Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 31.10.2010
· Sledovanost: 64037x
· Vytisknuto: 7948x Hodnocení: 6/6 (11x) · Odměněn: není
Překonávání negativních trendů posledních let
Klubové akvaristické akce, které zpravidla vrcholí pořádáním pravidelných, každoročních výstav mají u nás dlouholetou tradici. Dnešní, věčně uspěchaná doba, plná moderních technologií, paradoxně jakoby pořádání výstav nepřála.
Je to o početnosti členské základny, nadšení a elánu jejich členů a příznivců, o užitečných kontaktech a taky (hlavně) o finančních prostředcích.
Členské základny historicky silných klubů zestárly, nových členů zase až tak rychle nepřibývá jako v minulých letech. Tento jev platí i v zahraničních klubech, není to jen specifikum ČR. Kromě elánu a vytrvalosti jsou pro přípravu výstavy nutné i fyzické síly. V některých klubech si proto jejich členové platí brigádníky –
"stěhováky a stavitele", kteří s akvaristikou sice nemají nic společného, ale tu fyzicky nejnáročnější část výstavy připraví a pak zase uklidí (a samozřejmě také i něco rozbijí).
A tady se dostáváme k finanční stránce věci. Například letošní nové stojany pro výstavní nádrže byly investicí za více než 60 tisíc Kč. A to už je částka, která dalece přesahuje příjmy z členských příspěvků. Je nutné zaplatit i poháry pro soutěžící, občerstvení a ubytování pro zahraniční vystavovatele, soutěžící či přednášející, obnovu starších nádrží, zařízení atd.
Vstupné návštěvníků nemusí každý rok pokrýt "provozní" a "investiční" náklady pořadatele. Stačí, aby nepřálo počasí, aby propagace nebyla dostatečná nebo aby se před Botanickou zahradou opravoval tramvajový svršek - jako letos, apod. To vše se promítne do návštěvnosti. Jak praxe ukazuje, nejefektivnější reklamou jsou televizní šoty v hlavním večerním zpravodajství v první den výstavy. Jakákoliv jiná (placená) reklama je pro kluby nedostupná nebo málo efektivní.
A jak z toho ven? Teoreticky to vypadá vždy velmi jednoduše: přilákat co nejvíce mladých akvaristů do zájmových klubů v dobrém smyslu slova, zvýšit aktivitu stávajících členů (ne jen několika tahounů), dbát na důsledné vybírání členských příspěvků.
A ani to není jednoduché, protože jde jen "o zájmovou činnost". Jak se říká – "slib neuškodí" nebo "slibem neublížíš". V praxi to ale vypadá jinak. Mnoho z nás slíbí, že určitě přijde a pomůže, vezme si dokonce samostatně něco na starost. Jenže pak (v lepším případě) se omluví, protože "musí" jet na chatu, nákupy atd. Na lidi, kteří svůj slib dodrží, pak připadne podstatně více práce a na celé výstavě odpracují mnohem, mnohem více, než byl "jejich závazek". Jsou to navíc často desítky hodin, které "neplánovaně" pocítí nejen jejich rodiny.
Zahrádkářské kluby, které se musí starat o společné cesty, oplocení, moštárnu apod. to řeší jednoduše – na svých členských schůzích si odhlasují povinný počet brigádnických hodin na hlavu každého "přítele-zahrádkáře" a i cenu jednoho půldne (potažmo hodiny). A když dotyčný svůj závazek nesplní během roku, tak prostě zaplatí neodpracované hodiny podle předem dohodnutého tarifu. Je to jen o tom, že v zájmových spolcích by měli lidé býti opravdu se zájmem nebo si aspoň uvědomit realitu a nákladnost pořádaných akcí a jelikož jsou členy zájmové skupiny (z které taky něco těží, získávají), musí taky něco investovat.
Není to stěžování, povzdech, jen konstatování suché reality, faktů.
Další možností příjmů akcí je zpoplatnění výstavních či soutěžních nádrží, prodejních míst, sponzorství, neustálé zvyšování atraktivnosti výstavy pro laickou veřejnost (a tím i návštěvnosti), zpoplatnění sborníků výstavních přednášek, tištěných výstavních průvodců atd.
Tohle vše je na zamyšlení jak členům pořádajících organizací (obecně), tak i řadovým akvaristům a návštěvníkům akvaristických akcí. Možností je hodně – ale vždy to znamená najít někoho, kdo by si část výstavy či určitou aktivitu vzal na sebe na svou plnou zodpovědnost (pochopitelně v koordinaci s ostatními), dotáhnul ji do konce a neucukl při prvních potížích.
Se zajímavým nápadem přišel sám ředitel botanické zahrady Ing. Ladislav Pavlata, který víceméně náhodně navštívil přípravu výstavy v noci, kdy už bylo téměř vše hotovo, a osázené nádrže s rybkami svítily do nocí potemnělých skleníků. Propadnout takové atmosféře není těžké, to zná každý akvarista (a fotograf). A tak vznikla myšlenka, nápad, prodloužit výstavní dobu až do pozdějších večerních hodin, po vzoru nočních expozic muzeí, hradů a zámků kostelů, apod., které jsou v poslední době v Evropě velmi oblíbené. Nápad zajímavý, ale vyžadující praktické a neunáhlené zvážení všech pro a proti.
