrže lze vidět např. každý rok v Rychnově nad Kněžnou, na Slovensku v Bratislavě jsou pořádány výstavní soutěže. Čím více takovýchto zdařilých akcí, tím lépe.

Opět mateční rostliny echinodorů. Ty jsou v květnících a stojí v několika centimetrové vrstvě vody.

Autor: Pavel Mžourek

Crinum thaianum pod vodou.

Autor: Karel Rataj ml.

Sledujete různé soutěže v aquascapingu a účastníte se jich? Jsou pro Vás inspirující?
V čem?

Soutěže sleduji a když mám chvíli času tak listuji v nejrůznějších katalozích. Učím se tím způsobem, že hledám chyby, falešné tony. Prostě člověk si uvědomí, že takhle by určitý kámen nemohl stát, protože by neměl stabilitu. Nebo, že velká plocha čistého písku v přírodě prostě není. Nebo, že skála je moc holá, atd. To mě baví. Soutěže jsem se zatím účastnil jenom jedné, ale za to to byla Aquatic Plants Layout Contest 2008 což je asi nejprestižnější soutěž na světě pořádaná Takashi Amanem. Obsadil jsem 263 místo z 1170 soutěžících a jestli se nemýlím je to zatím nejlepší umístění Čecha v této soutěži.

I pod regály na zemi to žije a roste.

Autor: Pavel Mžourek

Chystáte se na další?
Rád bych se dalších soutěží zúčastnil, ale momentální prioritou je naše nová prodejna v Šumperku. Zde chceme právě nejenom prodávat rybky a rostliny, ale především ukázat, že i prodejna může mít nádherné rostlinné nádrže, které se návštěvníkům stanou inspirací pro jejich vlastní tvorbu. Je to i o boření mýtu, že prodejní nádrže nemohou být vkusně a esteticky zařízeny.

Pěstební bazénky pro submerzní rostliny, jako jsou valisnérie, kabomby, stolístky aj.

Autor: Pavel Mžourek
Článek pokračuje na další straně »

Příbuzné články:

ČLÁNEK: Karel Rataj - nejen akvarijní rostliny
ČLÁNEK: Pupečník bílý (Hydrocotyle leucocephala)
ČLÁNEK: Zelená je dobrá
ČLÁNEK: Zhrzený sen akvaristův
ČLÁNEK: Cryptocoryne beckettii a Cryptocoryne affinis
ČLÁNEK: Založení miniakvária
ČLÁNEK: Akvárium podle přírody
ČLÁNEK: Akvárium podle přírody 2
ČLÁNEK: Nebojte se listí v akváriu!
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 24.12.2009
vav

Prostě výborné, dík.


Středa 23.12.2009
Vyghum

Parádní, velmi obsáhlý článek. Děkuji všem aktérům za jeho realizaci. Asi se budu muset do Šumperka zajet někdy podívat....


Středa 23.12.2009
tomas.enderson

Perfektní článek a už se těším na 25.12. až začne diskuze.

Tomas Enderson


Středa 23.12.2009
Pepino78

Pro Plecos:
Nemyslíš tohle:
http://showcase.aquatic-gardeners.org/...


Úterý 22.12.2009
Vai

Poznámka k poznámce Romana Raka a "agresivitě" Crossocheilus siamensis (viz str. 5).
Pokud se jedná o skutečné a pravé C. siamensis, a nikoliv jim podobné druhy (hlavně Garra příp. Epalzeorchynchos), jsou to i v dospělosti přes svoji velikost ryby mírumilovné a bez obav vhodné i do společenské nádrže. S tím, že by "ožraly" ploutve skalárům či jiným rybám jsem se nesetkal, zato však při vyhladovění či při nedostatku řas a zelené potravy dokážou krásně ohlodat některé i celkem "tuholisté" rostliny, namátkou Egeria, Vallisneria, Najas a totálně zlikvidují jávský mech.


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.