Podpora vybarvení ryb krmivy

Jaké složky by mělo krmivo obsahovat, aby zvýšilo sytost barev, vybarvení ryb? Jak se v praxi dosahuje intenzivně červených barev některých ryb (terčovci, velké cichlidy, živorodky, závojnatky atd.?)
JS: Barvení ryb je krásná otázka praktické akvaristiky: Laicky řečeno, barva se drží v rybách v pigmentových buňkách, které jsou uloženy ve škáře – spodní vrstvě kůže. Geneticky předem daná přítomnost jednotlivých chromatoforů může být přirozeně zásobována z potravy. Lepšího vybarvení ryb dosáhnete vždy, když začnete barvit mladou rybu – která má tenčí škáru a pigmentové buňky, které potřebují růst. Látky pro rozvoj barevných buněk jsou právě různé druhy karotenoidů. Tyto látky jsou ve větší míře zastoupeny právě v řasách Dunaliella salina, Chlorella, Spirulina, v látkách jako je pigment z červené papriky, astaxantin a další.

Nadměrné dávkování karotenoidů může vést k ukládání barviva mimo pigmentové buňky, např. do mezibuněčného moku. Prakticky je to možné vidět například u dovozových ryb, které při pobytu v karanténní nádrži dokáží svou přítomností zbarvit vodu např. do červených odstínů.

Někteří akvaristé do krmiv sami zamíchávají astaxantin. Co to je za látku, jaké má vlastnosti a jaké jsou jeho účinky? Jaké zásady je nutné dodržet, aby efekt byl optimální a rybám bychom více neuškodili než pomohli?
TS: Astaxantin je přírodní barvivo a zároveň velmi silný antioxidant. Při aplikaci do krmných směsí je rozhodně důležité použít látky, které absorbují toto barvivo beze zbytku. Například jemný extrudát nebo extrudovaná mouka může barvivo smíchané s vodou nasáknout. Tím zamezíme opláchnutí barviva do vody a ryba jej dostane do trávícího traktu. Dávkování je odvislé od účelu. Snažte se vždy barvivem obohacené krmivo dobře rozmíchat (třeba 1,5 hodiny míchání) a nepřekračovat hranici, za kterou jsou rybky přebarvené.

Správné krmení jednotlivých druhů živočichů

Jak mnoho se liší speciální krmiva pro převážně masožravé druhy od spíše býložravých v poměru živočišného a rostlinného podílu?
TS: Způsob trávení potravy u masožravých ryb je odlišný od trávení potravy u býložravých ryb. Každé probíhá za jiných chemických podmínek. Tomuto způsobu trávení jsou naše krmiva přizpůsobena. Vyjádřené podíly můžete najít třeba na vytištěných letácích ke krmivu SAK.

Čím krmit ideálně velké cichlidy, když ne hovězím srdcem?
TS: Hovězí srdce obsahuje nadměrné množství kyselin a neobsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Je lepší používat kompletní krmiva.

Můžete doporučit nějaké krmivo pro krunýřovce? Přidáváte do něj např. vrbovou kůru?
TS: Krunýřovci jsou velmi široký rod. Jsou zde býložraví i masožraví zástupci. Vždy je třeba vybírat podle daného druhu. Z našich krmiv můžeme pro býložravé krunýřovce doporučit zejména SAK Spirulina, případně SAK green. Masožraví sumci, třeba velmi oblíbení Hypancistrus zebra L046, si nejvíce pochutnávají na SAK energy.

Čím správně krmit pstruhy, jesetery chované v bazénech a umělých jezírkách?
TS: V přírodě žerou larvy hmyzu, malé rybičky, plankton a jeseteři také bentos. Krmiva vyvíjená pro tyto druhy jsou určená pro teplotu vody 6-22 °C a obsahují větší procento tuku pro pokrytí vyšší energetické potřeby. Většinou se jedná o krmiva vyráběná pro komerční odchov ryb na maso. Speciály vyráběné pro okrasná jezírka zdůrazňují vybarvení a vyrovnaný růst.

Jak reagujete na rozšíření chovu bezobratlých v poslední době? V čem se liší krmiva pro ně od krmiv pro akvarijní ryby?
TS: Již před třemi lety jsme na objednávku zahraničních zákazníků vyvinuli krmivo SAK Caridina, určené pro bezobratlé – krevety, raky. Tito tvorové potřebují vyšší podíl minerálních látek v krmivu, aby byla podpořena tvorba krunýřů. I jejich způsob trávení vyžaduje jiné složení, např. vyšší podíl ligninu a vlákniny.

Čím krevetky ideálně krmit? Jaký by měl být jejich jídelníček?
TS: Jídelníček krevetek by měl být vyvážený a rozmanitý. Můžeme se obrátit k tomu, co žerou ve své přirozené domovině. Krmnou dávku lze obohatit například o kopřivy, řepu, brukvovitou zeleninu, ovoce či suché listí, vždy v rozumné míře.

Jak krmit (drobný) potěr?

Je vhodné potěr, případně menší ryby krmit žábronožkou solnou dlouhodoběji? Přeci jenom to není přirozené krmivo sladkovodních ryb.
TS: Toto krmivo je vhodné používat v první růstové fázi ryb, v době, kdy jsou již schopny potěry toto krmivo přijímat. Před podáním do akvárií je důležité nauplie žábronožky dobře propláchnout sladkou vodou. Dlouhodobé krmení žábronožkou není výhodné ani z ekonomických, ani nutričních hledisek. Pro růst ryb jsou důležité i další látky, které monodieta žábronožkou neobsahuje.

