V čem se liší vločkovaná a granulovaná krmiva?
JS: Obecně řečeno, v technologii výroby. Prvotní příprava je vždy stejná – ze vstupních surovin se smíchá "kaše". Vločky vznikají sušením této kaše v malé vrstvě, granule jsou vyráběny na granulátoru. To je kompresní šroubovice, která hmotu protlačí skrz matrici. Vločky a granule mají odlišné tvary, proto se i jinak chovají po vhození do vody. Krmiva SAK jsou extrudáty – vločky i granule. Extruze je technologický proces, který oproti výše uvedeným tradičním způsobům výrazně zvyšuje stravitelnost krmiva.

Bylo by možné stručně technologicky popsat výrobní proces výroby extrudovaného krmiva SAK?
TS: Jamalalicha, džálala a paprťála, patláma a … žbrluch! :-)

Na vás vlastně můžeme česky, vy jste ti hodní :-) Krmné suroviny jsou smíchány ve velikém míchacím tanku. Mísící proces musí zajistit rovnoměrné rozptýlení všech dávkovaných složek, proto trvá více než hodinu. Promíchaná směs postupuje za přidávání vody do extrudéru, což jsou prakticky dva proti sobě jdoucí nestejnoměrně šroubovité souběžné šneky. Tam se vytvoří tlak vyšší než 120 atmosfér, který zároveň krátkodobě zvyšuje teplotu materiálu a dodanou vodu mění na páru. Na konci šneku je rozehřáté krmivo uvolněno do podtlakového prostoru. Touto obrovskou rázovou změnou tlaku dochází k narušení (potrhání) buněčných stěn v krmivu. Obsah buněk je díky této extruzi snadněji přístupný trávicím látkám, proto jsou extrudovaná krmiva lépe stravitelná. Dále směs projde skrze matrici, která dává krmivu výsledný tvar. Následují fáze sušení, povrchových úprav, třídění dle velikostí a balení.

Které výrobní postupy považujete za vhodné a progresivní nejen z hlediska uchování živin v krmivu, ale i vhodnosti pro konzumenty?
TS: Výrobní postupy, které umožňují dokonalé využití krmiva a minimální zatížení vody v akváriu. V současné době je extruze nejvhodnější způsob úpravy krmiv. V technologickém procesu umožňuje řízení všech veličin ovlivňujících kvalitu krmiva.

Můžeme se v budoucnu dočkat "umělých" či mražených (a případně nějak dále obohacených krmiv), které se svou kvalitou vyrovnají živé stravě a ryby se budou ochotně třít jako v případě živé stravy?
TS: Ano. Nejmodernější výzkumy ukazují možnosti úpravy surovin pomocí fermentace a zpracování pomocí enzymů. Až postoupí vývoj z laboratoří do komerční sféry a do roviny, kterou budou akvaristé schopni zaplatit, můžeme se dočkat i reálně vyššího kvalitativního zpracování, než je extruze.

Jak je to se sušením krmiva. Má smysl si sušit rostlinné krmivo doma, např. pro krunýřovce? Pokud ano, jaké?
TS: V rámci hobby přístupu je jistě možné rybkám sušit např. kopřivy, dafnie atp. Pokud se bude sušit rychle a kvalitně, v malé vrstvě a příslušné teplotě, je možné tímto způsobem získat hodnotný doplněk stravy.

Přemýšlíte o zařazení krmiv se želatinou do Vašeho sortimetu?
TS: Krmiva s obsahem želatiny nejsou vhodná pro ryby, protože ryby želatinu netráví a dochází k zbytečnému zatěžování akvárií a filtrů želatinou.

Chystáte v nejbližší době nějaké novinky v krmení?
JS: Ve vývoji máme nyní novinku, SAK color. Bude to krmivo určené pro zvýraznění barev u ryb, které to potřebují.

Máte odběratele u větších firem i v zahraničí? Například jako subdodavatelé; prodávají se krmiva SAK i v zahraničí - v jakém orientačním poměru ČR/Evropa/svět?
JS: Odbyt krmiv stále roste, což nás utvrzuje v tom, že vyrábíme dobré krmivo. Dodáváme do většiny států Evropské unie, někde přímo značku SAK, jinde i privátní značky (námi vyrobené krmivo pod hlavičkou jiné firmy). Za hranice Evropského kontinentu zatím pronikáme málo.

Vlastnosti a obsah krmiv

Používáte při výrobě tzv. "plniva" (např. škrob) jak to známe z výrobků pro výživu lidí?
TS: Škrob je pro mnoho druhů ryb velmi důležitou složkou potravy. Plniva, která používají některé firmy na vázání tuků v krmivu, jsou většinou jílovité substance. Tato plniva jsou nestravitelná a zvyšují množství vyprodukovaného detritu a způsobují zanášení filtračních soustav. Naše firma nepoužívá přídavků škrobů, želatin ani jiných plniv.

