Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 22.12.2009
· Sledovanost: 90181x
· Vytisknuto: 14404x Hodnocení: 5.96/6 (24x) · Odměněn: není
Rostlinné nádrže
Kdyby bylo možné definovat ideální rostlinnou nádrž pro začátečníka, který by v ní choval i nějaké ty rybky, co byste doporučil za skladbu rostlin? Představme si třeba školáka nebo maminku či ženu ve středních letech (těch je v posledních letech opravdu hodně O;), která chce domů pořídit i něco jiného, než je televize. Jaké byste navrhoval rostliny z estetického pohledu, jaké byste doporučil minimální rozměry nádrže, s minimální pracností na údržbu (protrhávání), ze začátku bez CO2, se střední intenzitou osvětlení (běžném v akvarijních setech se dvěma zářivkami T8) apod.?
Pro tyto účely se mi zdají ideální rostliny na lávě a kořenech. Jednak jsou tyto rostliny většinou nenáročné a navíc se ani nemusejí sázet. Do připravené nádrže se vloží několik kousků osázené lávy a kořenů a akvárium je tak osázené doslova během několika minut. Odpadá tak pracné sázení rostlin pinzetou, což je hlavně pro začátečníky nelehký úkol. Já sám tento způsob preferuji na výstavách a podobných akcích, kdy člověk pracuje v časovém stresu. K údivu ostatních potom dokážu i několika set litrovou nádrž osázet během hodiny. Tak se i zrodila myšlenka rostlinných koberečků, které usnadnily i několik hodin trvající sázení jednotlivých rostlin do popředí akvária.
Jak ty koberečky uchytíte? Podle mne to jde jednoduše při zakládání nové nádrže
"na sucho", kdy mohu zasadit rostlinky a pak dopouštět vodu. Já zažil opačný případ – hotovou, plnou nádrž jsem chtěl obohatit koberečkem, po kterém jsou toužil. Ale ouha, vždycky mi vyplaval, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem kobereček roztrhal na jednotlivé kousky a ty sázel po kouskách pinzetou … Kde jsem udělal chybu?
Základní předpoklad je, aby kobereček byl celý dobře prokořeněný, pak jej lze bez problémů sázet i pod vodní hladinou. Lze pak použít i další trik. Dno krabičky se substrátem je perforované, takže kořeny mohou přes něj prorůstat hlouběji do dna nádrže. Stačí pak nůžkami odstřihnout boční stěny plastové krabičky a celý kobereček zasadit i se zbývajícím umělohmotným dnem do substrátu nádrže. Takže kobereček nevyndávat z plastové nádoby, ale jen ji zbavit bočních stěn a takto jej osadit i s dnem, který udrží rostlinky pohromadě.
Jak byste začátečníkovi vysvětlil rozdíl mezi holandskou nádrží, aquascapingovou a biotopní nádrží? Holandská nádrž pracuje s velkými jednolitými plochami rostlin, které jsou barevně a kompozičně vyvážené. Je to jako vytváření, řekněme pěkných parkových úprav nebo zahrad (tedy umělých celků), které ladíte podle barvy a tvarů listů, tvaru korun, vzrůstu rostlin tak, aby byly hezké ve všech ročních obdobích.
Přírodní akvária jsou o to výš, že tvůrce se snaží podobně jako malíř vystihnout určitou přírodní scenerii, její impresi a atmosféru. Musí v akváriu především vytvořit dojem prostoru a hloubky. Nesmírně důležité je práce s detailem. To znamená jak naskládat kameny, aby to působilo přirozeně, nepracovat s velkými plochami stejných rostlin, atd. V tom je pro mě hlavní půvab akvárií Takashi Amana. Ten člověk má oči malíře. Při pohledu na jeho akvária mám prostě dojem, že tu "krajinu" už jsem někde viděl.
Biotopní nádrže je pak výsek přírody z určité oblasti, včetně druhů ryb, ostatních a živočichů, tak jak zde v této lokalitě společně žijí. Vzpomeňte např. na biotopní nádrže Heiko Blehera, jež publikuje v různých časopisech nebo na výstavách. Je to velmi těžké všechno sestavit tak, aby to odpovídalo přírodním podmínkám a zároveň prosperovalo v poměrně malém objemu nádrže.
Máte osobně blíže k "holandským" rostlinným nádržím nebo tíhnete k Amanovu stylu tzv. aquascapingu, který bych volně přeložil jako podvodní krajinky či scenérie v umělé nádrži?
