Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 8.2.2010
· Sledovanost: 64169x
· Vytisknuto: 7700x Hodnocení: 5.8/6 (15x) · Odměněn: není
Venku je ještě tma, těžké sněhové vločky se lepí na stěrače. Auta se na sněhem zasypaných silnicích pomalu prokousávají ke svým cílům. Vločky letící proti čelnímu sklu ve světle automobilových reflektorů připomínají kdysi tak "oblíbený" microsoftí šetřič obrazovky "Průlet hvězdokupou". Já si jej tehdy změnil poměrně rychle na něco jiného, protože mi právě evokoval dlouhodobé a tak na pozornost únavné se prokousávání noční nepohodou, při které se mi za pár hodin za volantem vždycky chtělo tak spát.
Je brzo ráno, pár dní před Vánocemi, a tak se s Pavlem Mžourkem vydáváme za další reportáží, tentokráte na břeh Lipenského jezera. Naším cílem je malá vesnička Černá v Pošumaví. Tak jak se rozednívá, pomalu se probouzím z latergie spolujezdce. Najednou na bílé pláni, kousek od cesty vidím nádhernou lišku. "Pavle, zastav!" Jenže foťák mám na zadním sedadle v zazipované tašce, takže než se k němu dostanu přes zadní dveře, liška se jen ušklíbne a je pryč. To by byla fotka "Kde lišky dávají dobrou noc"… Jenže náhoda pomáhá připraveným. A já nebyl, stejně jako ten skaut, co měl na opasku nápis "Vždy připraven", takže když jej vodník Čochtan za něj stáhnul z kánoe do vody, jen se pousmál a podotkl – "a on nebyl připraven!".
No, a od Čochtana jsem se ve vyprávění dostal k vodě, protože k Lipnu už zbývalo opravdu jen málo. A od vody není nikdy daleko k rybám a všemu, co se okolo točí.
Tomáše a Jakuba Suchánka, tedy tátu a syna, zná mnoho z nás podle vidění nebo osobně z nejrůznějších akvaristických výstav a burz. Naposledy jsme je mohli vidět v předvánočních Úvalech. K této dvojici patří nerozlučně Jakubova žena Michalka, kterou rovněž vídáme za stoly s krmivem, kde na bílých ubrusech se červeně skví jméno jejich firmy EXOT HOBBY s.r.o.
Během naší předvánoční návštěvy jsme chtěli, abychom si povídali nejenom o produktech firmy EXOT HOBBY s.r.o. nesoucích označení SAK (speciální akvarijní krmení), ale i o krmení ryb jako takovém, o osobních zkušenostech a dlouholeté akvaristické praxi.
Vánoční atmosféra nás provázela celým dnem, a tak dovolte, abychom vám, čtenářům, přinesli povídání a fotky ze zázemí rodinné firmy, která vyrábí akvarijní krmiva, s nimiž se zcela běžně setkáváme.
Povídali jsme si s oběma, s Tomášem (TS) i Jakubem (JS), ptali se na spoustu věcí, které by mohly zajímat i vás.
Jak vznikla firma EXOT HOBBY
Jak a kdy jste se dostal k akvaristice a profesionálnímu zájmu o akvarijní krmiva? Máte nějaké specifické odborné zázemí?
Tomáš Suchánek (dále jen TS): K akvaristice jsem se dostal již v šesti letech a od té doby se jí věnuji více než 50 let. Profesionálně se věnuji akvaristice od roku 1980, jako hlavní činnost ji mám od roku 1988. Jsem vystudovaný zootechnik a tvorba krmných směsí pro různá zvířata byla součástí mého života již od dob studia na střední škole.
Mohl byste krátce představit Vaší firmu?
Jakub Suchánek (dále jen JS):
Firma EXOT HOBBY s.r.o. je rodinný podnik. Vyrábíme krmiva pro akvarijní a okrasné ryby. Sídlíme u Lipenského jezera, v obci Černá v Pošumaví. Více o nás na http://www.exothobby.cz .
Máte nějaké vlastní akvárium? Jaké ryby Vám imponují a ovlivnily nějak Vaši současnou činnost?
TS: Ano :-). Mám přes 200 akvárií. Dnes bych těžko hledal nějaký druh akvarijních ryb, který jsem nechoval. U každého druhu jsem dokázal objevit jistá specifika a zvláštní kouzlo, které mi učarovalo. Mám ryby rád.
Jak vůbec vznikla myšlenka vyrábět akvarijní krmiva?
