Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Roman Rak · 31.10.2010
· Sledovanost: 64036x
· Vytisknuto: 7948x Hodnocení: 6/6 (11x) · Odměněn: není
Fascinace halančíky
Letos jsem si udělal záměrně více času na halančíkáře, se kterými jsem strávil při focení a povídání o halančících dlouhé hodiny. O informace se mnou podělili Karel Brückler, Pavel Berounský a Petr Šupal. Pánové, díky moc, bylo to super! Samozřejmě, že si rád popovídám o Africe, která mne svým způsobem nadchla, stejně tak o rybách, expedičních zážitcích. Člověk by hned zase někam vyrazil. Pochopil jsem "různé tajné zkratky" za latinskými jmény druhů ryb, které napovídají o národnosti expedice, čase i lokalitách, dozvěděl se mnoho zajímavého o odchovu a chovu halančíků.
Netušil jsem, že i u halančíků je někdy problém krmení malou, drobnou živou potravou, menší než artémie, a s odchovy některých vzácných druhů, kterým se v zajetí jen velmi těžce daří. Nevím proč, vždycky jsem si myslel, že jsou to "dost agresivní" rybky, živící se velkým hmyzem a tudíž by neměl být problém s jejich odchovem. Zdání klame. U halančíků dvojnásob, protože tady lze snadno nalézt i rybky vhodné do společenského akvária, které nemají nezbytnou "suchou periodu" pro vývoj jiker a dožívají se i několika let! Prostě těch mýtů, bájí a pověstí kolem halančíků je i mezi akvaristy mnoho a svým způsobem pořád škodí této kouzelné akvaristické specializaci. Na některé halančíky se nechá z pohledu chovu a odchovu nahlížet jako třeba na jihoamerické tetry (především rodů Aphyosemion, Chromaphyosemion, Epiplatys, Aplocheilus, a ryby z euroasijského regionu).
"Tohohle si musíš vyfotit. Možná jej už nikdy nikdo živého neuvidí!" – tohle jsem od kolegů slyšel poměrně často. Stejně tak byla slyšet ruština, němčina, angličtina a dokonce malajština. Pražská výstava halančíků je mezi světovými halančíkáři opravdu pojem i v mezinárodním měřítku. Málokde na světě je vidět pohromadě tolik druhů těchto nádherných ryb.
Tím, že jsem byl na výstavě vlastně několik dní, mohl jsem prezentovanou kolekci projít hned několikrát, podle toho, kde se halančíci zrovna neschovávali, kam momentálně správně svítilo slunce nebo podle toho, kde se ryby v úžasných podmínkách skleníkového prostředí zrovna třely.
Kdo zkoušel v prostředí Botanické zahrady Na Slupi fotit, ví, jak je to těžké. Dokonce bych řekl, že to je pro fotografa až nepřátelské prostředí. Světelné odrazy, malé nádrže, ve kterých se rybky přesto (nebo právě proto) dokáží mistrně schovat nebo aspoň postavit do té fotograficky nejnevhodnější pozice – před hranu nádrže, vzduchovací nebo topnou či filtrační techniku. Živorodky nedokáží postát na místě, protože nádherné závoje je nutí k neustálému plavání. Jednobarevné, zejména červené formy ryb bez zjevné textury na těle zmatou jakoukoliv automatickou zaostřovací techniku, takže nezbývá než fotit na absolutní "manuál" (tedy včetně ostření). Podobným problémem je i hloubka ostrosti, kde je skoro až nemožné do jednoho ostrého prostoru dostat oko ryby a její nádherné, závojové, především ocasní ploutve.
K nezapomenutelnému osobnímu zážitku pro mne bylo setkání i se známým a uznávaným botanikem Mgr. Václavem Větvičkou, který si našel čas podívat se na zdejší každoroční výstavu rybek a povyprávět a svých botanických i politických zážitcích za poslední dobu.
Letošní výstava už dávno skončila ale můžeme se těšit na další výstavu příští rok. Dle mého počtu to už bude 23. výstava v historii spolku Akvárium zal. 1899. Rozhodně to bude opět příjemný zážitek!
Na přípravě této reportáže se podíleli organizátoři a zástupci jednotlivých vystavujících akvarijních spolků a klubů, za což jim patří velké poděkování, stejně tak Ing. Karlovi Krčkovi, Václavu Homolkovi a Petru Šupalovi za poskytnutí fotografií z jejich archívu.
Nashledanou příští rok!
PS1: V reportáži, resp. v galerii bylo zpracováno několik stovek fotografií. Popisky ryb jsme konzultovali s vystavovateli. Kdyby se přeci jenom vyskytla nějaké chyba v názvosloví, děkujeme za upozornění a přesnou identifikaci, zejména u halančíků.
PS2: Jako bonus přinášíme čtenářů v přiloženém pdf-ku podkladové materiály Petra Nováka pro jeho přednášku na téma "Živé krmení", která proběhla v průběhu výstavy. Tento materiál je nutné chápat jako pracovní teze, které neprošly žádnou zvláštní grafickou či jazykovou korekturou. Je v takové podobě, jako jej dostali posluchači přednášky. petr-novak-prednaska-ziva-krmiva.pdf
Tak teď mě to dvakrát mrzí, já hlupec jsem si jen přečetl Botanická zahrada a marně jsem to hledal v Tróji, omyl jsem tenkrát zjistil samozřejmě pozdě:-)))
Sobota 6.11.2010
Semtex
...nejde mi o web soukromníků, ty sem našel, kontaktoval...