Blízký je mi Amano, respektive jeho styl. Nelze vidět jenom ale osobnost Amana, ten je "pouhým" propagátorem tohoto stylu ve vodním prostředí. Obecně to je projev japonského způsobu života, vztahu k přírodě a její vidění, vnímání a předávání jiným, jež vychází z filosofie zenu. Jako příklad si vemte maličké zahrádky, o které se Japonci starají, bonsaje apod. Zde se vždy již tradičně pracuje s přírodními materiály jako je kámen, dřevo apod. Role Amana v propagaci aquascapingu velmi významná a zásadní. Amana ale každý napodobuje, takže se časem mnohým i okouká.
Myslíte si, že jednotlivé aquascapingové nádrže nemají dlouhého trvání? Zlí jazykové tvrdí, že se jedná spíše o "sezónní" záležitost. Nádrže je podle nich hezká jen určitou dobu a pak převládnou některé druhy rostlin nebo nádrž zaroste v džungli.
V žádném případě. Pokud nádrž tvoří mistr, má tato neobyčejně dlouhou životnost. Navíc si je ale nutno uvědomit, že údržba takového akvária není záležitost týdenní, ale denní. A to je to, co si mnozí lidé v dnešní uspěchané době neuvědomují. Proto jsem se již před lety snažil vytvořit svůj vlastní styl, který spočívá v úsporném výrazu a používání pomaleji rostoucích rostlin, jejichž údržba je podstatně jednodušší. Tak vznikly akvária s pracovními názvy "Břeh řeky".
Pokud chceme mít pěknou nádrž, musíme se o ní starat a přihlédnout objektivně k našim možnostem, včetně časovým. Neměli bychom hned chtít všechno, co se nám líbí, když nevíme, co se za tím skrývá. Z toho pak vznikají zklamání.
Na téma Amanova aquascapingu hovořil můj otec s Heiko Bleherem už před mnoha lety. Podobnou otázku, kolik času je nutné pěkné aquscapingové nádrži zadával Heiko Amanovi a očekával, že uslyší odpověď: hodiny týdně. To je pro nadšeného Evropana ještě snesitelné, a nikterak to zase až tak nepřekvapuje. Japonec se na Heika tehdy typicky japonsky usmál a s nadhledem a samozřejmou lehkostí povídá: "Hodiny týdně? Denně!".
Rostlinky se musí zaštipovat a tvarovat denně. Pokud to uděláte jednou za týden nebo za dva týdny, zásah do vzhledu nádrže je velký, nepřirozený a viditelný, takže vás hned udeří do očí. Trvá pak zase dost dlouho dobu, než všechno získá přirozený vzhled. Ale to určitě zná a ví každý akvarista, že nádrž je zase hezká až nějaký čas po drastickém redukování přerostlých rostlin.
Jaké pomalu rostoucí rostliny používáte nejčastěji? Založit nádrž z pomalu rostoucích rostlin není jednoduché. Jak řešíte od začátku problém řas? Dáváte ze začátku rychle rostoucí rostliny, které pak třeba odstraníte?
K pomalu rostoucím rostlinám obecně patří rozmanité anubiasy, echinodory, kryptokoryny, kapradiny a mechy. Rychle rostoucí rostliny musí být v nádrži pořád, minimálně 1 trs, od samého začátku.
Hmm, 1 trs, ale jak velký? Chtělo by to trošku přiblížit, abychom to mohli nějak měřit.
Řekněme to takto: 1/4 plochy nádrže by měla být zarostlá právě rychle rostoucími rostlinami. To jsou mé osobní zkušenosti.
Doporučil byste začátečníkovi jako úplně první nádrž, jež by chtěl mít pěkně osazenou i rostlinami, nanoakvárium?
Asi ne. Nano akvárium je v podstatě dost profesionální záležitost.
Takže boom prodeje nanonádrží s vybavením, které si kupují i začínající akvaristé, je spíše vydařenou marketingovou záležitostí firem jako je např. Dennerle? Každý středně pokročilý akvarista ví, že čím je nádrž menší, tím hůř se udržuje její biologická rovnováha. Pro koho byste doporučil nano nádrže?
Popravdě to začala Tropica, ne Dennerle. Asi tak před 6ti lety v Norimberku byl poprvé představen tento trend. Malé nádrže a k tomu různé nutné či vhodné doplňky, taková "produktová stavebnice", pomocí kterých lze udržet chod pěkných nanoakvárií.