JS: Dalo by se říci, že nouze naučila Dalibora housti a nás vyrábět krmivo. První potřeba umělých krmiv vznikla v okamžiku, kdy objem naší odchovny akvarijních ryb přesáhl 30.000 litrů. V tu chvíli už v blízkém okolí nebylo dostatek živého krmiva, navíc s objemem odchovny vzrůstal i čas potřebný k lovení živého. Z nabídky krmiv v té době (rok 1994) jsme vybrali německou firmu Kronen, která vyráběla krmiva pro různá zvířata a také pro ryby. Na základě našich požadavků modifikovali jednu ze svých receptur a dodávali nám krmivo, které na svou dobu splňovalo potřebné požadavky.
Toto krmivo jsme nazvali SAK 50 – E a začali ho používat sami. Posléze jsme jej rozšířili i mezi naše kamarády-chovatele. Během 7 let se nám podařilo vytvořit databázi asi 3.000 odběratelů. V roce 2000 přišly problémy s nemocí šílených krav a předpisy pro používání surovin v krmivech začaly být přísnější. Firma Kronen upřednostnila krmiva pro přežvýkavce před výrobou pro ryby a my jsme zčistajasna zůstali bez krmiva. Zrovna tak i naši odběratelé, zvyklí objednávat si na poslední chvíli, neměli pochopení pro výraz "nemáme". Oni prostě krmení potřebovali, stejně jako my.
Nastalo nám tedy nové hledání výrobce. Od firmy Kronen jsme žádné údaje o receptuře krmiva nedostali, protože oni prodali celou divizi rybích krmiv firmě Biomar a nám tudíž nic sdělit nesměli. Na jejich přání jsme jako první kontaktovali právě Biomar. Ten se s námi ale odmítl bavit na téma samostatné výroby pro nás – prostě jsme si měli vybrat z jejich hotové produktové řady a basta. Ta krmiva jsme testovali, ale žádné z nich nebylo pro akvarijní ryby vhodné, jako byl původní SAK 50 – E. Hledali jsme tedy dále: prošli jsme více než 24 světových výrobců, ale nikde jsme nedokázali najít vhodné složení, cenu a obchodní podmínky.
Protože jsme měli konkrétní představu, jak má naše krmivo vypadat a co přesně má obsahovat, nezbývalo nám nic jiného, než ho začít produkovat sami. První produkt nové řady SAK jsme nazvali SAK 55. Na trh se dostal po 18-ti měsících vývoje a testování.
Jaké nejsložitější okamžiky při zrodu firmy a v dalších fázích jejího vývoje se Vám podařilo překonat?
JS: Složitý byl určitě výše zmíněný přechod na vlastní výrobu krmiv. Za tu nelehkou dobu chci hlavně poděkovat našim zákazníkům, kteří v nás měli důvěru a neodešli nakupovat jinam. Právě jejich věrnost byla hlavním motivem vývoje nové řady krmiv.
Po dotestování krmiva SAK 55 bylo náročné uvést jej na trh. V té době o SAKu kolovalo mnoho polopravd a nepravd. Získat znovu důvěru chovatelů, kteří se v té době zařekli, že SAK už nepoužijí, bylo nejtěžší vůbec. Respektuji, že každý má právo na svůj názor a rozhodnutí. Tito lidé museli nejdříve slyšet své "odvážnější" kamarády, že ten nový SAK vůbec není špatný a funguje. Pak se teprve odhodlali jej vyzkoušet na svých rybách. Až poté uvěřili, že toto krmivo je skutečně lepší, než znali dříve.
O krmivech SAK
Proč by měl dát zákazník přednost krmivům SAK před jinými značkami? Je možné je srovnávat se zahraničními krmivy renomovaných výrobců?
JS: Jako zákazník mohu upřednostňovat českou značku, dále pak poměr cena, množství a kvalita. Vždycky ale říkám: "Toto krmivo Vám můžu vychvalovat třeba hodinu, ale stejně mu uvěříte až v okamžiku, kdy uvidíte, jak funguje na vašich rybách." Omlouvám se za výraz "funguje", to už je takový souhrnný výraz pro to, že rybám krmivo chutná, mají po něm hezké barvy, jdou dobře do tření, potomstvo nemá žádné vývojové deformace, v akváriu nevznikají problémy se zákaly, krmivo je správně strávené... a tak dále.
Srovnávat různé výrobce krmiv je podobné, jako srovnávat různé restaurace. Všude dostanete najíst, jen to jinak voní, chutná a něco jiného to stojí. Někde dělají dobré steaky, jinde mají zase výborný zeleninový salát. Vyrábíme krmiva na světové úrovni kvality. Rozhodně se srovnávání s jakoukoliv renomovanou značkou nemusíme obávat.