Je opravdu platné tvrzení, že odskořápkovaná artémie (která se nemusí pěstovat v solné lázni s intenzivním vzduchováním jako klasickou artémku) je několikanásobně výživnější oproti té klasické metodě založené na líhnutí nauplií? Jak tuto artémii připravit pro zkrmování rybám, které nejsou schopné přijímat krmení z hladiny, tak aby pomalu klesala ke dnu?
TS: Vajíčka artémií, která se používá k odskořápkování, mají většinou velmi nízkou líhnivost. Nutriční hodnota vajíčka je vyšší než hodnota vylíhnuté nauplie, konkrétně o spotřebovanou energii k vývoji nauplie. Rozdíl ve výživových hodnotách (zejména tuku) je v průměru o 30%. Na druhou stranu, vylíhlé nauplie je možno krmit a tím jejich nutriční hodnotu zvyšovat.
Pro pomalejší klesání je lepší cca. 10 minut před podáním vajíčka navlhčit.

Nabízíte ve Vašem sortimentu krmivo pro drobný potěr, jež není schopen přijímat artémii?
TS: Velmi vhodný pro velmi drobné potěry je Protogen granutát, živná kultura nálevníků a vířníků různých velikostí. Toto krmivo je živé, není agresivní a s úspěchem jej již 25 let používáme pro odchovy labyrintek a jiných velmi drobných potěrů.

Využíváte v nějaké podobě artémii ve Vašich produktech?
TS: V sortimentu máme vajíčka artémií k líhnutí i odskořápkovaná. V našich produktech používáme i jiné druhy korýšů, vhodnější z ekonomických a nutričních důvodů.

Živé krmení

Jaké živé krmení je dle Vás nejvhodnější a v jakých situacích (potěr, mladé rybky, různé rody ryb apod.) jej používat z pohledu zdravé výživy, dobré tělesné kondice a vybarvení ryb, připravenosti ke tření, odchovávání zdravého potomstva?
TS: Živé krmivo je nejvhodnější, pokud je zároveň čerstvé, prosté baktérií a parazitů a škodlivých látek. Pro každou skupinu ryb (čeleď, rod, druh) může být a je vhodné jiné živé krmení. Nelze odpovědět jednoduše.

Již v mém mládí jsme ryby chované v nádržích podle požadavků na stravu rozdělovali na:
a) Býložravé;
b) Planktonožravé;
c) Červožravé;
d) Predátory

Býložravé ryby. Většinou si myslíme, že sem patří například někteří sumci, krunýřovci, některé africké jezerní cichlidy. Musíme si však ale uvědomit, že v nárůstech řas, které tyto ryby seškrábávají, je ale spousta drobných, živých živočichů, v celkovém objemu až 50%. Takže tyto ryby nejsou v pravém slova smyslu rybami jen býložravými a měly by dostávat i část živočišné stravy. Čistě býložravých ryb je opravdu jen málo. Já znám jen amura ((Ctenopharyngodon idella) v západních zemích nazývaný v překladu "travní kapr" – "Grass carp, Grasskarpfen"), který se živí výhradně jen vodními rostlinami, převážně v hustě porostlých březích. Naše firma se podílela na řešení volby a výroby vhodné stravy pro amury s Jihočeskou univerzitou – ústav akvakultury. Je zajímavé, že rostlinnou stravu nelze dlouhodobě nahradit suchozemskými rostlinami, např. jetelem. To prostě nefunguje.

Planktonožravé ryby. Sem patří většina malých, drobných akvarijních ryb (tetry, parmičky, živorodky, atd.). Ale i zde si musíme uvědomit, že některý plankton se živí řasou, takže třeba taková perloočka v sobě (v zažívacím traktu) obsahuje až 35% "zelené", tedy rostlinné stravy.

Červožravé ryby. K nim patří např. cichlidy, sumci, pancéřníčci, mřenky atd. Jsou to ryby žijící spíše u dna, tedy ryby bentoidní. Pro tyto druhy jsou velmi dobré nítěnky, roupice, grindal…

Predátoři (dravé ryby). Pro klasické predátory platí, že pro rybu je jako strava nejlepší zase jen ryba. Žádné jiné živé krmení tento druh krmiva nenahradí!

Skaláry a diskuse bych zařadil mezi tři poslední skupiny. Rozhodně nedoporučuji je krmit pouze hovězím srdcem. Má osobní zkušenost je taková: V nádrži, kde jsem krmil srdcem, se dříve či později objevily ploštěnky. Nevím, jak se to dělo, ale prostě za 3 týdny tam vždycky byly.

Pro krmení "živým" máme spoustu možností. Nejrozšířenější jsou asi nitěnky (Tubifex), které jsou drobnější a přijímá je hodně druhů ryb. Například abychom úspěšně mohli rozmnožovat pancéřníky, tak ti se musejí v nitěnkách doslova "válet". Nezapomínejme, že ve slizu nitěnek ale žije parazit bičíkovec zhoubný (Costia necatrix), který v nádržích může na rybách způsobit obrovské problémy. Bičíkovci se usazují na povrchu těla ryb (na kůži, ploutvích, žábrách, dokonce i na rohovce oka), kde se množí. Dochází ke zvýšené tvorbě slizu, který na rybách vytváří světlé fleky. Ryba chřadne, má houpavé plavání a může uhynout během 24 hodin.

Já osobně preferuji u větších ryb krmení koretrami, ideálně lovenými v zatopených lomech, v lesích. Patentku jsem pro své ryby spíše používal jako chuťovku.

Živorodky sežerou všechno, jsou to taková "malá prasátka". Vhodný je pro ně malý cyclop. Vzpomínám si na jednu studii, kdy se živorodky krmily různými druhy živého krmení a sledoval se počet mladých v jednotlivých vrzích. Vítězným krmením byly na jemno nařezané dešťovky, při kterých živorodky rodily nejvíce mladých.