Zkrátka akvaristická výstava – to je projekt se vším všudy a se všemi projektovými "rozpory" – pevný termín, omezené finance a zdroje, požadavek na co "nejvyšší kvalitu" aby se výstava líbila a příští rok přišlo ještě více lidí.
Tak teď mě to dvakrát mrzí, já hlupec jsem si jen přečetl Botanická zahrada a marně jsem to hledal v Tróji, omyl jsem tenkrát zjistil samozřejmě pozdě:-)))
Sobota 6.11.2010
Semtex
...nejde mi o web soukromníků, ty sem našel, kontaktoval...
.... ale aby Asociace na vysoké úrovni nebyla na webu.......
... knížky jsou jistě přínosem, ale už jsou staršího ražení a jistě tam nebude vše co mě zajímá...
... například standardy, kriteria podle kterých se hodnotí, jak pak taková špičková ryba vypadá atd.
Možná se nadšenci scházejí, ale ne vždy je možnost se s nimi sejít (ať z důvodů vzdálenosti, pacovním či osobním vytížení....). Já napřiklad jsem rád, když se dostanu na chvilku na Brněnskou burzu. Vím, mohl by tam být např. pan Bojanovský.
Taky ne každý chovatel má zájem se nějak vybavovat. Znám několik velkochovatelů co na žádné akce nechodí a nějaké sdružování je nezajímá.
Nedávno jsem se dozvěděl, že kousek odemne jeden chovatel bydlí, ale protože se nikde nijak neprezentuje, nemám ponětí že existuje.
A je to škoda, potencionální zájemci pak i zbytečně nakupují od cizáků. Konec konců je to jejich věc.....
Sobota 6.11.2010
Crayfish
Když srovnáme počet zájemců o halančíky u nás a v německy, anglicky či francouzsky hovořících zemích, je jasné, že i tam bude na webu více informací. Ono dělat aktivně rybky a zároveň vést svůj osobní nebo klubový web není zase až tak jednoduché znalostně i časově, takže někdy kovářova kobyla chodí „bosa“.
Myslím si, že web není vždy všechno, i když je to ideální, když člověk z teplíčka domova dostane na zlatém podnosu přesně ty informace v podobě nádherně textově i obrazově zpracovaného článku apod.
Určitě se halančíkářské kluby či nadšenci pravidelně scházejí a vyměňují informace a rádi mezi sebe vezmou nového zájemce. Pak jsou dvě knížky v češtině, které se dají myslím ještě v normální distribuční síti sehnat, a to: http://aquabooks.cz/... , http://aquabooks.cz/... . Ta první rozhodně stojí za to!
Sobota 6.11.2010
Semtex
Zhruba před měsícem jsem se začal okrajově zajímat o Halančíky. Začal shánět něco informací, ale byl jsem celkem zklamán, když jsem zjistil, že webové presentace u nás jsou bídné. Našel jsem Osobní stránku GAGALa, bohužel zhruba 2 roky bez aktualizace. Ale i tak jsem jej kontaktoval a získal základní informace. Přes Aquabid našel pana Růžičku a získal něco málo jiker, další rady do začátku a odkaz na jeho osobní stránky. Bohužel poslední aktualizace jeho stránek též víc jak dva roky stará.
A teď oslavovaný ČHK, jistě dělají pro osvětu hodně, nebo alespoň někteří jeho členové, jako například v Brně na burze byla malá výstavka několika Halančíků.
Těšil jsem se jak budu hltat informace z oficiálních stránek ČHK ale ejhle, chyba lávky www.killi.cz jsou mrtvá.
Nu což, musím se obrátit na zahraniční web....a tam to žije. Je škoda, že jinde to jde a přitom nejsou na taktové úrovni v chovu Halančíků jako (podle autora jsme velmoc v chovu Halančíků) u nás. Je to škoda, když se někdo chce dostat k informacím, obzvláště v oboru kde jsme na vysoké úrovni, ale se slzou v očích je třeba se obrátit na cizáky.
Čtvrtek 4.11.2010
To-Chu
Jen k té výtce ke standardu IKGH v reportáži... Sluncem osvětlené rybky určitě jiskří na oko mnohem víc, ale v případě soutěžní výstavy se statusem mezinárodního mistrovství budete dělat co, až přijde mrak, bude pršet a celý den bude zataženo? Jak jsou natočené soutěžní nádrže, jak dlouho a v kolik hodin na tyto nádrže optimálně svítí slunce než popojde? Kde je vystavěná zbylá část výstavního fundusu, že tím zaručíte stejné přirozené osvětlení pro ryby v jiné opačné části výstavních prostor nebo z druhé strany stojanu po 3 hodinách posuzování. Toť moje postřehy co se denního osvětlení týče. Tuším, že v Ostravě (ČKG) výstavní nádrže osvětlují ze se směru od posuzovatele (teda když ještě fungovali). Osvětlení není položeno přímo na nádržích, tak jako v Plzni nebo jinde, takže ryby jsou osvětleny přirozeně a jednotně, což podle mě zaručuje optimální podmínky pro posouzení všech kolekcí v průběhu celého dne. Pokud by toto bylo dodrženo na všech výstavách, jak je definováno, tímto výsledky ze všech výstav získávají určitý společný jmenovatel pro celková hodnocení mezinárodního soutěžení. Nevím, jestli to bylo v botanické osvětleno i zářivkami, jen si myslím, že definice umělého osvětlení je na místě. Více do toho nevidím a guppy nedělám :)