V čem je SAK Speciálním Akvarijním Krmivem (tedy SAKem O;)?
JS: Na rozdíl od mnoha jiných výrobců krmiv my vyrábíme krmivo pro ryby, ne krmivo "pro kšeft". Odmítáme vyrábět krmivo příliš nízké kvality, zrovna tak jako krmiva s dávkováním podle hesla "čím více, tím lépe". Vím, že je to můj problém, ale už jsem odmítl řadu poptávek na výrobu takového krmiva se zdůvodněním: "Toto krmivo vám nevyrobím, já mám prostě ryby rád."
Velký dík za odpovědi, obzvlášť panu Novákovi za vyčerpávající vysvětlení. Díky moc, Roman.
Čtvrtek 18.2.2010
PetrNovak
Nerad zasahuji do debaty. Bohužel odpověď nebyla odpovědí na Romanovu otázku, dovolím si tedy mu odpovědět. Primární funkcí ledvin je vychytávat aminokyseliny, které by mohly přejít do moči (nemají tam co dělat) a vracet je do metabolismu k dalšímu využití organismem. Další významnou funkcí ledvin je pomáhat játrům při nadbytku bílkovin, respektive nadmíře dusíkatých katabolitů, která už játra nestíhají zpracovat. Čili to jsou funkce, které se týkají dotazu RomanaCH. Tedy jeho dotaz je velmi erudovaný a zcela oprávněný. Nadbytek dusíkatých látek může poškodit játra i ledviny (ty víc). Ale hlavní nebezpečí hrozí, pokud jsou bílkoviny nekvalitní, čili mají špatný procentní obsah aminokyselin, zejména těch důležitých (esenciální, poloesenciální a doplňující esenciální). Podle Rubnerova zákona o limitní aminokyselině potom vzniká velké množství přebytečných aminokyselin, ze kterých vznikají dusíkaté katabolity, kterých se organismus musí zbavit. A tam se právě zatěžují játra a ledviny.
Obsah tuků může při nadbytku játra poškozovat. Ovšem POZOR, zejména se to týká nikoliv přírodních krmiv, ale právě těch umělých. Totiž přírodní zdroje krmiv (hmyz, plankton atd.) má příznivé zastoupení mastných kyselin v tucích a játra je dobře zpracovávají. Ale VELMI rizikové jsou živočišné tuky z teplokrevných zvířat (strouhané srdce, masokostní moučky v umělých krmivech). Játra jsou schopna zpracovat i mnohem vyšší dávky tuku než 10%, ale nesmí to být tuky s bodem tání vyšším než je teplota akvarijní vody. Proto ryby nemají problémy, pokud se do krmiv dávají drůbeží játra, žloutky, chlorella a spirulina, které mají poměrně vysoký obsah tuku, ale jejich bod tání je nižší než 15 st. C, čili při teplotě akvarijní vody jsou tekuté a ryby je dobře metabolizují.
Využití dusíkatých látek se častějším krmení nezlepšuje. Optimální početnost krmení umělými krmivy z hlediska teoretického využití bílkovin je 3 x denně (a pokud možno pravidelně), protože na to je nastavena tvorba enzymů v žaludku.
Středa 17.2.2010
Jakub_Suchanek
to RomanCH: Díky za dotaz.
Dusíkaté látky, neboli N-látky, neboli proteiny (bílkoviny) jsou základní stavební jednotkou živočichů.
Námi uváděné obsahy jsou vztaženy na sušinu průměrně 94%. Živé organismy dle druhu obsahují od 75% až po cca. 94% vody, zbytek je právě zmíněná sušina.
Suchá krmiva pro akvarijní ryby vždy nasají vodu - tím se obsah látek v konzumované stravě dostává na hodnoty (v sušině), jaké v přírodě jsou běžně k dispozici.
Játra ryb mohou trpět zejména nadbytkem tuku (nad 10% v sušině). Zatučnění oslabuje funkčnost jater a postupně snižuje vitalitu ryby.
Ledviny mají za úkol odstraňovat nadbytečné množství vody a solí z krve a vyrovnávat osmotický tlak.
Nikdy není dobré ryby překrmovat jednotlivou vysokou dávkou krmiva. Ryby pak nestíhají vše strávit. Nestrávené zbytky krmiva ve výkalech jsou pak zdrojem zatížení vody (zákaly, řasy, bakterie,...). Využití dusíkatých látek (bílkovin) je možné zlepšit například častějším krmením v menších dávkách.