Nanonádrž je vhodná pro toho, kdo ví oč jde, dokáže dodržovat striktně základní akvaristická pravidla. Ta bývají často jako "příbalový" leták u prodávaných nanonádrží. Může to být i začínající akvarista, který se musí ale hodně a rychle učit, ať už od jiných ze zkušeností nebo četbou a který nesmí nádrž přerybnit.
Já sám jsem měl jednu takovou nanonádrž po dobu 6ti let ve své pracovně a prosperovala. Dneska jste ji mohli vidět na naší prodejně.
Jaké jsou Vaše pocity či názory na úroveň našich rostlinných nádrží ve srovnání se zahraničím? Třeba nejbližší sousední země, ale třeba i USA, Asie, Japonsko, Rusko? Neujíždí nám vlak?
Tak vlak nám už dávno ujel, lépe řečeno jsme do něj nikdy nenastoupili. Když se podíváte na většinu akvarijních výstav po Evropě uvidíte spoustu krásně osázených akvárií. U nás je to většinou hrůza, protože lidí, kteří umí akvárium "udělat" je pořád jako šafránu. Tato schopnost je do jisté míry vrozena, ale hodně se dá samozřejmě naučit. Organizátoři výstav také nepochopili, že pokud chtějí přilákat amatérskou veřejnost, je celkem jedno jestli vystavují 100 nebo 200 druhů ryb. To laické návštěvníky nezajímá. Chtějí vidět zajímavě a netradičně osázené akvária, chtějí načerpat inspiraci.
Všiml jsem si, že v naší republice není moc rozšířené odvětví rostlinné akvaristiky tzv. aquascaping. Proč si myslíte, že tomu tak je? Co by bylo možné proto udělat?
U nás není zatím tradice, aquascapingové nádrže nejsou pro širší veřejnost zase až tak vidět, možná chybí větší propagace. Některé věci jsou vrozené, myslím tím kulturu a cit jihovýchodních národů, přirozené, vrozené vlohy. Jak už jsem řekl, nechá se to ale naučit. V aquascapingových soutěžích se pravidelně velmi dobře umisťují Ukrajinci, Poláci – tedy slované! Na Ukrajině a v Polsku jsou přírodní akvária už velmi oblíbené a mají spoustu zastánců či obdivovatelů.
Je to i o propagaci – v časopisech, na webech apod. Myslím si, že postupně se přírodní nádrže budou rozšiřovat i u nás. Pěkné nádrže lze vidět např. každý rok v Rychnově nad Kněžnou, na Slovensku v Bratislavě jsou pořádány výstavní soutěže. Čím více takovýchto zdařilých akcí, tím lépe.
Sledujete různé soutěže v aquascapingu a účastníte se jich? Jsou pro Vás inspirující?
V čem?
Soutěže sleduji a když mám chvíli času tak listuji v nejrůznějších katalozích. Učím se tím způsobem, že hledám chyby, falešné tony. Prostě člověk si uvědomí, že takhle by určitý kámen nemohl stát, protože by neměl stabilitu. Nebo, že velká plocha čistého písku v přírodě prostě není. Nebo, že skála je moc holá, atd. To mě baví. Soutěže jsem se zatím účastnil jenom jedné, ale za to to byla Aquatic Plants Layout Contest 2008 což je asi nejprestižnější soutěž na světě pořádaná Takashi Amanem. Obsadil jsem 263 místo z 1170 soutěžících a jestli se nemýlím je to zatím nejlepší umístění Čecha v této soutěži.
Chystáte se na další?
Rád bych se dalších soutěží zúčastnil, ale momentální prioritou je naše nová prodejna v Šumperku. Zde chceme právě nejenom prodávat rybky a rostliny, ale především ukázat, že i prodejna může mít nádherné rostlinné nádrže, které se návštěvníkům stanou inspirací pro jejich vlastní tvorbu. Je to i o boření mýtu, že prodejní nádrže nemohou být vkusně a esteticky zařízeny.
Poznámka k poznámce Romana Raka a "agresivitě" Crossocheilus siamensis (viz str. 5).
Pokud se jedná o skutečné a pravé C. siamensis, a nikoliv jim podobné druhy (hlavně Garra příp. Epalzeorchynchos), jsou to i v dospělosti přes svoji velikost ryby mírumilovné a bez obav vhodné i do společenské nádrže. S tím, že by "ožraly" ploutve skalárům či jiným rybám jsem se nesetkal, zato však při vyhladovění či při nedostatku řas a zelené potravy dokážou krásně ohlodat některé i celkem "tuholisté" rostliny, namátkou Egeria, Vallisneria, Najas a totálně zlikvidují jávský mech.