.... ale aby Asociace na vysoké úrovni nebyla na webu.......
... knížky jsou jistě přínosem, ale už jsou staršího ražení a jistě tam nebude vše co mě zajímá...
... například standardy, kriteria podle kterých se hodnotí, jak pak taková špičková ryba vypadá atd.
Možná se nadšenci scházejí, ale ne vždy je možnost se s nimi sejít (ať z důvodů vzdálenosti, pacovním či osobním vytížení....). Já napřiklad jsem rád, když se dostanu na chvilku na Brněnskou burzu. Vím, mohl by tam být např. pan Bojanovský.
Taky ne každý chovatel má zájem se nějak vybavovat. Znám několik velkochovatelů co na žádné akce nechodí a nějaké sdružování je nezajímá.
Nedávno jsem se dozvěděl, že kousek odemne jeden chovatel bydlí, ale protože se nikde nijak neprezentuje, nemám ponětí že existuje.
A je to škoda, potencionální zájemci pak i zbytečně nakupují od cizáků. Konec konců je to jejich věc.....
Sobota 6.11.2010
Crayfish
Když srovnáme počet zájemců o halančíky u nás a v německy, anglicky či francouzsky hovořících zemích, je jasné, že i tam bude na webu více informací. Ono dělat aktivně rybky a zároveň vést svůj osobní nebo klubový web není zase až tak jednoduché znalostně i časově, takže někdy kovářova kobyla chodí „bosa“.
Myslím si, že web není vždy všechno, i když je to ideální, když člověk z teplíčka domova dostane na zlatém podnosu přesně ty informace v podobě nádherně textově i obrazově zpracovaného článku apod.
Určitě se halančíkářské kluby či nadšenci pravidelně scházejí a vyměňují informace a rádi mezi sebe vezmou nového zájemce. Pak jsou dvě knížky v češtině, které se dají myslím ještě v normální distribuční síti sehnat, a to: http://aquabooks.cz/... , http://aquabooks.cz/... . Ta první rozhodně stojí za to!
Sobota 6.11.2010
Semtex
Zhruba před měsícem jsem se začal okrajově zajímat o Halančíky. Začal shánět něco informací, ale byl jsem celkem zklamán, když jsem zjistil, že webové presentace u nás jsou bídné. Našel jsem Osobní stránku GAGALa, bohužel zhruba 2 roky bez aktualizace. Ale i tak jsem jej kontaktoval a získal základní informace. Přes Aquabid našel pana Růžičku a získal něco málo jiker, další rady do začátku a odkaz na jeho osobní stránky. Bohužel poslední aktualizace jeho stránek též víc jak dva roky stará.
A teď oslavovaný ČHK, jistě dělají pro osvětu hodně, nebo alespoň někteří jeho členové, jako například v Brně na burze byla malá výstavka několika Halančíků.
Těšil jsem se jak budu hltat informace z oficiálních stránek ČHK ale ejhle, chyba lávky www.killi.cz jsou mrtvá.
Nu což, musím se obrátit na zahraniční web....a tam to žije. Je škoda, že jinde to jde a přitom nejsou na taktové úrovni v chovu Halančíků jako (podle autora jsme velmoc v chovu Halančíků) u nás. Je to škoda, když se někdo chce dostat k informacím, obzvláště v oboru kde jsme na vysoké úrovni, ale se slzou v očích je třeba se obrátit na cizáky.
Čtvrtek 4.11.2010
To-Chu
Jen k té výtce ke standardu IKGH v reportáži... Sluncem osvětlené rybky určitě jiskří na oko mnohem víc, ale v případě soutěžní výstavy se statusem mezinárodního mistrovství budete dělat co, až přijde mrak, bude pršet a celý den bude zataženo? Jak jsou natočené soutěžní nádrže, jak dlouho a v kolik hodin na tyto nádrže optimálně svítí slunce než popojde? Kde je vystavěná zbylá část výstavního fundusu, že tím zaručíte stejné přirozené osvětlení pro ryby v jiné opačné části výstavních prostor nebo z druhé strany stojanu po 3 hodinách posuzování. Toť moje postřehy co se denního osvětlení týče. Tuším, že v Ostravě (ČKG) výstavní nádrže osvětlují ze se směru od posuzovatele (teda když ještě fungovali). Osvětlení není položeno přímo na nádržích, tak jako v Plzni nebo jinde, takže ryby jsou osvětleny přirozeně a jednotně, což podle mě zaručuje optimální podmínky pro posouzení všech kolekcí v průběhu celého dne. Pokud by toto bylo dodrženo na všech výstavách, jak je definováno, tímto výsledky ze všech výstav získávají určitý společný jmenovatel pro celková hodnocení mezinárodního soutěžení. Nevím, jestli to bylo v botanické osvětleno i zářivkami, jen si myslím, že definice umělého osvětlení je na místě. Více do toho nevidím a guppy nedělám :)