Jaká je použitá živočišná bílkovina v SAK Energy? Masokostní moučka z dobytka nebo rybí moučka či něco jiného?
TS: Rybí moučka. Dále používáme dle potřeby jednotlivé aminokyseliny na vyvážení potřeb pro predátory.

Jakou velikost (zrnitost) krmiv nabízíte k výběru? Pro jak velké ryby?
TS: Námi vyráběná krmiva jsou od velikosti 0,05 mm do 12 mm. Optimální je krmit rybu krmivem tak velkým, jako je zřítelnice jejího oka.

Jsou krmiva SAK bobtnavá?
TS: Všechna suchá krmiva jsou bobtnavá. Je proto doporučené dávkovat krmivo opatrně, případně krátce předem krmivo navlhčit. Krmiva SAK nabývají cca. o 30% svého objemu.

Existuje nějaký parametr, podle kterého se nechá stanovit stravitelnost krmiv?
TS: Laboratorním testem detritu.

Jaké vitamíny je třeba do krmiv rybám přidávat? Obzvláště takové, které jiným způsobem nezískají. Obohacujete krmiva vitamíny, jakými?
TS: Ryby potřebují vitamíny A, D, C, B, E, H, … Získávají je z vody a hlavně z potravy. V přírodě je v různých ročních obdobích hladina vitamínů v přirozené potravě kolísavá. Kompletní krmiva musí obsahovat vše potřebné pro celý život ryby, včetně požadovaných hladin jednotlivých vitamínů. Podle analýzy obsahu u vstupních surovin jsou vitamíny doplněny na potřebné hodnoty.

Naši akvarističtí tátové a dědové pro krmení malého, drobného potěru, ale i malých rybek (teter apod) používali lékařské pilulky Pangamin. Byly to prášky podle českého patentu, vyrobené především z pivovarských kvasnic. V medicíně se používaly pro malé děti v růstu, rekonvalescenci nemocných apod., podporovaly chuť k jídlu apod. Kde dneska například sehnat pivovarské kvasnice? Dává se něco podobného dnes jako přípravek do směsi krmiv nebo jako samostatný krmný "dodatek"?
TS: Pangamin jsou odhořčené pivovarské kvasnice s vysokými obsahy vitamínů řady B. Odhořčené pivovarské kvasnice z tohoto důvodu používáme v našich krmivech.

Spirulina a chlorella

Jaký je význam spiruliny a chlorelly pro výživu akvarijních ryb? Můžete něco říci něco o těchto dvou krmných substancích?
TS: Spirulina je mořská sinice, Chlorella je sladkovodní kulovitá řasa. Obě mají velký význam při výživě ryb a ostatních vodních živočichů. Jsou cenný zdrojem aminokyselin, stopových prvků, karotenoidů…

Může akvarista získat spirulinu a chlorellu v čisté formě a sám je případně přidávat do krmných směsí. Je to rozumné a účelné?
TS: Čistá Spirulina i Chlorela jsou v obchodní síti k dostání ve formě jemného pudru. Přímé dávkování těchto pudrů je problematické. Přidávání do krmných směsí, kde jsou pudry vázány s ostatními složkami krmiva, doporučit lze. Dávkování je třeba přizpůsobit danému druhu ryb. I pro výrazně býložravé druhy je dávkování vyšší než 30% zbytečné. Vyšší podíl v krmivu již nedokáží rybky účelně strávit.

Pro jaké ryby je spirulina a chlorella vhodná, pro jaké ne?
TS: Spirulina i Chlorela jsou důležité i pro masožravé druhy ryb, které v přírodě přijímají tyto složky zároveň s drobnými korýši, případně v trávicím traktu ulovených býložravých ryb. Vždy je třeba dávkování přizpůsobit celkovému příjmu potravy a danému druhu ryb. Není vhodné dávkování vyšší než 6% u dravých ryb a 30% u býložravých.

Přidáváte spirulinu a chlorellu do Vašich krmiv?
JS: Ano, přidáváme. V krmivech SAK green, SAK Spirulina, SAK Caridina ji najdete vždy v kombinaci s řasou Dunaliella salina. Když tyto tři složky působí dohromady, vytvářejí synergický efekt – jinými slovy jejich účinky se navzájem zesilují. V SAKu mix je najdete také, ještě spolu s řasou Acophyllum nodosum. Tu používáme pro vnější ochranu ryb, pro lepší tvorbu kožního sekretu (ve verzích SAK 55 a SAK energy).